Silueta Mezinárodní kosmické stanice před úplňkem 17. ledna 2022 v detailu. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.
V pondělí 17. ledna ve 23:48 nastal první úplněk roku 2022, který se podle folklóru nazýval „vlčí“. Šlo také o jeden z úhlově nejmenších úplňků v roce. V úzkém pásu v severních a východních Čechách a na severní Moravě tento úplněk ozvláštnil prchavý úkaz: Přelet Mezinárodní kosmické stanice ISS. Na Opavsku se odehrál jen 8 minut po úplňku, ve 23:56, a podařilo se jej zachytit Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Pondělní úkaz bylo možné pozorovat jen krátce před půlnoci z přibližně 4,5 km širokého pásu, který přecházel české území od severozápadních hranic přes Ústí nad Labem až za Frýdland nad Ostravicí (dál pokračoval na území Slovenska přes Košice). Mezinárodní stanice byla vzdálena jen něco přes 460 km, díky čemuž její úhlová velikost dosahovala téměř 60 úhlových vteřin. To je prakticky největší úhlová velikost, při jaké můžeme z našeho území ISS pozorovat. Přes Česko v pondělí odpoledne přešla studená fronta, za kterou se postupně vyjasnilo a připravení pozorovatelé mohli zkusit úkaz zaznamenat ze zmíněného pásu. Severozápadně od Klokočova u Vítkova se za úkazem vydal Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Pás pozorovatelnosti přeletu Mezinárodní kosmické stanice ISS před Měsícem v pondělí 17. ledna 2022 před půlnocí v rámci Česka a Slovenska. Zdroj: ISS Transit Finder.
Méně jak 1 sekunda
Podrobnosti o přeletu ISS ze zvoleného místa, kde úkaz pozoroval Petr Horálek (severozápadně od Klokočova u Vítkova). Zdroj: ISS Transit Finder.
„Celý přelet trval necelou sekundu a z mnou vybraného místa pozorování nastal přesně ve 23:56:30, tedy necelé 4 minuty před půlnocí,“ popisuje Horálek. Podmínky nebyly ideální – i v čase krátce před inkriminovaným přeletem se na obloze ještě pohybovala protrhaná oblačnost. Po úkazu se oblaků objevilo ještě více. Vyjasnilo se právě na úkaz. Kosmická stanice byla v té době od Horálka vzdálená přesně 463,23 kilometru, a protože se nacházela ve stínu Země, nebyla na obloze vůbec pozorovatelná. Její přítomnost „odhalil“ až samotný Měsíc, před nímž se na okamžik objevila její silueta.
Šťastný záběr
„V ruce jsem měl hodinky s přesným časem a v druhé svíral kabelovou spoušť vedoucí k aparátu upevněném na teleobjektivu. Celá aparatura se nacházela na malé montáži, která kompenzovala pohyb zemské rotace, takže Měsíc byl stále ve zorném poli. V okamžiku asi sekundu před očekávaným přeletem jsem spustil rychlé sekvenční snímání a jen doufal, že se na nějakém z rychle po sobě následujících záběrů objeví silueta stanice. A podařilo se!“ vysvětluje postup pozorování astrofotograf. Na snímku je tedy vidět jak zvrásněný měsíční povrch jen 8 minut po fázi úplňku, tak silueta kosmické stanice i se solárními panely. Snímek ukazuje i Měsíc v barvách, které sice lidské oko nevidí, ale aparát je může snadno zaznamenat.
Barevný Měsíc
Silueta Mezinárodní kosmické stanice před úplňkem 17. ledna 2022. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.
„Měsíc je barevný, jen to očima nevidíme, protože ty odstíny nejsou příliš syté. Použil jsem tzv. modifikovaný aparát, který je více citlivý na modrou a červenou složku v oblasti viditelného světla. Měsíc má skutečně červené a namodralé zóny v oblastech měsíčních moří. Vzhledem k tomu, že můj teleobjektiv neměl vysoké rozlišení, ke zvýraznění některých kráterů jsem využil svá dřívější data zachycená přes můj astronomický dalekohled. V úvahu jsem vzal i libraci Měsíce, tedy různé natočení jeho ‘tváře’ v průběhu focení úplňku vloni přes dalekohled a letos při samotném úkazu,“ dodává Horálek ke zpracování snímku.
Může to zkusit každý
Přelet Mezinárodní kosmické stanice před Měsícem není mezi astrofotografy nic nového. Takový úkaz se může odehrát na našem území i několikrát denně, ovšem ne vždy se k jeho nafotografování naskytnou vhodné podmínky. Pondělní úkaz v tomto ohledu patřil k tomu nejlepšímu možnému: Měsíc byl prakticky nejvýše nad obzorem, Mezinárodní stanice tedy vzdálenostně nejblíže během jejího focení (a úhlově téměř největší možná) a především přálo počasí, které po přechodu studené fronty nabízelo velmi čistý vzduch. Zájemci o „lov“ nejen Mezinárodní kosmické stanice, ale třeba i Hubbleova teleskopu nebo čínské stanice Taingong mohou využít předpovědí na webových stránkách https://transit-finder.com. Pro úspěšné zachycení jevu je důležité precizní načasování a také větší ohnisková vzdálenost objektivu na fotoaparátu. Detailnější záběry vznikají až při použití teleobjektivů s ohniskovou vzdáleností alespoň 1 metr.
Kontakty a další informace:
Bc. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853
Mgr. Debora Lančová
Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: debora.lancova@physics.slu.cz
Telefon: +420 776 072 756
Bc. Klára Jančíková
Sekretariát Fyzikálního ústavu v Opavě
Email: klara.jancikova@slu.cz
Telefon: +420 553 684 267
prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.
Ředitel Fyzikálního ústavu SU v Opavě
Email: zdenek.stuchlik@physics.slu.cz