V noci z pátka 10. na sobotu 11. května 2024 se nad územím České republiky objevila velmi jasná polární záře. Úkaz byl pozorovatelný v několika vlnách od setmění až do rozbřesku; v průběhu noci byla záře tak jasná, že ji bylo možné pozorovat i z centra větších měst. Tuto polární záři, která byla patrně nejjasnější od listopadu roku 2003, se podařilo zachytit i několika studentům a pracovníkům Slezské univerzity v Opavě. Prohlédněte si celou galerii v článku.
Velká sluneční skvrna a aktivní oblast AR3664 na SLunci v porovnání s velikostí Země z 10. května 2024 (v den velké polární záře). Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.
Polární záře z pátka 10. na sobotu 11. května 2024 byly způsobeny díky interakci rozsáhlých plazmatických oblaků uvolněných během silných erupcí aktivní oblasti AR3664 na Slunci už od 8. května 2024. Samotná oblast se na Slunci jevila jako jedna z největších slunečních skvrn za posledních 165 let, tedy od tzv. Carringtonovy události. Polární záře způsobené touto sérií erupcí mířených v několika případech přímo k Zemi byly ve zmíněné květnové noci pozorovatelné v zeměpisných šířkách až 21° severně a jižně pod rovníkem, fotografické záznamy úkazu pocházejí například z Mexika, Namibie, Kanárských ostrovů nebo z ostrovů Pacifiku, na Novém Zélandu a v Austrálii. Viditelnost úkazu v této intenzitě navíc probíhala prakticky 24 hodin. Šlo tedy o nejjasnější a nejrozsáhlejší polární záře pozorovatelné po celé Zemi od 20. listopadu 2003. Vzhledem k tomu, že právě probíhá maximum 11letého slunečního cyklu, je vysoce pravděpodobné, že v letošním roce budeme moci pozorovat ještě další polární záře z našeho území. Zda ale tak jasné jako ta z 10. na 11. května 2024, není jisté.
Infografika nejsilnějších geomagnetických bouří s polárními zářemi viditelnými v nejmenších zeměpisných šířkách za posledních 500 let. Zdroj: Hayakawa et al. (2024).
Úkaz bylo možné pozorovat i díky vzácné kombinaci hned 4 příznivých faktorů: 1) Záře začaly být viditelné z našeho území už za soumraku (a navíc na ně bylo patřičně upozorněno včas přes média a sociální sítě), 2) na obloze prakticky nerušil svým svitem Měsíc, 3) na celém území Česka i Slovenska bylo vesměs příznivé počasí, 4) úkaz se odehrál v noci z pátka na sobotu, tedy na počátku víkendu. I díky tomuto jev viděly statisíce lidí. První vlna záře se odehrála již za soumraku okolo 22:30 SELČ (v pátek 10. května 2024) a dala se pozorovat spolu se zapadajícím Měsícem. Byla jasně červená a bohatě strukturovaná. Druhá vlna pak přišla okolo místní půlnoci, tedy okolo 1:00 SELČ (v sobotu 11. května 2024) a byla tak jasná, že v krajině mimo města bylo možné vidět svůj vlastní stín. Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě svědčí, že bylo tak světlo jako za úplňku. Při této vlně se záře dostala vysoko do nadhlavníku a ke svému konci se roztáhla po celé obloze, objevily se i izolované zelené protonové oblaky. Třetí a čtvrtá vlna se pak ukázaly prakticky před svítáním po 3:30 SELČ, kdy záře pokračovala až do plného rozbřesku.
Úkaz pozorovali i zaznamenali studenti i pracovníci Slezské univerzity v Opavě. Níže jsou k vidění jejich záznamy.
Návštěvníci Milan Chlebovec a Milan Sedláček – Observatoř WHOO! na střeše Fyzikálního ústavu v Opavě
„Zúčastnili jsme se pozorování pro veřejnost dne 10. května 2024 od 21:00 do 22:00 hodin. Objednávali jsme se několik měsíců předem. Ale vůbec jsme netušili, že budeme svědky takové úžasné podívané!“ vpomíná Milan Chlebovec, jeden z návševníků pozorování oblohy na pozorovací terase observatoře WHOO! Fyzikálního ústavu SÚ v Opavě. „Když jsme se sešli před FÚ SU v Opavě, jen z návštěvníků – pan Milan Sedláček – se zmínil, že slyšel v médiích, že by dnes mohla být vidět polární záře. Moc jsme tomu ale nevěnovali pozornost, protože jsme přišli kvůli pozorování oblohy. Viděli jsme nádherný pohled na červánky nad Opavou (viz foto), pohádkový srpek Měsíce i přes teleskop, odlesky družic nebo hvězdokupy a zaujal nás zajímavý výklad pana Daniela Beneše o vesmíru. Kolem 22. hodiny to však začalo!!! Nejdříve jsme si mysleli, že oblohu ozářily světlomety aut. Netušili jsme, že v Opavě, ve městě, můžeme vidět něco tak nádherného! Aurora Borealis byla tou pověstnou třešničkou na dortu našeho pozorování. Byl to velmi silný, jedinečný a úžasný zážitek! Jak řekl Karel Čapek: Na světě nejsou nejkrásnější věci, ale okamžiky.“
Pozorování Andrey Hořínkové – Kyjovice
Andrea Hořínková z Ústavu archeologie Filozoficko-přírodovědecká fakulty SÚ v Opavě úkaz pozorovala z Kyjovic. „Dozvěděla jsem se to náhodou, všiml si toho prvně manžel na
procházce se psem. A hned mi volal. Byl to opravdu hezký zážitek. Záři jsem pozorovala pouhým okem nejprve z okna a poté jsem vyšla ven před dům, kde byla vidět v plné kráse. Bydlíme na okraji vesnice a není u nás vidět tolik světelný smog, takže byla opravdu pěkně pozorovatelná. Další dny u nás už nebyla bohužel vidět. Myslím, že to mám zážitek na celý život,“ popisuje Hořínková svůj zážitek. Úkaz fotila na mobil Google Pixel 7.
Pozorování Debory Lančové – Hrabyně, Opava a Ostrava
Debora Lančová z Fyzikálního ústavu v Opavě polární záři zachytila při její cestě z Opavy do Ostravy. Byla jí tak fascinovaná, že několikrát zastavila a pořídila několik snímků jen mobilem Iphone 14 Pro. I tak to stačilo, záře byla natolik jasná, že se dala zachytit z měst. „Byla jsem postupně v Hrabyni, pak v Opavě – tam jsem stihla jenom konec prvni vlny – a pak po návratu do Ostravy přišla druhá vlna. Tu jsem fotila přímo z městského sídliště,“ vzpomíná Lančová.
Pozorování Petra Horálka – Záhořice na Karlovarsku
Petr Horálek, pracovník Fyzikálního ústavu v Opavě, pozoroval záři z karlovarských Záhořic za úplně jasného počasí v regionu nedaleko Manětínské oblasti tmavé oblohy. „Měl jsem zrovna přednáškovou šňůru pro širokou veřejnost v lokálních knihovnách, takže jsem využil faktu, že se nacházím v místě s tmavou oblohou a jev jsem pozoroval po celou dobu trvání od soumraku do úsvitu z vesnice Záhořice nedaleko Žlutic na Karlovarsku. Výhled na sever jsem měl úplně tmavý, takže všechny struktury polární záře jsem mohl vidět v plné parádě. Nafotil jsem přes 3500 obrázků a z některých z nich jsem mohl vytvořit i kompletní časosběrné video. Pro mě to byla jedna z nejparádnějších podívaných. Naposledy jsem tak jasnou polární záři z tuzemska pozoroval před více jak 20 lety, v listopadu 2003,“ dodává Horálek. Níže najdete časosběrné video a snímky Petra Horálka.
Související:
[1] Slunce bouří. O víkendu pravděpodobně zaznamenáme polární záře
[2] Video: Polární záře 25. listopadu 2023
[3] Video: V Česku byla 14. března 2022 po půlnoci vidět polární záře
[4] Galerie a Video: Polární záře v Norsku a ve Švédsku
[5] Kdy za polárními zářemi? Na jaře a na podzim, doporučují opavští fyzikové
Kontakty a další informace:
Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
autor snímku
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853
RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 553 684 548
Bc. Lucie Dospivová
Referát pro vnější vztahy SÚ v Opavě
Email: lucie.dospivova@physics.slu.cz
Telefon: +420 553 684 214
prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.
Ředitel Fyzikálního ústavu SU v Opavě
Email: zdenek.stuchlik@physics.slu.cz