Rubrika: Výzkum vesmíru

Mise ATHENA se zaměří na pozorování zdrojů vysokoenergetického záření, tedy i okolí superhmotných černých děr v centrech galaxií. Zdroj: ESA/IRAP/CNRS/UT3/CNES/Fab&Fab. Composition: ACO.

Kosmický teleskop ATHENA prověří jevy v okolí černých děr předpovězené fyziky v Opavě

V roce 2035 by měl být vypuštěn kosmický dalekohled ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics), jehož čtyřletá mise se zaměří na výzkum vesmíru zejména v rentgenové oblasti elektromagnetického záření. Bude tedy zkoumat i překotné jevy v okolí masivních černých děr, jimiž se na teoretické bázi zabývají i vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě. Jednou z věcí, které by mohla družice detegovat,…
Více

Dr. Prof. Luciano Rezolla. Zdroj: Wiki.

V Opavě vystoupí možný laureát Nobelovy ceny. Přednášet bude o vzniku snímků černých děr.

Srdečně vás zveme na přednášku „M87* a SGR A*: Jak vyfotit černou díru?“ Přednášející prof. Dr. Luciano Rezzolla je vedoucí oddělení teoretické (relativistické) astrofyziky na Ústavu teoretické fyziky Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu a dle ředitele Fyzikálního ústavu v Opavě prof. Zděňka Stuchlíka také možný budoucí laureát Nobelovy ceny za fyziku. Přednáška proběhne v pondělí…
Více

Pochopení tzv. akrečních disků okolo černých děr by mohlo být klíčem k realizaci fúzních elektráren na Zemi. Zdroj: NASA.

Černé díry zkoumá superpočítačové centrum. Bude to klíč k fúzním elektrárnám?

Mezinárodní tým fyziků spolu s vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě publikoval v červencovém čísle vědeckého časopisu Monthly Notices of Royal Astronomical Society článek, ve kterém se popisuje chování hmoty okolo černých děr zcela novým způsobem. Tyto nové modely, které vycházejí ze superpočítačových simulací a mnohem lépe popisují chování látky v takto extrémním prostředí, by mohly být prakticky aplikovány i…
Více

Snímek galaxie postižený přeletem mnoha družic (zejména Starlink). Foto: Daniel Beneš/FÚ v Opavě.

Problém jménem Starlink

Profesionální i amatérští astronomové jsou už na družice zvyklí a za ta léta koexistence vypracovali řadu metod, jak jejich vliv na astronomická pozorování eliminovat. Donedávna se jednalo celkem o asi 2000 objektů, většinou umístěných na dost vysokých oběžných drahách, tedy i velmi slabě svítících. Ty nepředstavovaly vážný dopad na astronomická pozorování, protože jejich průlet zorným…
Více

Část mozaiky zvířetníkového světla. Foto: NOIRLab/NSF/AURA/ P. Horálek (Institute of Physics in Opava), T. Slovinský.

Unikátní astronomický snímek vznikl ve spolupráci s Fyzikálním ústavem v Opavě

Ve středu 22. června 2022 americká astronomická organizace NOIRLab (pod správou AURA – Asociace univerzit pro výzkum a astronomii) publikovala jako snímek týdne celonoční mozaiku tzv. zvířetníkového světla zachycenou ze obou stanovišť observatoře Gemini (každý dalekohled se nachází na jiné polokouli). Snímek s názvem „Když se hemisféry spojí“ (When Hemispheres Connect) zabírá v mimořádně vysokém…
Více

Neutronové hvězdy mají mimořádně silná magnetická pole. Umělecká představa: ESO/L.Calçada.

Opavští fyzikové měří „obezitu“ neutronových hvězd. Navazují na výzkum legendárního Kipa Thorna

Opavští fyzikové se kromě černých a červích děr věnují výzkumu i dalších mimořádně kompaktních objektů ve vesmíru. Jedním z nich jsou neutronové hvězdy – mimořádně husté pozůstatky po vzplanutích supernov, které jsou tvořeny velmi hustou látkou složenou převážně z neutronů. V nedávné vědecké práci se zaměřili na poměrně nově zkoumanou vlastnost – míru kompaktnosti blízko jejího povrchu, kterou…
Více

Umělecká představa červí díry. Zdroj: Pixabay (volné pro komerční užití).

Záhadné záření přivádí opavské fyziky k úvahám o paralelních vesmírech

Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Toto záření je vysíláno ze zóny, kde ještě může uniknout z vlivů silné gravitace, a podle výpočtů mohou pozorované frekvence oscilací vznikat jen u méně hmotných černých děr. U těch velice hmotných se pozorované frekvence „hvězdných“…
Více

Superhmotná černá díra obklopená diskem hmoty vyzařuje vysokoenergetické záření z tzv. jetů. Umělecká představa: ESO.

Opavští fyzikové studují, jak ochránit lidstvo před nebezpečným zářením černých děr a využít jej v jeho prospěch

Superhmotné černé díry mohou být dobrým sluhou, ale rovněž i velmi zlým pánem pro možné civilizace v celé Galaxii. Nová studie opavských fyziků poukazuje na tři typy produkce energie v blízkosti černých děr, tj. tři varianty tzv. Penroseova procesu. Z těchto procesů by bylo možné v budoucnu těžit obrovské množství energie; stejné procesy mohou ale vést k fatálnímu úniku…
Více

Tzv. aktivní galaxie obsahují ve svých jádrech superhmotné černé díry. Zdroj: ESO.

Opavští fyzikové objevili superhmotnou černou díru

Černé díry patří mezi nejznámější a zároveň nejméně prostudované objekty ve vesmíru. Jejich existence již byla prokázána, ale jejich skutečná podstata je stále předmětem bádání. Fyzikální ústav v Opavě patří mezi světovou špičku ve výzkumu právě (a nejen) těchto exotických kosmických objektů, přičemž fyzikové se o černých dírách snaží co nejvíce dozvědět ze sledování objektů, které…
Více

Vědci z Fyzikální ústavu v Opavě patří mezi světovou špičku ve výzkumu exotických objektů ve vesmíru, zejména pak černých děr. Ilustrační obrázek: Jordy Davelaar et al./Radboud University/BlackHoleCam

Opavští fyzikové patří mezi světovou špičku ve výzkumu černých děr

Opavští fyzikové opět slaví úspěch. Jejich vědecké práce zabývající se výzkumem vesmíru, především pak fyziky kolem stále záhadných černých děr, patří ve světové vědecké komunitě mezi ty nejcitovanější a pravidelně dosahují nejuznávanějších vysokých hodnocení. Vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě tak patří mezi světovou špičku výzkumníků v oboru stavby a vývoje vesmíru, fyziky exotických kosmických objektů nebo důsledků…
Více