Když 17. dubna 2026 rozzářil oblohu nad střední Evropou jasný bolid, důležité svědectví o jeho dráze podaly přístroje z Opavy. Bolidové kamery na Slezské univerzitě, které provozuje Astronomický ústav Akademie věd ČR, zachytily přesná data nezbytná pro výpočet dynamiky letu. Přečtěte si podrobnosti v oficiální tiskové zprávě Astronomického ústavu AV ČR, kterou uvádíme v plném…
Více
V průběhu druhé poloviny roku 2025 došlo k rozšíření pozorovacích kapacit Evropské bolidové sítě (EN) instalací čtyř IP kamer na věži budovy Fyzikálního ústavu v Opavě. Tyto kamery, které jsou majetkem Astronomického ústavu Akademie věd ČR, doplňují již existující komplexní soustavu přístrojů, které systematicky sledují jasné meteory a bolidy přelétající severní a střední Evropou. Co…
Více
Unikátní časosběrný snímek se podařilo zaznamenat Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě. Ten posledních 12 let zaznamenával téměř každoročně velmi nevýrazný meteorický roj Kappa Cygnidy. Zvýšenou aktivitu měl v roce 2021, kde společně s kolegy Josefem Kujalem (Astronomická společnost v Hradci Králové) a Tomášem Slovinským zachytili při fotografování z řecké Kréty i poměrně jasné…
Více
V posledních týdnech pravděpodobně již každý zaznamenal informace o objevu nové planetky pojmenované 2024 YR4, která se do médií dostala díky pravděpodobné srážce se Zemí v následující dekádě. Planetka 2024 YR4 objevená v prosinci minulého roku měla podle výpočtů být potenciálně nebezpečnou už zhruba za 7 let, tedy v roce 2032. Nová pozorování však ukazují,…
Více
O tom, že polární záře mohou vznikat hned na několika planetách ve Sluneční soustavě i jinde ve vesmíru, vědci už několik desítek let vědí. Nová studie opavských fyziků však ukazuje, že polární záře mohou vznikat i nad pozůstatky hmotných hvězd, nad tzv. neutronovými hvězdami. Zároveň tak potvrzují dřívější pozorování, která učinila NASA pomocí rentgenové observatoře…
Více
Opavští astrofyzikové při svém dlouhodobém výzkumu černých děr došli k zajímavému zjištění: gravitační vlny uvolňované z okolí černých děr či při slučování dvou hmotných vesmírných těles doprovází další vlnění, které se dá přirovnat k akordům hrajících hudebních nástrojů. Vlastnosti těchto „akordů“ umožní fyzikům nejen mnohem lépe určit parametry objektů, které tyto vlny generují, ale také…
Více
Spolupracovníci Fyzikálního ústavu v Opavě, astronomové z Astronomického centra Mikuláše Koperníka Polské akademie věd, přišli s velmi zajímavým výsledkem svého výzkumu. Jak známo, polární záře vznikající interakcí částic ve hvězdném větru s atmosférou planet detekujeme kromě Země také na Jupiteru nebo Saturnu. Ovšem doposud se jen teoreticky předpokládalo, že stejný jev probíhá i u planet…
Více
Černé díry jsou zpravidla obklopeny rozsáhlými disky hmoty, které vědci odborně nazývají akrečními disky. Silná gravitace černé díry ovlivňuje jak fyzikální procesy probíhající v discích, tak emitované záření, což umožňuje astronomům studovat strukturu disků a také poznávat vlastnosti samotné černé díry. Zatímco z černých děr neunikne ani světlo, disky září extrémně jasně. Informace o tom, jak se…
Více
Fyzikální ústav v Opavě ve spolupráci se zahraničními institucemi realizoval úspěšný astrofyzikální studijní program HEA (Observational High Energy Astrophysics), tedy studijní program Observační astrofyziky vysokých energií. Program je realizován ve spolupráci s Římskou observatoří (Osservatorio Astronomico di INAF) italského Národního astrofyzikálního ústavu (Istituto Nazionale di Astrofisica) a švýcarským Mezinárodním institutem pro výzkum vesmíru (The International Space…
Více
V rámci svého studia na Fyzikálním ústavu v Opavě se studentka navazujícího doktorandského studia fyziky, Antonina Zinhailo, zaměřila na studium černých děr, ale z hlediska fyziky trošku jinak. Zabývá se jimi totiž v tzv. alternativních teoriích gravitace. Co to přesně znamená, se dozvíte v článku. Antonina Zinhalio, která pochází z Ukrajiny, se rozhodla studovat fyziku a astrofyziku na Fyzikálním ústavu v Opavě…
Více
