Maximum Geminid v roce 2018 nad zasněženou chatou v Železných horách. Foto: Petr Horálek.
Každoroční meteorický roj Geminidy má letos ideální pozorovací podmínky. Čas maxima vychází na 14. prosince v 1:50 SEČ, tedy v době, kdy je místo, odkud na obloze vylétají, prakticky nejvýš nad obzorem. Navíc nebude vůbec rušit svým svitem Měsíc, který je právě v době maxima v novu. Pozorovat se vyplatí zejména 14. prosince mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. V průběhu noci (hlavně tedy v časných ranních hodinách) zazáří nad českým nebem, daleko od měst produkujících výrazné světelné znečištění, až desítky meteorů v hodině, za celou noc až 1000 meteorů. Zvečera pak pozorování doplní mimořádně vzácná konjunkce Jupiteru a Saturnu, která se znovu odehraje až v roce 2080.
Meteorický roj je jev, při kterém proud částic meziplanetárního prachu (odborně meteoroidů) křižuje zemskou dráhu a tyto částice se pak při průletu zemskou atmosférou třou o molekuly vzduchu, postupně se vypařují a vytvářejí za sebou zářící stopu. Vznikají záblesky, které se odborně nazývají meteory, lidově „padající hvězdy“ nebo „létavice“.
Meteory ze souhvězdí Blíženců
Název roje Geminidy pochází od latinského názvu souhvězdí Blíženců, z něhož meteory po celou dobu aktivity roje zdánlivě vylétají. V případě Geminid leží toto místo – radiant – východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí – Castor a Pollux. Na prosincové obloze vychází souhvězdí Blíženců i s oběma hvězdami už za soumraku a je tedy pozorovatelné celou noc. Nejvýše nad obzorem pak v polovině prosince bývá kolem 2. hodiny ranní. Tehdy radiant meteorického roje v našich zeměpisných šířkách dosáhne výšky kolem 70° nad obzorem. Díky tomu lze v České republice pozorovat maximum roje s četností až 90 meteorů v hodině (většina meteorů zazáří nad obzorem, jen málo z nich pod ním).
První zprávy o roji Geminidy pocházejí z roku 1862. Tehdy byl ovšem roj velmi slabý, frekvence nepřesáhly 30 meteorů v hodině. Teprve ve 40. a 50. letech minulého století se počet meteorů v hodině zvýšil na dvojnásobek a do současných hodnot stoupal až do roku 1990. Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se budou rok od roku snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj skoro zmizet.
Drolící se planetka
Maximum Geminid v roce 2018 nad zasněženou chatou v Železných horách. Foto: Petr Horálek.
Ledoprachové částice, které svým hořením při průletu zemskou atmosférou vytvářejí toto nebeské divadlo, pocházejí z tělesa (3200) Phaethon. Zatímco nejběžnějším mateřským tělesem meteorických rojů bývá obvykle kometa, 3200 Phaethon je drolící se planetka. Pomocí družice IRAS ji 11. října 1983 objevili astronomové Simon Green a John Davies. Planetka má neobvyklou dráhu, která ji každý přibližně půldruhý rok navádí do nehostinně blízké vzdálenosti asi jen 0,14 AU (astronomické jednotky) od Slunce. Ačkoliv u ní nikdy nebyla pozorovaná vysloveně kometární aktivita, jeví se planetka spíše jako kometa. Jednak svou protaženou dráhou, při níž se Phaethon dostává ke Slunci blíž, než jakákoliv jiná planetka, a za druhé svou zásluhou na roji Geminidy. Někteří astronomové se domnívají, že jde o fragment planetky Pallas v hlavním pásu asteroidů a že Geminidy jsou způsobeny rozdroleným materiálem tohoto kosmického rozpadu.
Protože je oběžná dráha planetky blízko zemské dráhy a planetka oběhne Slunce jednou za necelých 524 dní, nabízí se otázka jejího blízkého průletu kolem Země. Poslední takový nastal 10. prosince 2007, při němž planetka minula Zemi ve vzdálenosti asi 18 milionů km (asi osmina vzdálenosti Země od Slunce). Další těsné průlety se pak odehrají v letech 2050 a 2060. Ovšem nejblíže k Zemi se v tomto století ocitne až 14. prosince 2093. Tehdy ji od Země budou dělit pouhé 3 miliony km. Fyzická srážka se Zemí však nehrozí.
Nejlepší možné podmínky
Geminidy mají letos vůbec nejlepší možné podmínky. Maximum je předpovězeno na noc 13./14. prosince, konkrétně v 1:50 středoevropského času. V té době, kdy je souhvězdí Blíženců prakticky nejvýše nad obzorem a na obloze padá nejvíce meteorů. Navíc neruší Měsíc, který je právě v noci maxima v novu. Meteory samozřejmě četně létají desítky už hodin před maximem i po něm. Aktivita roje je totiž patrná již od 4. prosince, kdy Země začíná procházet proudem meteoroidů, a v průběhu dalších dní pozvolně stoupá. Poslední meteory roje lze spatřit ještě 17. prosince. Roj se tedy vyplatí pozorovat i několik dní před maximem nebo po něm. Nejlepší však bude noc ze 13./14. prosince, tedy z neděle na pondělí. Znovu podobné podmínky nastanou až v roce 2023.
K pozorování roje si kvůli dobrému rozhledu vyberte místo co nejméně rušené stromy či domy, především však co nejdále od světelného znečištění z měst (uvidíte tak i slabší meteory). Nejlépe se úkaz sleduje vleže – doporučujeme tedy nějaké lehátko či karimatku. Je však třeba nepodcenit mrazivé prosincové noci, takže se vybavte co nejteplejším oblečením, spacákem či několika dekami. Během prosincových nocí je také třeba počítat s možným výskytem inverzí, proto je nejlepší vydat se do hor. Dále už není třeba nic – meteory padají náhodně po celé obloze. Takže stačí upřít zrak do libovolné oblasti oblohy a čekat na záblesk prvního meteoru.
Snadný cíl pro fotografy
Největší přiblížení Jupiteru a Saturnu 21. prosince – simulační snímek. Zdroj: Petr Horálek/Stellarium.
Úkaz můžete i fotografovat. Rozhodně vám ale nepostačí pouhý kompaktní fotoaparát do ruky. V první řadě je třeba fotoaparát ustavit na nějaký stativ a namířit do vybrané části oblohy. Váš fotoaparát musí být schopen snímat i několikasekundové expozice (případně umožnit manuálně ovládat uzávěrku na libovolnou dobu, obecně je to označeno písmenem „B“). Jestliže tyto předpoklady vaše fotografická výbava splňuje, pak stačí v průběhu noci v náhodnou dobu namířit objektiv k obloze, otevřít uzávěrku (či spustit co nejdelší expozici) a čekat, že ve hvězdném poli, které váš fotoaparát právě zabírá, proletí nějaký jasnější meteor. Na snímku se pak projeví jako úzká světelná stopa, někdy i s občasnými zjasněními. Samozřejmě velkou výhodou může být světelný širokoúhlý objektiv, s jehož použitím se při kratších expozicích příliš neprojeví rotace Země (hvězdy se nebudou jevit jako malé obloučky, ale body) a zaberete větší část oblohy, tudíž zvýšíte šanci k zachycení nějaké meteorické stopy. Mimo meteorů jsou vidět jasné hvězdy zimních souhvězdí, výrazné hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka a čtyři jasné planety – Jupiter, Saturn (večer), Mars (většinu noci) a Venuše (časně ráno).
Mimořádně vzácná konjunkce
Největší přiblížení Jupiteru a Saturnu 21. prosince při pohledu dalekohledem – simulační snímek. Zdroj: Petr Horálek/Stellarium.
Pozorování úkazu zvečera za soumraku a krátce po něm doplní nad jihozápadem nesmírně vzácná konjunkce planet Jupiteru a Saturnu. Planety se k sobě úhlově blíží tak těsně, jako tomu bylo naposledy v roce 1623 (a ještě těsněji v roce 1226). Nejblíže k sobě budou o týden později po maximu Geminid, v pondělí 21. prosince, a to na pouhý 6’ (jen zhruba pětina úhlového průměru Měsíce v úplňku!). V malém dalekohledu se Vyjma planet se v zorném poli ukáží i Jupiterovy měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callisto spolu se Saturnovým Titanem, Rheou, Thetys nebo Dione (případně dalšími podle průměru dalekohledu). Maximum přiblížení bude ale nutné vyhlížet z míst s dokonale odkrytým obzorem, planety již budou nízko. Podobná konjunkce je rovněž astronomy považována za nejpravděpodobnější původ Betlémské hvězdy v roce 7 před naším letopočtem. Saturn je považován za „hvězdu Židů“, Jupiter za tu královskou, obě planety se tehdy nacházely blízko sebe v židovském souhvězdí Ryb a nabídly hned 3 konjunkce za sebou. Astronomové se tak domnívají, že právě symbolika a také jasnost obou planet by mohla stát být tím astronomickým „průvodcem“ Ježíšova narození. Tak či onak, takto vzácně blízko jako letos spatří na obloze tyto planety až další generace 15. března 2080!
Zdroje a další zajímavé odkazy:
[1] Mezinárodní meteorická Organizace IMO
[2] Stellarium (program)
[3] Vzácné nebeské úkazy v roce 2020 (Petr Horálek)
[4] Geminidy 2018 nad Sečí (Petr Horálek)
[5] Celosvětová galerie Geminid (Spaceweather.com)
Kontakty a další informace:
Bc. Petr Horálek
PR výstupy evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853