Ve dnech mezi 19. říjnem a 6. listopadem 2024 cestoval Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě na vybrané ostrovy v Indickém oceánu, kam byl pozván správci tamních lidových hvězdáren jako host v rámci aktivit souvisejících s popularizací astronomie a činnosti Fyzikálního ústavu v Opavě. Cílem cesty bylo především pořízení výukového materiálu a zdokonalení se ve schopnostech souvisejících s podporou a rozvojem znalostí tuzemských i zahraničních PHD studentů na FÚ v Opavě.
Popularizace astronomie
Jedním z cílů cesty bylo zdokonalení se ve schopnostech souvisejících s podporou a rozvojem zahraničních studentů. Tomu se Petr Horálek věnoval hlavně formou komunikace vědy na mezinárodní úrovni, a to mezi zájemci z řad široké i zasvěcené veřejnosti na ostrovech Soneva Fushi a Soneva Jani. „Byla to opravdu mimořádná zkušenost,“ popisuje Horálek, „neboť návštěvníci obou ostrovů vědí, že jedna z aktivit, jakou mohou absolvovat, je setkání s pozvaným zahraničním astronomem, možnost si vyslechnout jeho přednášky a zažít s ním pozorování noční oblohy. Na tyto aktivity chodili jak naprostí laici, tak již poměrně znalí.“
Na přednáškové a pozorovací sekce na obou ostrovech přitom přicházeli zájemci i s nejrůznějšími dotazy týkajícími se i témat výzkumu vesmíru, kterým se zabývá právě Fyzikální ústav v Opavě. „Často se ptali na černé díry, neboť jde o jeden z nejznámějších a zároveň nejzajímavějších typů kosmických objektů, o kterých se i široká veřejnost dozvídá prostřednictvím mainstreamových médií či přes popkulturní odkazy,“ vysvětluje Horálek. Právě výzkumem černých děr se přitom zabývá hned několik vědců z Fyzikálního ústavu v Opavě, například prof. Zdeněk Stuchlík, Dr. Roman Konoplya nebo Dr. Jaroslav Vrba. A právě závěry výzkumu opavských vědců Petr Horálek hojně prezentoval na těchto astronomických sekcích.
Rovníkový pohled na kometu C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS)
Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS) s objekty hlubokého vesmíru ve směru centra Galaxie. Na snímku jsou také emisní, reflexní a tmavé mlhoviny, planeta Venuše a jasné hvězdy v oblasti v souhvězdí Střelce, Orla, Štíra nebo Hadonoše. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.
Druhým důležitým cílem této cesty bylo pořízení výukového materiálu, zejména pak do předmětu Experimentální fotografie a astrofotografie, vyučovaném na Fyzikálním ústavu Slezské univerzitě v Opavě vždy v letním semestru. „Neboť metody i technologie digitální fotografie se neustále posouvají dopředu, je zapotřebí tomu přizpůsobit, resp. aktualizovat výukové materiály. Některé úkazy jsou navíc velmi vzácné jejich záznam pro výukové účely vyžaduje jedinečné podmínky. A právě toto se týkalo i jasné podzimní komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS), která byla nejlépe pozorovatelná v druhé polovině října z rovníkových oblastí,“ vysvětluje Horálek. Jeho cílem přitom bylo zaznamenat nejen kometu spolu s krajinou a ověřit jednoduché fotografické metody krajinářské astrofotografie umožňující zaznamenat právě komety v takovém typu snímku, ale také záběr komety v kompozici s objekty hlubokého vesmíru, neboť kometa se pohybovala v oblasti blízké centra Mléčné dráhy.
„Naskytla se naprosto jedinečná situace – kometa byla velmi výrazná a zároveň se nacházela v oblasti Hlavy Hada, zatímco její ohon už zasahoval do souhvězdí Orla. Naskytla se proto jedinečná kompozice komety s Mléčnou dráhou, přičemž nedaleko komety se promítaly četné mlhoviny různého typu nacházející se ve směru centra Mléčné dráhy. A také jasná planeta Venuše. Na snímku je tak pokročilými astrofotografickými metodami zachyceno hned několik typově odlišných objektů vesmíru. Snímek by přitom nebylo možné nikde jinde zaznamenat tak dobře jako právě z oblasti rovníku, neboť tam se celá oblast oblohy i kometou nacházela po západu Slunce poměrně vysoko nad obzorem. Navíc na ostrově Soneva Fushi, kde byl snímek pořízen, bylo minimální světelné znečištění,“ vysvětluje unikum tohoto snímku Horálek. Uzavírá tím, že výsledky budou použity nejen pro výukové účely, ale také pro aktivity (nejen) PHD studentů spojené s přípravou jejich závěrečných prací nebo pro popularizaci astronomie na Fyzikálním ústavu v Opavě ve sférické projekci Unisféra.
Související zprávy:
[1] Astrofyzikové ze Slezské univerzity pátrají po červích dírách
[2] Opavští fyzikové patří mezi světovou špičku ve výzkumu černých děr
[3] Další významný úspěch! Dr. Konoplya z Fyzikálního ústavu získává cenu GA ČR!
[4] Černé díry vyhrávají do vesmíru „kosmickými akordy“, zjistili opavští fyzikové
[5] Výrazná kometa na večerní obloze
[6] Je krajinářská astrofotografie reálná?
[7] Spektrum 24 s Petrem Horálkem
Kontakty a další informace:
Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853
RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 553 684 548
Mgr. Debora Lančová
Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: debora.lancova@physics.slu.cz
Telefon: +420 776 072 756
Bc. Lucie Dospivová
Referát pro vnější vztahy SÚ v Opavě
Email: lucie.dospivova@physics.slu.cz
Telefon: +420 553 684 214
doc. RNDr. Gabriel Török, Ph.D.
Garant evropského projektu HR Award
Email: gabriel.torok@physics.cz
Telefon: +420 737 928 755
prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.
Ředitel Fyzikálního ústavu SU v Opavě
Email: zdenek.stuchlik@physics.slu.cz