Dvanáct let meteorického roje Kappa-Cygnid. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě, Josef Kujal/ASHK, Tomáš Slovinský
Unikátní časosběrný snímek se podařilo zaznamenat Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě. Ten posledních 12 let zaznamenával téměř každoročně velmi nevýrazný meteorický roj Kappa Cygnidy. Zvýšenou aktivitu měl v roce 2021, kde společně s kolegy Josefem Kujalem (Astronomická společnost v Hradci Králové) a Tomášem Slovinským zachytili při fotografování z řecké Kréty i poměrně jasné meteory z tohoto roje. Výsledný snímek, ukazující na 60 meteorů tohoto roje, zabral přes 386 hodin čistého času snímání a dalších asi 100 hodin detektivní práce.
„Na první pohled se může zdát, že jde o hezký obrázek Perseid. Ale tenhle snímek zobrazuje něco mnohem méně známého a velmi neběžně zachytitelného. A je za tím fakt kus práce a trpělivosti. Jedná se totiž o časosběrný snímek meteorického roje κ-Cygnid, k němuž se data sbírala dlouhých 12 let,“ popisuje Horálek svůj fotografický projekt, na který nebyl sám. Zachycené meteory podle jeho slov následně matematicky vregistroval do scény na pláži Elafonisi na jihozápadě řeckého ostrova Kréta, kde meteorů z tohoto prakticky neznámého roje zachytil spolu s kolegy Josefem Kujalem a Tomášem Slovinským díky jejich zvýšené aktivitě v roce 2021 nejvíce. Proto jsou meteory vyobrazeny na pozadí srpnové noční scenérie z 11. srpna 2021 na krétské pláži Elafonisi v Řecku.
Meteory ale s kolegy „nesbíral“ jen v Řecku. Pozorování probíhalo ve velké míře u Horálkovy domovské Sečské přehrady na Chrudimsku, ale také v Parku tmavé oblohy Poloniny na východě Slovenska nebo na chorvatském Hvaru. „Důvod, proč jsem pozorování situoval na různá místa, je prostý: Musel jsem vždy jezdit do míst, kde předpověď slibovala jasné počasí na několik nocí kolem maxima roje,“ vysvětluje Horálek. Dalším faktorem, který významně ovlivňoval pozorování, byla fáze Měsíce. V těch letech, kdy se Měsíc nacházel okolo maxima roje ve fázi blízké úplňku, Horálek ani jeho kolegové nefotili, neboť jasný svit našeho kosmického souseda oblohu přesvítil a meteory se nedaly snímat. Konkrétně šlo o roky 2014, 2017, 2019 a 2022. „Další nepříznivý rok je právě ten letošní, proto jsem se namísto dalšího focení rozhodl letos snímek konečně zpracovat,“ míní Horálek.
„Meteoricý roj κ-Cygnid vrcholí každoročně téměř ve stejnou dobu jako Perseidy. Přesněji řečeno aktivní je mezi 3. a 25. srpnem, s maximem okolo 17. srpna,“ upozorňuje pracovník Fyzikálního ústavu v Opavě. Název přitom roj nese po hvězdě Kappa (κ) v souhvězdí Labutě, odkud pomalé meteory s rychlostí pouhých 25 km/s, tedy více jak dvakrát pomalejší než Perseidy, zdánlivě vylétají. Na rozdíl od Perseid mají velmi nízkou frekvenci meteorů, v době maxima jen asi 3 meteory za hodinu. „Pokud jste někdy sledovali Perseidy několik nocí v kuse, je vysoce pravděpodobné, že jste spatřili i nějakou tu κ-Cygnidu, aniž byste o tom věděli,“ dodává sečský autor snímku.
Samozřejmě kromě Perseid a κ-Cygnid probíhají v nocích v polovině srpna ještě další méně aktivní roje (například Jižní Delta Aquaridy, antiheliový zdroj, sporadické meteory), ale κ-Cygnidy jsou tak trošku specifické. Patří k těm rojům, které mají neznámý původ, ačkoliv se ve vědeckých kruzích už delší dobu s vážností diskutuje, že s největší pravděpodobností jsou způsobeny rozdroleným materiálem planetky 2008 ED69. Zároveň mají jedny z nejpomalejších meteorů ze všech známých meteorických rojů. A co je nejzajímavější, každých 7 let se u roje dá pozorovat vyšší aktivita způsobená vlivem gravitace obří planety Jupiter na proud roje. „Naposledy se taková vyšší aktivita odehrála ve zmíněném roce 2021, ze kterého také pochází nejvíce zaznamenaných meteorů na snímku. Včetně těch překvapivě opravdu jasných,“ vysvětluje Horálek důvod, proč právě v roce 2021 se mu jich s kolegy podařilo zachytit nejvíce.
Snímek ale nezobrazuje meteory pouze z roku 2021. „Protože jsem κ-Cygnidy sledoval od roku 2012, přesněji řečeno více jak 386 hodin v průběhu 51 nocí, podařilo se mi jich zachytit na šest desítek,“ upřesňuje Horálek. „Myslím, že meteorický roj κ-Cygnid tímto způsobem nikdo předtím nezachytil, protože to vyžadovalo dlouhé roky snímání. Tento selektivní časosběrný snímek, z něhož jsou odfiltrovány ostatní meteory, letadla a satelity, ukazuje, že 12 let snímání je dostatečně dlouhá doba na to, aby κ-Cygnidy vystoupily ze „stínu slávy“ mnohem aktivnějších Perseid,“ uzavírá práci na snímku Horálek.
I letos budou κ-Cygnidy vrcholit 17. srpna, tedy jen čtyři dny po maximu Perseid. Podmínky pro pozorování obou rojů však budou dosti nepříznivé, neboť na obloze bude rušit svým svitem Měsíc jen několik dní po úplňku. Mnohem lepší podmínky se nabídnou už v příštím roce, kdy oba roje budou vrcholit v době okolo měsíčního novu.
Kontakty a další informace:
Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě,
spoluautor snímku
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853
Josef Kujal
Astronomická společnost v Hradci Králové,
spoluautor snímku
Email: kujal@red-net.cz
Telefon: +420 733 651 586
Tomíš Slovinský
Astrofotograf, správce Mobilního planetária AstroShow
spoluautor snímku
Email: info.slovinsky@gmail.com
Telefon: +421 948 318 005