Jedním z vědních oborů studia Slezské univerzity v Opavě je rovněž Ústav historických věd. A jednou z oblastí výzkumu je i činnost Státní bezpečnosti. Ta je i po více než třiceti letech od svého zrušení obestřena jen obtížně prostupným závojem tajemna. Za tento závoj se snaží nahlédnout ve své disertační práci student Historie na Ústavu historických věd Slezské univerzity v Opavě Jan Šrámek. Ten se ve svém ojedinělém výzkumu věnuje problematice činnosti a fungování Státní bezpečnosti na území dnešního Moravskoslezského a Olomouckého kraje v rozmezí let 1960 až 1989, tedy v období, které se do našich dějin zapsalo zejména pražským jarem, invazí vojsk Varšavské smlouvy a následnou normalizací.
O čem historie mlčí…
Co to byla Státní bezpečnost?
Krajský náčelník StB Vladimír Pospíšil
(ve funkci v letech 1966-1968 a 1969-1973)
ABS, fond personální spisy příslušníků MV, Pospíšil Vladimír, ev. č. 3672/19
Státní bezpečnost můžeme ve stručnosti popsat jako tajnou komunistickou policii, která byla téměř po celou dobu své existence považována za jeden ze základních pilířů komunistické moci, snažící se potírat již v zárodku jakékoliv projevy nesouhlasu či odporu.
Příslušníci StB pod drobnohledem
Šrámek se ve své práci zaměřuje zejména na příslušníky StB na okresní a krajské úrovni v rámci bývalého Severomoravského kraje, přičemž k nim přistupuje jako ke svébytné profesní, respektive sociální skupině a ve vymezeném období sleduje její vývoj, proměny a v neposlední řadě také činnost. K tomu Šrámek podotýká: „Hlavní pozornost, která byla doposud StB věnována na stránkách odborné literatury, se primárně dotýká její organizační struktury na nejvyšších, resp. centrálních místech, osudů jejich nejvyšších představitelů a jejího podílu na komunistické zvůli a politických procesech. V obecném měřítku jsou výzkumy zaměřeny spíše na oběti jejího represivního chování a případně na protikomunistické odbojové skupiny, nikoli však na samotné fungování této organizace. Výzkumy, které se věnují příslušníkům StB působícím na nižších úrovních státně bezpečnostního aparátu, zůstávají stále spíše ojedinělými.“
Inspirace v zahraničí
Krajský náčelník StB Bohumil Paukert (ve funkci v letech 1973-1979)
ABS, fond personální spisy příslušníků MV, Paukert Bohumil, ev. č. 6924/23
Existuje celá řada způsobů, jak k této problematice přistoupit. Šrámek se inspiroval zahraničními výzkumy, zejména pak těmi, které pocházejí z německého prostředí a zabývají se problematikou výzkumu nacistických represivních složek za 2. světové války. Následně hodlá ověřit použitelnost a funkčnost těchto přístupů a konceptů na dochovaných materiálech z provenience StB, které jsou uloženy v Archivu bezpečnostních složek. Jedná se především o tzv. novější výzkum pachatelů nacistických zločinů, který můžeme charakterizovat jako směr bádání, jenž má za cíl popsat působení jednotlivých představitelů represivních složek na nižších pozicích, kteří „pouze“ vykonávali rozkazy, a následně jej zasadit do dobového kontextu.
Šrámek při výzkumu neopomíjí ani sledování proměn personálního složení jednotlivých velitelství StB, proměn v náplni a metodách jejich práce a proměn ve vztazích mezi StB, VB a aparátem KSČ. Což mu v konečném důsledku umožňuje vzájemné srovnání mezi jednotlivými léty a vývojovými obdobími a zároveň dovoluje širší komparaci s již obdobně zpracovanými územními celky.
Historie a technologie
Krajský náčelník StB Josef Šobáň
(ve funkci v letech 1980-1988)
ABS, fond personální spisy příslušníků MV, Šobáň Josef, ev. č. 2690/34
Tento projekt se skládá ze dvou vzájemně provázaných částí. Části historické a části, o které autor o mluví jako o části digitální, ve které se v rámci tzv. digital humanities věnuje sledování mobility příslušníků StB napříč jejich kariérami. To v jeho pojetí spočívá v tom, že shromažďuje údaje o místech pobytu a působení jednotlivých příslušníků StB od jejich narození až po konec služby v bezpečnostním aparátu. Tato nashromážděná data ukládá do speciální databáze a následně je ve formě geografických souřadnic zanáší na mapový podklad. To umožňuje na mapě sledovat přesuny jednotlivých příslušníků v průběhu jejich kariér napříč týdny, měsíci a roky bez ohledu na to, jestli se jedná o přesuny napříč republikou nebo o přesuny na zahraniční rezidentury například v Africe či v Severní Americe.
Slovo závěrem
Vzhledem k tomu, že sledovaný region měl v rámci bývalé Československé socialistické republiky řadu specifik, jakými jsou například společná hranice s Polskou lidovou republikou, polská menšina na našem území a na některých místech výrazně průmyslový ráz regionu, se dá očekávat mnoho překvapivých zjištění, která obohatí a rozšíří naše historické poznání.
„Ve světle současných událostí, ve kterém na vlastní oči vidíme, že neomezená koncentrace moci v rukou jednotlivců či uzavřených elitních skupin může vést až k válce, je nezbytné připomínat, že i my máme historickou zkušenost s totalitním režimem a měli bychom se vynasnažit, abychom si ji nemuseli zopakovat. Proto je nutné se obdobím nesvobody u nás na vědecké úrovni podrobněji zabývat aneb jak kdysi prohlásil Albert Einstein: Svět nebude zničen těmi, kdo páchají zlo, ale těmi, kdo se na ně dívají, aniž by cokoli udělali “ uzavírá Šrámek.
Kontakty a další informace
Mgr. et Mgr. Bc. Jan Šrámek
Student Historie na FPF SU v Opavě
Email: sra0030@slu.cz
prof. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D.
Vedoucí Ústavu historických věd FPF Slezské univerzity v Opavě
Email: jiri.knapik@fpf.slu.cz
doc. PhDr. Jiří Friedl, Ph.D., DSc.
Školitel, Ústav historických věd FPF Slezské univerzity v Opavě
Email: 114712@phil.muni.cz
Další kontakty
Bc. Lucie Dospivová
Sekretariát ředitele Fyzikálního ústavu v Opavě
Email: lucie.dospivova@physics.slu.cz
Tel.: +420 553 684 267
Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Tel.: + 420 732 826 853