Geminidy nad Spišským hradem – detail. Foto: P. Horálek/FÚ v Opavě.
V polovině prosince 2023 vyvrcholil každoročně nejaktivnější meteorický roj Geminid. Jeho maximum nastalo v noci ze 14. na 15. prosince 2023 a frekvence dosáhla za ideálních podmínek počtu 130 meteorů za hodinu. Bohužel pozorování roje na mnoha místech Česka i Slovenska prakticky znemožnilo zatažené počasí. Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě se rozhodl za jasnějším počasím vycestovat na Slovensko, kde meteorický roj i přes komplikovaný vývoj oblačnosti nakonec zaznamenal nad známým Spišským hradem, a to z nezvyklého úhlu.
Geminidy dočasně každoročním rojem roku
První zprávy o roji Geminidy pocházejí z roku 1862. Tehdy byl ovšem roj velmi slabý, frekvence nepřesáhly 30 meteorů v hodině. Teprve ve 40. a 50. letech minulého století se počet meteorů v hodině zvýšil na dvojnásobek a do současných hodnot stoupal až do roku 1990. Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se budou rok od roku snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj skoro zmizet. Roj je tedy právě v těchto desetiletích nejaktivnější.
Ledoprachové částice, které při průletu zemskou atmosférou vytvářejí toto nebeské divadlo, pocházejí z tělesa (3200) Phaethon. Zatímco nejběžnějším mateřským tělesem meteorických rojů bývá obvykle kometa, 3200 Phaethon je drolící se planetka. Pomocí družice IRAS ji 11. října 1983 objevili astronomové Simon Green a John Davies. Planetka má neobvyklou dráhu, která ji každý přibližně půldruhý rok navádí do nehostinně blízké vzdálenosti asi jen 0,14 AU (astronomické jednotky) od Slunce. Ačkoliv u ní nikdy nebyla pozorovaná aktivita typická pro komety, jeví se planetka spíše jako kometa. Jednak svou protaženou dráhou, při níž se Phaethon dostává ke Slunci blíž než jakákoliv jiná planetka, a za druhé svou zásluhu na roji Geminidy. Podle výzkumu Björn Davidssona a jeho týmu z JPL NASA vyplývá, že za únikem částic z povrchu planetky stojí sodík, který je v ní v malé míře obsažen. Právě tento prvek v kombinaci se slunečním zářením způsobuje, že planetka se pozvolna „drolí“. Někteří astronomové se také domnívají, že jde o fragment velké planetky Pallas z hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.
Úspěšné pozorování na Slovensku
Geminidy nad Spišským hradem – detail. Foto: P. Horálek/FÚ v Opavě.
Neboť v Česku pozorování roje počasí vůbec nepřálo, rozhodl se jej Mgr. Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě pozorovat na Slovensku. V noci maxima roje byla oblačnost několik hodin protrhaná nad východem a středem Slovenska, v noci po maximu pak byly velmi dobré podmínky na velké ploše území. Horálek měl původně záměr jev zaznamenat nad Hradem Šáriš, ale tam počasí zcela nepřálo. Nakonec ale od myšlenky kompozice roje s hradem neupustil, úkaz zaznamenal spolu se známým Spišským hradem. „Spišský hrad byla moje záložní kompozice a počasí nakonec rozhodlo pro něj. A jsem za to rád. Je asi nejznámější slovenský hrad, ostatně od roku 1993 světové dědictví UNESCO,“ popisuje důvod volby tohoto hradu pro focení úkazu Horálek. Dodává: „Hrad byl přes 2 roky v rekonstrukci a na jeho vrchní části stál velký jeřáb. Naštěstí jej na konci roku 2023 demontovali a já si konečně mohl splnit svůj fotografický sen: zachytit hrad s noční oblohou z jeho severní strany – odkud vypadá jako Ďáblova věž, známý přírodní monument ze Spielbergova filmu ‚Blízká setkání třetího druhu.‘ A co mohlo být pro takovou příležitost lepší než každoroční meteorický roj Geminidy, že?“
Tříletá aktivita Geminid v jednom záběru
Horálek ve stejné oblasti fotografoval Geminidy i v minulých letech. Původně chtěl zaznamenat s hradem jen letošní maximum, ale i v tomto se kvůli vývoji počasí rozhodl jinak. „Počasí v noci maxima roje bylo velmi špatné, takže jsem byl nucen cestovat za meteory desítky kilometrů okolo hradu, kde byla občasně jasná obloha. V noci po maximu se sice dokonale vyjasnilo, ale meteorů už padalo výrazně méně. Při zpracování výsledného obrazu jsem proto využil faktu, že jsem ze stejné regionu fotil Geminidy i v minulých letech,“ popisuje. Do této mozaiky proto přidal meteory zachycené ze stejné oblasti během maxim Geminid v letech 2021 a 2022. „Obrázek si především klade za cíl demonstrovat efektu radiantu – tedy že meteory z roje vlivem perspektivy zdánlově vylétají z jednoho místa na obloze, ze souhvězdí Blíženců, latinsky Gemini. Odtud také pochází název roje – Geminidy. I když meteory zobrazené na snímku byly zaznamenány v průběhu několika let, radiant je na obloze leží stále ve stejné oblasti,“ uzavírá. Na snímku jsou rovněž zachyceny načevenalé mlhoviny zářícího vodíku, například v okolí souhvězdí Orionu, nebo výrazné hvězdokupy zimní oblohy.
Znovu až v roce 2028
Geminidy v roce 2023 byly unikátní v tom, že za jasného počasí při jejich pozorování nerušil svým svitem Měsíc, který ve fázi jen 3 dny po novu zapadal ještě zvečera. Obloha daleko od měst tedy byla tmavá a dalo se pozorovat více slabších meteorů Letošní maximum Geminid bude svitem Měsíce rušeno velmi výrazně (Měsíc bude prakticky v úplňku). Vhodnější podmínky nastanou až v letech 2025 a 2026, kdy bude Měsíc rušit vždy jen částečně. Ideální podmínky, kdy bude Měsíc téměř ve fázi novu, se odehrají až 14. prosince 2028. U letos se ale můžeme těšit na jiné pozoruhodné i vzácné úkazy.
Kontakty a další informace:
Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě, autor snímku
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853
RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 553 684 548
Bc. Lucie Dospivová
Referád pro vnější vztahy SÚ v Opavě
Email: lucie.dospivova@physics.slu.cz
Telefon: + 420 553 684 214
Zdroje a další zajímavé odkazy:
[1] Světová galerie Geminid na Spaceweather.com
[2] Tisková zpráva o roji Geminid v roce 2023
[3] IMO.net – Aktivita Geminid
[4] Pozoruhodné a vzácné úkazy v roce 2024