Zatmění Slunce 20. dubna 2023 na 200mm ohnisko. Tvar sluneční koróny ukazuje na maximum sluneční aktivity a vlevo dole je patrný oblak výronu koronální hmoty po erupci na Slunci. Foto: P. Horálek (FÚ v Opavě), J. Kujal (ASHK) a Milan Hlaváč.
Ve čtvrtek 20. dubna 2023 se převážně nad Indickým oceánem odehrálo vzácné hybridní zatmění Slunce. V části pásu, kde po zemském povrchu putoval měsíční stín, bylo zatmění prstencové, ve zbytku tohoto pásu už úplné. Jako úplné bylo pozorovatelné jen na malých pevninských lokalitách, konkrétně v západoastralském Exmouthu a ve východním Timoru. Pozorovat jej mohli i obyvatelé Západní Papui. Do australského Exmouthu se vydal Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě, aby úkaz zaznamenal několika pokročilými metodami. V článku si můžete prohlédnout první výsledky z expedice.
Tříčlennou expedici s Petrem Horálkem tvořili Josef Kujal z Astronomické společnosti v Hradci Králové a Milan Hlaváč. Pozorování uskutečnili po vyhodnocení situace v Exmouthu (kam se podle místních statistik vydalo za úkazem přes 70 tisíc cestovatelů) na pláži Pebble Beach jižně od města, asi 1,5 km severozápadně od centrální linie zatmění, a úkaz z jejich pozorovacího stanoviště trval přesně 1 minutu. Členové expedice na místo pozorování dorazili už v noc před zatměním (které proběhlo další den 20. dubna 2023 před polednem v 11:29 místního času), aby precizně ustavili naváděcí montáže a měli dost času na otestování fotografické techniky. Zatímco v noci byla pláž ještě vesměs prázdná, před samotným úkazem v den zatmění se zaplnila stovkami lidí, kteří přijeli svými vozy přímo k moři. „Bylo to vskutku bláznivé,“ popisuje Horálek, „naše rozhodnutí jet na pláž ještě den před zatměním bylo opravdu prozíravé. V den úkazu se na mnoha místech okolo Exmouthu usadily davy lidí, kteří se přijeli na zatmění jen podívat, a nám hrozilo, že právě někdo z nich může svým nepředpovězitelným chováním narušit naše odbornější pozorování. Málem se tak stalo – krátce před úkazem přimo před Sluncem létal dron. Majitele jsme stihli poprosit, aby s ním poodletěl mimo oblast našeho focení, ale byl velmi bezohledný, což nebylo vůbec příjemné.“
Počasí popřálo, podmínky byly prakticky ideální: Nebe bylo zcela čisté a díky povětrnostním podmínkám poměrně klidné. Všechny fotografické experimenty se tedy v průbehu tohoto velmi krátkého úkazu podařilo zrealizovat. Mezi cíle patřil záznam sluneční koróny v nejbližším okolí Slunce na 1-metrové teleobjektivy. Hned dva s identickým fotografickým programem, přičemž kombinací kalibrovaných dat z těchto kamer se pak podařilo získat detailnější pohled na struktury v koróně způsobené aktuálním magnetickým polem Slunce – viz níže. Dále pak záznam na 200mm objektiv, s nímž bylo možné pořídit detaily ve vzdálenějších oblastech sluneční koróny. Na jeden teleobjektiv se snímal časosběrně záznam celého úkazu ve velkém detailu a podařilo se tak zachytit i dění ve sluneční chromosféře – zejména pak jasné sluneční protuberance, které byly vidět po celou dobu úkazu, neboť Měsíc byl v době tohoto hybridního zatmění úhlově téměř stejně velký jako Slunce a sluneční chromosféra tak byla pozorovatelná po celou dobu zatmění.
Modul HAKUTO-R společnosti i-space zaznamenal stín Měsíce na vzdálené Zemí přímo za měsíčním horizontem. Zdroj: I-Space.
Mezi výsledky expedice patří detailní záběr na sluneční korónu během zatmění Slunce. Na snímku je vidět i povrch Měsíce, neboť ačkoliv byl Měsíc v novu, dopadaly na něj paprsky Slunce rozptýlené v zemské atmosféře. A ty pak putovaly zpátky k Zemi. Tento jev je celkem známý jako „popelavý svit“ Měsíce a můžeme jej očima pozorovat, když je Měsíc ve fázi úzkého srpku před novem nebo po něm na ranní či na večerní obloze. Historicky poprvé tuto situaci fotila také družice z opačné strany, tedy od Měsíce vyfotila Zemi a na ní měsíční stín. Modul HAKUTO-R společnosti i-space zaznamenal stín Měsíce na vzdálené Zemí přímo za měsíčním horizontem.
Sluneční koróna při zatmění Slunce 20. dubna 2023 v detailu. Snímek vznikl kombinací 61 různých kalibrovaných expozic ze 3 různých fotoaparátů a tří více jak metrových teleobjektivů. Foto: P. Horálek (FÚ v Opavě), J. Kujal (ASHK), Milan Hlaváč, Petr Komárek (Hvězdárna Pardubice) a Tomáš Slovinský.
Snímky ukazují na poměrně divoké dění na slunečním povrchu i nad ním, což odpovídá vzrůstající aktivitě Slunce před maximem jeho 11-letého cyklu. Během úkazu se také úkázaly velmi jasné protuberance, snadno viditelné nad zakrytým slunečním povrchem i pouhýma očima. Největší z nich byla na výšku veliká jako zhruba 4-5 Zemí. Některé z výsledků již publikovaly i zahraniční astronomické servery jako SpaceWeather.com nebo LiveScience.com. Jako snímek týdne ESA/NASA se obrázky objevily i na serveru sluneční observatoře SOHO.
Zajímavým výstupem je rovněž vysokofrekvenční časosběrné video ve 4K kvalitě ukazující na pohyb Měsíce před Sluncem během zatmění a detailně na vybrané jasné protuberance. Techniku na tyto záznamy poskytli Petr Komárek z pardubické hvězdárny a slovenský astronom Tomáš Slovinský. Oběma za velkou podporu děkujeme!
Zdroje a doporučené odkazy
[1] LiveScience.com – Fotografové zachytili sluneční bouři při zatmění Slunce
[2] Snímek týdne SOHO NASA/ESA – erupce při zatmění Slunce
[3] Stránky Xaviera Jubiera – mapa zatmění Slunce 20. dubna 2023
Kontakty a další informace:
Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
spoluautor snímku
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853
Josef Kujal
Astronomická společnost v Hradci Králové
spoluautor snímku
Email: josef.kujal@ashk.cz
Telefon: +420 733 651 586
RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 553 684 548