Seřazení jasných planet na dubnové ranní obloze. Foto: Mark A. Brown.
V následujících několika týdnech můžeme nad Českem i Slovenskem vyhlížet hned několik vzácných astronomických jevů.
Už nyní lze na ranní obloze za pokročilého rozbřesku (před 5. hodinou ranní) vyhlížet vzácné seřazení hned 4 jasných planet Sluneční soustavy – Saturnu, Marsu, Venuše a Jupiteru. Venuše je ze všech planet nejjasnější. V průběhu první poloviny následujícího týdne planetární „šňůru“ doplní úzký srpek Měsíce (mezi 25. a 28. dubnem). Zhruba do konce dubna se může na obloze objevit i meteor z roje Lyrid, který právě v těchto hodinách vrcholí. Planety jsou vidět nízko nad jihovýchodním obzorem, pro pozorování je nutný dokonalý výhled tímto směrem a čistý vzduch (ideálně tedy v horách).
Výhled k planetě Merkur u hvězdokupy Plejády 29. dubna 2022 nízko nad západo-seveorzápadním obzorem. Nedaleko také uvidíme hvězdokupu Hyády (ve tvaru písmena „V“) s jasnou načervenalou hvězdou Alderbaran. Zdroj: P. Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium.
V pátek 29. dubna lze na večerní obloze za soumraku uvidět další vzácnou konstelaci: Planeta Merkur se bude nacházet před známou a fotogenickou hvězdokupou „Plejády“ v souhvězdí Býka (kterou si laická veřejnost často mylně zaměňuje s „malým vozem“). Úkaz bude dobře viditelný nízko nad západo-severozápadním obzorem po 21:30.
Ve dnech mezi 1. a 8. květnem vrcholí každoroční meteorický roj Eta-Aquaridy, jehož mateřskou kometou (která „drolením“ svého jádra vytvořila proud ledoprachových částic způsobujících meteory) je známá Halleyova kometa. Maximum roje se předpovídá na 6. května ráno. U nás bohužel souhvězdí Vodnáře, odkud meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají, vychází jen nízko nad obzor v ranních hodinách – kdo tedy chce nějaké „hořící smítko z Halleyovy komety“ spatřit, musí si rovněž přivstat. Meteorů může být maximálně 10 za hodinu. Letošní maximum roje má velmi dobré podmínky – neruší svým svitem Měsíc, který zapadá ještě okolo půlnoci (zatímco meteory můžeme vyhlížet od 3. hodiny ranní do rozbřesku). Na pozorování je třeba najít místo daleko od měst a zdrojů světelného znečištění, tedy například v oblastech tmavé oblohy (Beskydy, Manětín, Jizerské hory, Nízké Tatry, Poloniny) nebo v tmavých místech našich přírodních oblastí (Šumava, Orlické Hory, Muráňská planina…).
Částečné zatmění Měsíce. Zdroj: Pixabay (volně šiřitelné ke komerčnímu užití).
Vše vyvrcholí zatměním Měsíce v pondělí 16. května časně ráno. Zatmění sice bude úplné, ale tuto fázi bohužel již z našich končin neuvidíme. Měsíc zapadá už v době částečného zatmění za pokročilého svítání (nejlépe úkaz v rámci Česko-Slovenska uvidí Západočeši, kterým Měsíc zapadá za obzor jen krátce před začátkem úplného zatmění; v té době už ale bude výrazně svítat a zatmělý Měsíc se na jasné obloze ztratí). Nabídne se však, zejména mezi 4. a 5. hodinou ranní, všem pozorovatelům a fotografům velmi fotogenická podívaná s částečně zatmělým Měsícem nízko nad přírodními či architektonickými památkami na obzoru. Úkaz lze sledovat za jasného počasí odkudkoliv. Pokud by někdo chtěl uvidět zatmění úplné, v rámci Evropy se musí vydat na západ – do Španělska, Portugalska, Kanárské či Azorské ostrovy. Část úplného zatmění na ještě tmavé obloze před svítáním bude vidět už i ze západu Francie.
Podrobnosti a náhledové obrázky k daným jevům najdete v souhrnném článku (najděte si duben a květen): progresy.physics.cz/2021/11/21/pozoruhodne-i-vzacne-nebeske-ukazy-v-roce-2022/
Kontakty a další informace:
Bc. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853
RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 734 268 124