Snímek z cyklu Tvář. Foto: MgA. Adrian Wykrota.
Co to je dokumentární fotografie? Jakou roli a funkci nyní plní? Jaký je význam dokumentárního proudu na polském uměleckém trhu a ve světě médií? Tyto a další otázky motivovaly MgA. Adriana Wykrotu, studenta doktorandského studia Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě k analýze pozice polské dokumentární fotografie v období mezi lety 1960-2020, tedy od polského komunismu do současného technologického vývoje. Jeho disertační práce byla velmi rozsáhlá a prostřednictvím rozhovorů s významnými osobnostmi v této oblasti odhalila nové skutečnosti v polské dokumentární tvorbě, která umožňuje lépe porozumět historickému kontextu své doby ve střední Evropě.
Proud polské dokumentární fotografie, obzvláště v současném pojetí, se dosud nedočkal hlubšího a komplexního zpracování. Polský student MgA. Adriana Wykrota se při svém studiu rozhodl pro její výzkum. Práce to ovšem byla mimořádně rozsáhlá a náročná, takže se stala obsahem kvalitní disertační práce. Poskládání a „poslepování“ vědomostí rozptýlených po celé fotografické a umělecké scéně přitom není v silách jednoho člověka, i po dokončení této práce vyžaduje několik dalších let precizního výzkumu.
Mezi uměleckým prostorem a médii
„Moje práce si klade za cíl představit fenomén dokumentární fotografie v Polsku – někde mezi uměleckým prostorem a médii. Za prvé se zmiňuji o teorii komunikace skrze fotografický obraz, za druhé analyzuji recepci a použití archivních dokumentárních fotografií a současný přístup k dokumentu, včetně jeho využití v umělecké praxi, tedy dokumentární myšlení. Zároveň se zaměřuji na důležitou osu mezi tvůrcem a příjemcem,“ vysvětluje Wykrota.
Doplňuje, že aby zachoval nejaktuálnější přístup a zachytil složitost dokumentárního fotografického proudu, práce je založena na rozhovorech s tvůrkyněmi, tvůrci a vůbec všemi, kdo se podílejí na rozvoji tohoto média ve své zemi. Rozhovory poskytly osoby a osobnosti věnující se dokumentární fotografii v Polsku, a to jak z tvůrčí, tak z badatelské, kurátorské, editorské a organizační stránky. Nechybí mezi nimi zástupci jak mladší, tak i starší generace.
Dokument přelomu
Část Wykrotovy práce je nazvána „Dokument přelomu – současné využití, prezentace a percepce archivní dokumentární fotografie“. Autor vyzpovídal několik osobností, které využívají široce chápaný archiv mnoha různými způsoby. „Třeba taková Monika Piotrowska odhaluje osudy průkopníků fotografického média a popisuje jejich komplikované životní osudy. Spojuje dříve nespojovaná témata, odhaluje tajemství, ukazuje rozvoj média v bouřlivých časech válek a krizí. Paweł Miedziński se s vášní pro fotografii ponořil do archivů spojených s Centrální fotografickou agenturou. S tvrdohlavostí historika bádá, analyzuje, klade otázky a přibližuje. Jde o využití vědomostí, dříve neshromážděných a neznámých, o chodu reportážní fotografie v období Polské lidové republiky. Antonina Gugała přizvala ke spolupráci Celinu Osieckou – známou varšavskou fotografku, autorku četných portrétů obyvatel města – vždy analogových a černobílých snímků. Jejich společná práce dovolila ptát se po roli řemeslné fotografie a po tom, jestli takováto fotografie je nebo může být také dokumentem. V dalším rozhovoru vyprávějí Mariusz Forecki a Andrzej Dobosz o práci na knize Mechanismy a o důležitosti konsekventního dokumentování každodennosti. Nakonec Arkadiusz Gola, jeden z nejvytrvalejších fotoreportérů, který v oboru působí od začátku 90. let, hovoří o svém přístupu k měnícímu se médiu a o potřebě vizuální výchovy,“ popisuje Wykrota práci svých respondentů a jejich přínos k dokumentární fotografické tvorbě v Polsku.
Dokument změny
V další části se Wykrota zaměřuje na „Dokument změny – současné formy vizuálního svědectví na základě dokumentární fotografie – včetně fotoreportáže a společenského angažovaného dokumentu změny“. Od 90. let minulého století se v Polsku význam fotografie, včetně dokumentární, reportážní, společensky angažované fotografie měnil a obecně narůstal. Vedou se tedy diskuse o tom, jestli je fotografie objektivním médiem a využívá pravdu nebo zda je fotografie, včetně dokumentu, uměním, a kde je místo takové fotografie po radikálních změnách na mediálním trhu. „Autoři, kteří vysvětlují své myšlenky v Dokumentu změny, jsou v jistém smyslu zakořenění v trendech dokumentu nebo mají vliv na médium dokumentární fotografie, byť s ní nejsou občas oficiálně spojováni. Jeden z respondentů, Michal Rafał, na příkladech vytažených přímo z procesu práce nad publikací I Am Warning You překračuje tradiční hranice média. Jakým způsobem, to popisuji právě ve své práci,“ dodává k této části autor své disertační práce. V té nechybí rozhovory s dalšími osobnostmi, jako je Anna Bedyńska, Tomasz Liboska a Michał Solarski.
„Důležitým elementem Dokumentu změny i celého dění okolo dokumentární fotografie jsou osoby, které často stojí v pozadí. Mám na mysli kurátory a kurátorky, osoby ve fotografické edukaci a fotografická bádání nebo osoby, které navrhují knížky a fotografické publikace nebo aranžují expozice, a ti tvoří často unikátní vizuální identifikace, které posilují daný odkaz,“ zdůrazňuje Wykrota. Mluvil proto i s polskými osobnostmi v této oblasti.
Umělá inteligence vs. dokumentární fotografie
„Při přípravě své práce jsem pochopitelně narazil i na moderní přístup k dokumentární tvorbě a s ním i jeden zásadní problém. Rok 2023 přinesl mnoho nového ohledně otázek spojených s neustálým rozvojem umělé inteligence a tvoření skutečnosti s její pomocí. A to zdaleka nejen v Polsku. Mám dojem, že jak novinařina se musí vrátit ke svým kořenům, které stojí především na roli ověřování informací, tak i fotografie – a především ta dokumentární – si musí zakládat na věrohodnosti posílenou autorovou důvěryhodností,“ uzavírá student své úvahy v závěru práce.
Kontakty a další informace:
MgA. Adrian Wykrota
Student doktorandského studia Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě
Email: F170650@fpf.slu.cz, adrian.wykrota@gmail.com
Telefon: +48 607 290 671
Prof. PhDr. Vladimír Birgus
Vedoucí Institutu tvůrči fotografie FPF SU v Opavě
Email: vlbirgus@volny.cz
Telefon: +420 553 684 384
Další kontakty
doc. RNDr. Gabriel Török, Ph.D.
Garant evropského projektu HR Award
Email: gabriel.torok@physics.cz
Telefon: +420 737 928 755
prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.
Ředitel Fyzikálního ústavu SU v Opavě
Email: zdenek.stuchlik@physics.slu.cz
RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 734 268 124
Další odkazy:
[1] Webová stránka Adriana Wykroty
[2] Závěrečná diplomová práce A. Wykroty