Kompozitní záběr úplného zatmění Měsíce 16. května 2022 s Mléčnou dráhou a mlhovinami ve Štíru a Hadonoši. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.
V pondělí 16. května se na časné ranní obloze odehrálo zatmění Měsíce. V Česku byla pozorovatelná pouze jeho částečná fáze před západem zatmělého úplňku, a tak kdo chtěl spatřit i úplné zatmění, musel vycestovat na západ od našeho území. V rámci Evropy se nejlepší podmínky naskytly ve Španělsku, Portugalsku a přidružených ostrovech. Celosvětově byly nejlepší podmínky v Jižní Americe, zejména v Argentině a v Chile. Toto zatmění provázelo jedno mimořádné unikum: Nastalo jen 4 měsíce po extrémně silné sopečné erupci vulkánu Tonga (Hunga Tonga–Hunga Ha’apai), který ovlivnil vzhled zatmění tak intenzivně jako naposledy v letech 1992 a 1993 prach z filipínské sopky Pinatubo. Za úkazem se proto vydaly hned dvě expedice Fyzikálního ústavu v Opavě – jedna na Kanárské ostrovy a druhá do pouště Atacama v Chile.
Úplné zatmění Měsíce 9. prosince 1992 bylo ovlivněno erupcí sopky Pinatubo a proto jedním z nejtmavších v novodobé historii. Foto: Fred Espenak.
Během úplného zatmění Měsíce náš kosmický soused z oblohy nezmizí. Dopadají totiž na něj zeslabené paprsky slunečního záření, které se lámou do vnitřku zemského stínu. Neboť krátkovlnná (modrá) část je v atmosféře nejvíce rozptýlena, na Měsíc dopadají v zásadě barvy červánek. Pokud je ale atmosféra zakalena nějakým druhem prachu ve velkém množství (nejčastěji prach uvolněný ze silných sopečných erupcí, méně často také při silných meteorických rojích), může být zatmění výrazně tmavší. Takové případy jsou známy z prosince 1992 nebo června a listopadu 1993, kdy se ve všech případech na vzhledu zatmění podepsal prach v atmosféře uvolněný při erupci filipínské sopky Pinatubo. Podobně silné erupce se lidstvo již nedočkalo, až do letošního osudného 15. ledna, kdy vybuchla v Pacifiku sopka Tonga (Hunga Tonga–Hunga Ha’apai). Při ní se velké množství (asi 400 milionů kilogramů) sopečného popela dostalo do několika desítek kilometrů nad zemský povrch a rozmělnilo se zejména nad jižní zemskou polokoulí, částí jejíhož stínu Měsíc procházel. A právě díky tomu byli lidé svědky nejtmavšího úplného zatmění Měsíce od let 1992 a 1993.
Za zatměním se vypravily hned dvě expedice Fyzikálního ústavu v Opavě. První z nich se účastnil Petr Horálek a směřovala do Chile. Petr Horálek nejel pouze za měsíčním zatměním, ale hned za několika vzácnými úkazy a rovněž největšími dalekohledy světa v USA, na Havaji a v Chile (průběžné zpravodajství z této expedice najdete ve dříve publikovaném článku), a to spolu s astrofotografem Tomášem Slovinským a Josefem Kujalem z Astronomické společnosti v Hradci Králové (spoluautorem prvního Astronomického snímku dne NASA Fyzikálního ústavu v Opavě). Jeho expedice završila na astrofarmě Spaceobs u San Pedro de Atacama ve vysokohorské atacamské poušti. Tam bylo zatmění pozorovatelné za nejlepších možných podmínek – prakticky v nadhlavníku. Téměř 85 minut dlouhá totalita (odborný název označující fázi úplného zatmění) byla viditelná spolu s celou jižní Mléčnou dráhou nedaleko jejího centra u souhvězdí Štíra.
Druhá expedice se vydala na Kanárské ostrovy. Jejími členy byli Jiří Dobrý, Jiří Malík a Ondřej Smékal z Multimedálních technik Fyzikálního ústavu v Opavě. Ti navazují na tradici, kterou zahájili v roce 2019 vznikem dokumentárního filmu „Do Chile za zatměním Slunce„. Jejich cílem bylo kromě zatmění natočit dokumentární film například o dalekohledu GREGOR Solar Telescope, který slouží k výzkumu Slunce a využívají jej vědci ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd. Zajímavostí je i fakt, že svůj dokument zameřili i na energetiku: Po ostrovech cestovali elektrovozem Fiat 500e, aby poukázali na výhody a budoucnost elektromobility. Zatmění pozorovali z ostrova Tenerife a na obloze se jim naskytlo poměrně vysoko nad jihozápadním obzorem v časných ranních hodinách. Dokument vznikne v rámci populárního cyklu Dobré vědět.
Obě expedice byla spolufinancovány z projektu pro Rozvoj VaV na SU, reg. číslo CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_054/0014696.
Kontakty a další informace:
Bc. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě,
člen expedice do Chile
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853
Bc. Jiří Dobrý
Spoluautor dokumentárního filmu a kanálu Dobré vědět,
člen expedice na Kanárské ostrovy
Email: jiridobry@jiridobry.cz
Telefon: +420 608 856 852
Bc. Jiří Malík
Spoluautor dokumentárního filmu a kanálu Dobré vědět,
člen expedice na Kanárské ostrovy
Email: czerviik@gmail.com
Telefon: +420 739 260 089
MgA. Ondřej Smékal
Spoluautor dokumentárního filmu a kanálu Dobré vědět,
člen expedice na Kanárské ostrovy
Email: ondrej.smekal@fpf.slu.cz
Telefon: +420 608 471 618
RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 734 268 124
Bc. Klára Jančíková
Sekretariát Fyzikálního ústavu v Opavě
Email: klara.jancikova@slu.cz
Telefon: +420 553 684 267
doc. RNDr. Gabriel Török, Ph.D.
Garant evropského projektu HR Award
Email: gabriel.torok@physics.cz
Telefon: +420 737 928 755
Mgr. Debora Lančová
Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: debora.lancova@physics.slu.cz
Telefon: +420 776 072 756