Váleční reportéři: Dokumentární film Petra Jančárka z MMT FÚ SLU v Opavě

Z dokumentu Váleční reportéři. Zdroj: Česká Televize.

Součástí Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě je rovněž program Multimedální techniky, který umožňuje studentům rozvoj v oblasti dokumentární tvorby. Primárně jde o témata populárně vědecká, autoři filmů se ale zaměřují na další nosná témata. Na nedávném festivalu Colors of Ostrava, který proběhl ve dnech 19. – 22. července 2023, představil svůj film „Váleční reportéři“ Ing. Petr Jančárek, režisér, kameraman a pedagog MMT FÚ Slezské univerzity v Opavě. Film je věnován českým reportérům, kteří popisují svoje zkušenosti v krizových oblastech, zejména pak při současném konfliktu na Ukrajině.

O filmu Váleční reportéři

Lidé, kteří se věnují válečnému reportování, musí mít tak trochu zvláštní výbavu – profesionální i mentální. Kromě všech věcí, které by měly být svaté všem novinářům (jako oddanost pravdě, zvídavost nebo důslednost) musí disponovat ještě dalšími dovednostmi či vlastnostmi – fyzická i psychická odolnost, schopnost improvizace a především odvaha. Tuto práci opravdu nemůže dělat každý novinář. Těchto novinářů v českém žurnalistickém světě není mnoho. Ale jsou. A někteří jsou velmi dobří a zajímaví. A zřejmě i největší cynik vnímá, že jejich práce si zaslouží úctu a obdiv. Dokumentarista Petr Jančárek mluví s řadou reportérů, kameramanů a fotografů o tom, jak svoji profesi vnímají. Jak prožívají strach a jaká je jejich motivace pro tuto práci. Film je už od února 2023 ke zhlédnutí v archivu České televize.

Odkaz na dokument Váleční reportéři

Odkaz na dokument Váleční reportéři

Postřehy z Colors of Ostrava

Petr Jančárek zavítal na SUper Stage Slezské univerzity na Colors of Ostrava 22. července 2023 spolu s Miroslavem Karasem, válečným zpravodajem a nynejším ředitelem České televize Ostrava, a Josefem Albrechtem, dramaturgem České televize. V moderované besedě se věnovali nejen rizikům při práci válečných reportérů (mimo jiné těch, které dokument představuje, tedy Petry Procházkové, Václava Černohorského, Stanislava Krupaře, Terezy Engelové, Jarmily Štukové, Pavla Němečka, Michala Kubaly, Jaromíra Štetiny, Martina Dorazína, Josefa Pazderky a Tomáše Štěrby). Zaměřili se i na samotnou situaci na Ukrajině a logistiku získávání a poskytování informací z válečné zóny.

Častěji o nejnovějším dění na Ukrajině vědí víc lidé v Praze než my na bojišti,“ poznamenal Miroslav Karas, který přímo v dokumentu zmínil, že konflikt ve skutečnosti začal už v roce 2014 anexí Krymu. Upozorňoval tak na to, že situace je mnohdy v Ukrajině tak nepřehledná, že aktuální reportáže váleční reportéři získávají díky tipům, které se k nim dostanou z pražské centrály, kam přicházejí impulzy z dalších zahraničních zdrojů. Karas přitom několikrát zmínil, že se nestaví na stranu ani jedné z krajin, protože za celý konflikt nemohou běžní občané daných krajin, ale hlavně režim. Jak v dokumentu, tak v besedě zmínil: „Celou situaci ovládá něco, co nazývám ruská lež. Lidé v Rusku jsou dezinformovaní anebo se bojí proti dezinformaci postavit kvůli hrozbě příšerných trestů.“

Nemalá část diskuse byla přitom vedena právě na téma dezinformace a ověřených zdrojů. V samotném dokumentu zazní, že lidé by si měli umět vytřídit informace podle zdrojů, které jsou ověřené, poskytované například novináři s přímou zkušeností a oproti tomu nebrat v potaz prvoplánové, ale mnohdy neověřené informace šířící se například napříč sociálními sítěmi od těch, kteří nemají akreditaci a/nebo přímou zkušenost. „V Rusku je situace jasná,“ poukázal Karas, „tam jsou zakázané všechny platformy, které jsou nám tady běžně přístupné, tedy například Facebook a Instagram. Rusko má namísto toho své vlastní platformy a mediální stanice, které jsou defacto pod správou ruské vlády a tedy šíří právě ty informace, které vláda chce, aby Rusové dostávali. Proto pro ně například masakry na Ukrajině jsou něčím vykonstruovaným, mnoho Rusů věří, že Ukrajina vytváří klamné informace, aby Rusko pošpinila. A s tím se moc dělat nedá.

Na otázku, jak ale vnímají dezinformace a jejich moc na sociálních sítích mimo Rusko, odpověděli Petr Jančárek, Miroslav Karas i Josef Albrecht. „My jsme v jednom z dřívějších dokumentů na České televizi diskutovali tento problém a ukázalo se, že překvapivě nejvíce lidí věřících dezinformacím patří do věkové kategorie nad 55 let. Sami jsme byli překvapeni, neboť sociální sítě se těší oblibě hlavně u mladších generací,“ poznamenal Jančárek. Na tato slova navázal Josef Albrech, dramaturg České televize, slovy: „Dezinformace je obecně ve světe opravdu velký problém. Žijeme v době, kdy lidé oproti předchozím desetiletím naopak dostávají informací opravdu mnoho a nemají možnost si při své každodenní vytíženosti každou informaci ověřovat zvlášť, takže snadno podlehnou nějakému bludu. Je to daň za svobodu slova v demokracii. Osobně si myslím, že svoboda slova jako taková je správná, ale to nám ještě nedává právo lhát. Práce se zdroji je prostě základním pilířem šíření jakékoliv informace.“ Vše uzavřel Karas slovy: „V boji proti dezinformaci jsem velmi pesimistický. Jediné, co mohu dělat, je sám se snažit být objektivní a podávat objektivní informace. Jak s nimi naloží lidé a zda raději podlehnou dezinformaci, je vizitka společnosti. Ale po všech svých zkušenostech jsem velmi pesimistický v tom, že se to v dohledné době výrazně změní k lepšímu.

Nenechte si rovněž ujít dřívější rozhovor Karin Martinkové s Petrem Jančárkem o natáčení dokumentu z února 2023.

O autorovi filmu

Petr Jančárek. Zdroj: MeltingPot.

Petr Jančárek. Foto: Tomáš Vodňanský.

Petr Jančárek se narodil v roce 1959 v Mostě. Nejvíce se zapsal do povědomí veřejnosti svou spoluprací s prezidentem Václavem Havlem. V letech 2003-2011 působil jako jeho osobní filmař a tato spolupráce mu umožnila vytvořit filmovou trilogii Václav Havel, Praha-Hrad a celovečerní dokument Tady Havel, slyšíte mě? za podpory projektu HitHit. Petr Jančárek byl rovněž jedním ze zakládajících členů organizace Člověk v tísni a v současnosti působí jako člen její správní rady. Často se zaměřuje na témata válečných či ideologických konfliktů, a to všude ve světě. Jako filmař i účastník humanitních misí navštívil tak například Libanon, Kosovo, Kubu, ale i Palestinu, Izrael či Sarajevo, Bosnu nebo Čečnu. Je nositelem několika cen včetně novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě působí jako pedagog programu Multimediální techniky.

Kontakty a další informace:

Ing. Petr Jančárek
Autor filmu Váleční reportéři, Multimediální techniky FÚ SLU v Opavě
Email: petr.jancarek@fpf.slu.cz
Telefon: +420 603 553 892

Karin Martínková
Oddělení komunikace Slezské univerzity v Opavě
Email: karin.martinkova@slu.cz
Telefon: +420 606 760 844

Mgr. Martin Petrásek
Multimediální techniky FÚ SLU v Opavě
Email: martin.petrasek@physics.slu.cz
Telefon: +420 553 684 303, 420 553 684 279

Zdroje a doporučené odkazy:

[1] Film Váleční reportéři v Česko-slovenské filmové databázi
[2] Film Váleční reportéři v archivu České televize
[3] Rozhovor s Petrem Jančárkem na webu SLU (Karin Martinková)