Pozoruhodné i vzácné nebeské úkazy v roce 2022

Rok 2021 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu krásné úkazy na obloze. Viděli jsme částečné zatmění Slunce, meteorický roj Perseidy, četné konjunkce Jupiteru a Saturnu s Měsícem a neposledně také noční svítící oblaky. Rok 2022 bude na úkazy ještě bohatší! Pod nebe nás nalákají četné meteorické roje, ještě výraznější částečné zatmění Slunce (viditelné nad celým česko-slovenským územím), všech 5 planet viditelných pouhýma očima najednou a vše završí vzácný zákryt planety Mars Měsícem v úplňku, a to právě v okamžik nejlepší viditelnosti „rudé planety“. Máme se tedy opravdu na co těšit.

Ve vybraném seznamu jsou nejzajímavější úkazy, které by (krom dopředu nepředpověditelného vývoje počasí) měly mít vhodné pozorovací podmínky a jsou pozorovatelné z Česka i Slovenska. V roce 2022 (zatím) neočekáváme žádnou mimořádně jasnou kometu (všechny předpovězené kometární návraty budou pod hranicí viditelnosti pouhým okem), ale není vyloučeno, že se v průběhu roku objeví kometární překvapení, jako tomu bylo s kometou NEOWISE z července 2020. Nové objevy komet lze sledovat například na stránce Gideona van Buitenena. Rovněž se zvedá aktivita Slunce, což by mohlo znamenat zvýšené šance na polární záře viditelné i z našeho území. Je dobré neustále sledovat sluneční aktivitu, například na SolarHam.net. O dalších úkazech podrobně informujeme na progresy.physics.cz a www.astro-novinky.eu.

Leden 2022

4. ledna: Lednový nebeský „ohňostroj“ za velmi dobrých podmínek

Téměř pravidelně každý kalendářní rok začíná z astronomického hlediska jedním z nejbohatších meteorických rojů – Kvadrantidami (nebo též Quadrantidami). Roj je aktivní v období přibližně od 1. do 10. ledna. V mnoha ohledech lze o Kvadrantidách, jejichž mateřským tělesem je trochu netradičně planetka 2003 EH1, hovořit jako o jednom ze tří nejsilnějších meteorických rojů celého roku. Svědčí o tom především hodnota zenitové frekvence udávaná obvykle údajem 120 meteorů za hodinu. Naopak v neprospěch roje hraje krátké trvání maximální aktivity roje (zhruba 6 hodin) a obecně vysoká pravděpodobnost oblačného počasí, znemožňujícího pozorování oblohy právě na začátku ledna. A když už se vyčasí, velice často ruší Měsíc, který právě v lednu bývá dost vysoko nad obzorem (a úplněk intenzivně přezáří noční oblohu). Přitom při dobrém počasí lze reálně počítat se spatřením kolem 60-80 meteorů roje za hodinu, a to zejména v časných ranních hodinách daleko od měst.

V roce 2022 nastává maximum téměř nevhodněji, jak to jen lze. Vrchol aktivity noci ze 3. na 4. ledna 2022 (pondělí na úterý) připadá na 21:40 SEČ. To se sice bude radiant, nacházející se v již neexistujícím souhvězdí Zedního kvadrantu (zrušeno v roce 1922), tedy v dnešním souhvězdí Pastýře, nacházet nízko nad severním obzorem, ale v průběhu dalších hodin již výrazně vystoupá. Nejlepší je tak meteory roje vyhlížet po půlnoci až k rozbřesku. Podstatné je i to, že v letošním roce bude Kvadrantidám přát Měsíc, který je v čase maxima ve fázi krátce po novu a nebude tak vůbec pozorování rušit svým svitem. V tomto ohledu mají Kvadrantidy mají jednoznačně nejlepší podmínky až do roku 2025.

Únor 2022

29. ledna – 17. února: Planetární „vlaštovky“ za rozbřesku

Na konci ledna a začátku února si krásné nebeské představení vychutnají především „ranní ptáčata“. Časně ráno, před 7. hodinou ranní, tedy již za rozbřesku, uzříme trojici výrazných planet nizoučko nad jihovýchodním obzorem. Zářivou „jitřenku“ Venuši doplní slabší Mars a prchavý Merkur. Ještě na konci ledna (29. a 30. ledna) se k tělesům připojí srpek ustupujícího Měsíce.

Samotnou trojici planet nejlépe uvidíme mezi 13. a 17. únorem, kdy se planeta Merkur dostane do úhlově nejvzdálenějšího bodu od Slunce (do tzv. maximální západní elongace, té dosáhne 16. února). Tehdy planety objevíme nad jihovýchodem již okolo 6:30 ráno. Viditelnost těchto planet v úhlové blízkosti nebude v roce 2022 ojedinělá. V průběhu roku bude možnost uvidět všechny očima viditelné planety Sluneční soustavy v jeden okamžik. Tato konjunkce bude tedy jen jakousi první „vlaštovkou“ před ještě pěknější podívanou.

Březen 2022

Třetí dekáda března: Vyhlížejte světlo zvířetníku

Poslední čtvrť nastává už 24. března, tedy krátce po jarní rovnodennosti, díky čemuž bude možné na konci března vždy v první polovině noci vyhlížet „březnovou zář pro fajnšmekry“ – tzv. zvířetníkové světlo. To se táhne podél ekliptiky (roviny zemské dráhy, která se na obloze pomyslně promítá do zvířetníkových souhvězdí – odtud název) a nejde vlastně o nic jiného než prach v okolí Slunce soustředěný do rozsáhlého disku, na který se ze Země díváme z boku a který rozptyluje sluneční záření.  Významně se celým jevem zabýval astrofyzik Brian May (rovněž kytarista ze skupiny Queen) a nedávné studie astronomů dále odhalily zajímavé zjištění, že původcem prachu je mj. i planeta Mars.

Kdy a kde zvířetníkové světlo vyhlížet? Abyste zvířetníkové světlo spatřili, potřebujete k tomu opravdu tmavé nebe daleko od zdrojů světelného znečištění. Na území Česka a Slovenska tak doporučujeme vyjet někam do hor, ideálně do oblastí známých pro menší vliv světelného znečištění, tedy tzv. parků tmavé oblohy.  Když zapadne Slunce zapadne, skončí soumrak a obloha ztmavne. Tehdy lze nad západním obzorem proti hvězdnému pozadí najít mlhavý kužel neostré záře. Díky sklonu ekliptiky vůči horizontu se právě v období rovnodennosti zvířetníkové světlo od obzoru nejvíce vyklání a je tudíž večer nejlépe vidět (stejné podmínky se pak nabízejí na zářijové obloze před rozbřeskem). Kužel se navíc na konci března/počátku dubna na opravdu tmavé obloze nese až k hvězdokupě Plejády a vytváří se slabým obloukem zimní Mléčné dráhy pozoruhodnou kompozici, o níž se každým rokem snaží mnoho fotografů na severní zemské polokouli s nějakou pěknou pozemskou krajinou v popředí. Podrobnější informace o zvířetníkovém světle najdete například v dřívějším článku roku 2021.

Duben 2022

22./23. dubna: Rojení meteorů ze souhvězdí Lyry

V závěru dubna nás čeká také aktivita 2600 let známého meteorického roje Lyridy (aktivita od 14. do 30. dubna, mateřskou kometou je C/1861 G1 Thatcher). Maximum nastává 22. dubna ve 21 hodin SELČ a Měsíc bude ve fázi krátce před poslední čtvrtí. Pozorovací podmínky budou tedy ještě relativně dobré. Radiant roje se dostává nad severovýchodní obzor až před 21. hodinou a v průběhu noci stoupá do výšky přesahující 60° (před svítáním). Proto je vhodné i přes svit Měsíce pozorování směrovat do druhé poloviny noci z 22. na 23. dubna, tedy z pátka na sobotu. Při predikovaném zenitovém počtu 18 meteorů za hodinu se sice nelze těšit na nějakou výraznou podívanou (i když v minulosti občas roj poskytl i spršky až s 90 meteory za hodinu), ale přesto těch pár meteorů na jarním nebi bude určitě stát za to! Zkuste si proto v noci z 22. na 23 dubna, tedy okolo maxima, udělat v případě příznivého počasí pěkný výlet do noční přírody a nějakou tu Lyridu uzřít či zachytit fotograficky.

29. dubna: Prchavý Merkur mezi krásnými hvězdokupami

Duben 2022 také nabídne jeden z nejlepších pohledů k planetě Merkur. Ta se bude nacházet v nejvýraznější východní elongaci se Sluncem, tedy úhlově nejdále od Slunce, 29. dubna 2022. Tehdy planetu najdeme po soumraku velice vysoko v souhvězdí Býka, navíc ve fotogenické „společnosti“ překrásné otevřené hvězdokupy Plejády. Nejtěsnější průchod planety před hvězdokupou se odehraje mezi 28. a 30. dubnem, vyhlížet je třeba z místa s naprosto odkrytým západo-severozápadním obzorem od 21:10 SELČ. Merkur bude vidět očima.

Květen 2022

1. května: Velká prvomájová konjunkce

Hned na počátku května, na 1. máje 2022 časně ráno se nad východním obzorem schýlí k velice nezvyklé podívané: Nejjasnější planety Venuše a Jupiter se setkají úhlově velice těsně blízko sebe. Tato „velká konjunkce“ bude bohužel od nás vidět jen nízko nad obzorem za rozbřesku (planety budou vycházet okolo 4:30 SELČ v závislosti na místě pozorování). Od sebe je bude úhlově dělit vzdálenost méně jak 20’, tedy jen dvě třetiny úhlové velikosti Měsíce v úplňku. Nejtěsnější přiblížení bohužel neuvidíme – nastane ještě pod obzorem. I tak to bude ale vzácná podívaná; naposledy se k tak výrazné od nás dobře pozorovatelné konjunkci Jupiteru a Venuše schýlilo v listopadu 2017 a znovu se takové těsné konjunkce dočkáme až 7. února 2032!

5./6. května: Vyhlížejte prach z Halleyovy komety

Země prochází hned dvakrát do roka proudem ledo-prachových meteoroidů, které za sebou zanechala při svém průletu kolem Slunce ta nejslavnější vlasatice ze všech: Halleyova kometa. Je ironií, že při jejím předposledním návratu v roce 1910 byl tento fakt převrácen naruby a vynesl skupince lidí dost velké jmění za rozšíření poplašné zprávy, že zemská atmosféra se při průchodu tímto proudem otráví a lidé smrtelně onemocní, pakliže nepožijí speciální lék. Meteorické roje ale člověka neotráví, ba naopak. A to platí i o roji η-Aquaridy (nebo také Eta-Aquaridy), které jsou způsobeny právě ledo-prachovými zrnky z periodické komety 1P/Halley. Konkrétně v noci 5. /6. května 2022 časně ráno (maximum bude až po rozbřesku v 10 hodin SELČ, ale není příliš ostré). Podmínky jsou takřka ideální: Měsíc bude ve fázi první čtvrti, kdy meteory ještě ani nelétají; smysl má sledovat roj až od 3. hodiny ranní až do rozbřesku.

Meteory jsou rychlé a létají v nemalé četnosti, ale bohužel spíše nad pozorovateli poblíž rovníku a na jižní zemské polokouli. U nás souhvězdí Vodnáře, v němž radiant roje leží, vychází v druhé polovině noci jen nízko nad obzor, takže můžeme spatřit všeho všudy tak 10 meteorů za hodinu. I tak je to hezký dojem, že zanikající ledo-prachová zrnka pochází z oné slavné komety, která se ke Slunci vrátí až v roce 2062. A co víc, jak bylo zmíněno, tímto proudem Země prochází v průběhu roku dvakrát. Poprvé v květnu a podruhé v říjnu, kdy nám zase způsobuje meteorická roj Orionid (viz říjen 2022). Pokud však vydržíte do časných ranních hodin, nabídne se okolo 4:30 SELČ nízko nad východem až jihovýchodem ještě jedna odměna: velice podmanivý výhled k planetární „šňůře“ – od východu postupně identifikujeme planety Venuši, Jupiter, Mars a Saturn.

16. května: „Schované“ zatmění Měsíce

V pondělí 16. května časně ráno uvidíme po dlouhé odmlce zatmění Měsíce. Zatmění sice bude úplné, ale při této fázi úkazu už bude Měsíc pod obzorem, a tak se dočkáme jen počáteční polostínové a částečné fáze. V rámci Evropy fázi úplného zatmění uvidí na ještě tmavé obloze na západě Francie, ve Španělsku, v Portugalsku nebo na přidružených ostrovech v Atlantiku (například na Azorských či Kanárských ostrovech). V plné kráse bude pozorovatelné zejména z amerického kontinentu.

Celý úkaz začne už ve 3:32 SELČ očima nepozorovatelným polostínovým zatměním. Zrakem si nějakého potemnění Měsíce všimneme až po 4. hodině, kdy se začne zdát, jako by byl Měsíc z levého okraje poněkud začazen černým kouřem. V té době najdeme našeho kosmického souputníka nízko nad jihozápadním obzorem a na opačné straně oblohy už bude pozvolna svítat. Potemnění bude sílit a ve 4:28 SELČ začne částečné zatmění Měsíce. Měsíc ovšem bude klesat k obzoru a obloha velice výrazně světlat, takže barev v zemském stínu si už nepovšimneme. Nejvíce z úkazu na česko-slovenském území budou mít Západočeši, kterým zatmělý úplněk zapadne za obzor jen krátce před začátkem úplného zatmění (které začíná v 5:29 SELČ). Krásné by mohly být zejména kompoziční fotografie částečně zatmělého Měsíce s architektonickými památkami na obzoru, tak si to přeci jen nenechte ujít. Úplného zatmění Měsíce viditelného z Česka i Slovenska se totiž dočkáme až 7. září 2025.

Červen 2022

Celý červen a polovina července: Nad severem se mohou „rozsvítit“ noční oblaka

V červnu a v červenci 2022 bude opět v možné spatřit mrazivou krásu Nočních svítících oblak (NLC), které úzce souvisí právě s meteorickým prachem a rovněž kolísáním sluneční aktivity. Ta bude v roce 2022 mezi minimem a maximem (to se očekává v roce 2025), i tak by se měly vytvořit stabilní podmínky v těch vrstvách zemské atmosféry, ve kterých se NLC tvoří, tedy ve výšce okolo 85 kilometrů. Je pravděpodobné, že rok 2022 bude na výskyt nočních oblak podobně bohatý jako rok minulý a možná se dokonce dočkáme fantastické podívané podobné té ve večerních hodinách 21. června 2019 nebo 5. července 2020. V obou případech NLC „zatáhla“ celou českou oblohu, což je na naše poměry opravnu extrémně vzácné. Kdy a jak noční oblaky vyhlížet, najdete například v článku z června 2015.

Druhá polovina června: Vzácná planetární přehlídka

V roce 2022 nás čeká jedno opravdu vzácné období, kdy uvidíme všechny očima viditelné planety Sluneční soustavy a Měsíc v jediný okamžik. Takové období nastává, když se planety při pohledu ze Země nacházejí úhlově nepříliš daleko od sebe a k tomu i prchavá planeta Merkur leží úhlově dostatečně daleko od Slunce (a je možné ji spatřit na ještě ne zcela světlé obloze). Naposledy se na severní polokouli ukázalo všech 5 planet v červenci roku 2020 (ale jen krátce) a znovu se nezopakuje do roku 2036. Velká konjunkce všech jasných planet, kdy se planety úhlově uskupí opravdu blízko sebe, nastane až 9. září 2040. Uvidět proto všech 5 jasných planet (Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn) spolu s Měsícem v jeden okamžik je proto dosti vzácný a velice fotogenický moment.

V případě vzácné podívané v roce 2022 budou mít nejlepší podmínky pozorovatelé okolo rovníku a na jižní zemské polokouli. Nejlepší viditelnost totiž nastává okolo 24. června, kdy se na časnou ranní oblohu už do záře rozbřesku „vyhoupne“ i planeta Merkur. Navíc v té době bude mezi planetami pozvolna prostupovat Měsíc po poslední čtvrti, nabídne se proto opravdu kompletní výhled k nejjasnějším objektům Sluneční soustavy. Abyste viděli opravdu všech 5 planet, je zapotřebí najít místo s dokonale odkrytým severovýchodním až východním obzorem (ideálně tedy vysoko v horách). Merkur bude vycházet až před 4. hodinou ranní, tedy za pokročilého svítání. Protože ale jeho jasnost bude podobná jako u nejjasnějších hvězd oblohy, nebude problém jej (v případě čistého vzduchu v atmosféře) najít nízko nad obzorem alespoň v triedru. Velice jasnou Venuši přehlédnout nepůjde, po Měsíci bude nejjasnějším objektem oblohy. Nad východem najdeme Měsíc a Mars. Po Venuši a Měsíci třetí nejjasnější objekt planetární „šňůry“ – Jupiter – bude rovněž nepřehlédnutelný. Ten už bude ležet vysoko nad jihovýchodem. Poslední k nalezení pak bude planeta Saturn (která ze všech planet bude k vidění v průběhu noci nejdéle – vycházet bude již před půlnocí). Za poněkud horších podmínek se nabídne podobný výhled ještě na konci roku.

Červenec 2022

13. července: Největší úplněk roku

Jako (téměř) každý rok i v roce 2022 nastane úplněk, během kterého bude Měsíc zároveň procházet na své eliptické dráze tzv. přízemím, a tedy úplňkový Měsíc bude úhlově největší v celém roce. Tento moment připadá na středu 13. července 2022, kdy se na oblohu vyhoupne onen „superúplněk“. Měsíc se octne ve fázi úplňku ve 20:38 SELČ. Pouhé zhruba 9,5 hodiny předtím, v 11:09 SELČ bude nejblíže k Zemi, a to na vzdálenost 357 263 km.

Ale pozor, i když bude náš souputník nabízet úhlově největší úplněk, pořád nečijete žádný obří Měsíc. Popravdě – „superúplněk“ není ani astronomický pojem, je to jen lidové vyjádření úhlově největšího úplňku v roce, který je ale stále jen asi o 15 procent větší než ten úhlově nejmenší v roce (tedy o tloušťku párátka drženého při natažené paži co nejdál od očí). To, co ovšem vždycky zaujme, bez ohledu na velikost úplňku, je východ Měsíce nad obzorem. Optická iluze, při které náš mozek porovnává velikost Měsíce se vzdálenými objekty na obzoru, v nás skutečně vyvolává pocit, že je Měsíc „obrovský“. Nenechte si tedy ujít východ (nebo západ) červencového „superúplňku“ za nějakým vzdáleným architektonickým skvostem!

Srpen 2022

Okolo 12. srpna: Letní rojení meteorů za měsíčního svitu

Nejoblíbenější kosmický „ohňostroj“ roku – meteorický roj Perseidy – se v roce 2022 netěší dobrým podmínkám, ale i tak si jej nenechte ujít. Podívaná už totiž neodmyslitelně patří k letnímu přírodnímu koloritu (a s tím obdobím souvisí i více volna, teplejší a často příznivější počasí, možnosti výletů do přírody a zážitků pod „čirákem“) a je možnost uvidět opravdu jasné meteory ve větší četnosti.  Maximum roje, za nímž stojí kometa 109P Swift-Tuttle a které s sebou nese připomenutí přes 1760 let staré nespravedlnosti (nespravedlivou a krutou popravu svatého Vavřince), vychází v roce 2022 na ranní hodiny 13. srpna (zhruba ve 3 hodiny SELČ), ale bohužel a měsíční fáze připadá na den po úplňku. Náš soused tedy bude svým svitem velice rušit pozorování. Perseidy ovšem nejsou aktivní jen v noc maxima, jejich aktivita začíná už ve třetí dekádě července a končí v závěru srpna. Vyplatí se tedy pozorovat zejména v týdnu před maximem, tedy přibližně od 5. srpna 2022 do 11. srpna, a to vždy v časných ranních hodinách (nejvíce meteorů je vždy vidět ráno mezi půlnocí a 5. hodinou ranní). Měsíc v nocích před maximem bude svítit jen v první polovině noci, zatímco aktivita už bude stoupat hlavně nad ránem. Meteorů sice bude vidět méně, ale i tak je to nejkrásnější letní příležitost pro noci strávené pod hvězdným nebem.

Září 2022

Přelom srpna a září: Nebi „vládnou“ planetární obři, Mléčná dráha a zvířetníkové světlo

S pozdním létem, když se noci začnou prodlužovat, se pochopitelně nabídne spousta příležitostí trávit čas pod noční oblohou s nejkrásnějším úsekem Mléčné dráhy. Ten nízko nad jižním obzorem doplní dvě jasné planety: Především planeta Saturn, která bude v opozici se Sluncem už 14. srpna 2022 v 19:02 SELČ v souhvězdí Kozoroha a jistě potěší svými prstenci každého majitele už menšího hvězdářského dalekohledu. Prstence jsou totiž tak rozsáhlé, že ačkoliv je planeta Saturn od nás i okolo své opozice přes 1 miliardu kilometrů daleko, jsou jako světlý kroužek obepínající kotouček planety viditelné už ve větším binokuláru ustaveném na pevném stativu. Jasnější Jupiter se octne v opozici se Sluncem až 26. září 2022 ve 21:25 SELČ (najdeme jej vysoko v souhvězdí Ryb). I ten je potěchou pro oko pozorovatele vybaveného malým dalekohledem. V něm ukazuje planeta až 4 Galileovské měsíce (Ió, Európu, Ganymeda a Callistó). Ve větším přístroji jsou viditelné i oblačné pásy i bouře známá jako Velká rudá skvrna.

Mléčnou dráhu bude nejvhodnější vyhlížet zejména na přelomu měsíců (už na přelomu července a srpna, ale také na přelomu srpna a září), kdy bude Měsíc ve fázi novu. Letní úsek Mléčné dráhy je pozorovatelný v průběhu letních měsíců celou noc, v červnu vrcholí v půli noci, v září už je nad hlavou po setmění. Pokud budete daleko od měst, kde neruší světelné znečištění (například v jedné z oblastí tmavé oblohu v Česku či na Slovensku – v Manětíně, Jizerských horách, Beskydech, ve Veľké Fatre nebo Poloninách), uvidíte stříbřitý pás hvězd s bohatými strukturami až k jižnímu obzoru, kde se v souhvězdí Štíra Mléčná dráha rozšiřuje. Tím směrem se díváme do centra naší Galaxie.

V první polovině a pak na konci září lze rovněž na časné ranní obloze opět vyhlížet neostrý kužel zvířetníkového světla (viz měsíc březen), jdoucího od souhvězdí Blíženců vysoko do Berana. Stejně jako na jaře je i v tomto případě nutné být daleko od měst s minimem světelného znečištění v okolí.

Říjen 2022

21. října: Říjnový prach z Halleyovy komety

V pátek 21. října a v sobotu 22. října 2022 nás čeká významný, byť často opomíjený, pravidelný meteorický roj Orionidy, a to za nejlepších možných podmínek.  Maximum v roce 2022 připadá na tři dny před novem (ten nastane 25. října a s ním částečné zatmění Slunce viditelné po celém Česku i Slovensku). Měsíc tedy nebude pozorování Orionid svým svitem vůbec rušit. Radiant promítající se do Orionova kyje v severovýchodní části souhvězdí stoupá nad obzor v průběhu pozdních nočních hodin a nejlepší podmínky bývají ve druhé polovině noci a nad ránem (mezi 1. a 5. hodinou ranní). V průběhu maxima roje se tak můžeme dočkat na tmavé obloze daleko od měst až desítky rojových meteorů za hodinu, pocházejících z úlomků vůbec nejznámější vlasatice. Obecně Orionidy nejsou moc aktivním rojem, ale občas vyprodukují i celkem jasný meteor, tzv. bolid. Aktivita roje je navíc pozvolná, trvá déle než měsíc, od 2. října až do 7. listopadu, takže maximum není nikterak ostré. Má tedy smysl se dívat na Orionidy i několik nocí před maximem a po něm.

25. října: Výrazné částečné zatmění Slunce

Na říjnové obloze se na nás „usměje“ Slunce při jeho výrazném zatmění (nejvýraznějším do roku 2026). Bude jen částečné, ale provedou jej příznivé pozorovací podmínky. Česko i Slovensko se bude nacházet v oblasti, kde úkaz dosáhne více jak 40 % zákrytu slunečního disku Měsícem. Největší zatmění se odehraje Rusku, i tak bude ale jen částečné (maximální zakrytí 86 % slunečního disku). Úkaz uvidí většina Evropanů (vyjma Portugalců) a velká část obyvatel Dálného východu. Na území Česko-Slovenska bude viditelné okolo poledne, tedy v průběhu dne prakticky nejvýše nad obzorem (více jak 25° vysoko). Další zatmění Slunce z Česka a Slovenska uvidíme až 29. března 2025 a bude opět částečné. Více informací o zatmění na speciální stránce na www.astro-novinky.cz.

Níže je uvedena tabulka s viditelností úkazu ve vybraných českých a slovenských městech. Pro podrobnosti o úkazu na vámi vybraném místě stačí navštívit interaktivní mapu Xaviera Jubiera a v mapě si zvolit svou lokalitu. Na pozorování je nutné se vybavit speciálním filtrem pro ochranu zraku. Podrobnější informace o tomto úkazu a dalších zatměních Slunce, která nás v následujících letech čekají, najdete v knize Tajemná zatmění.

 

Tabulka: Viditelnost zatmění Slunce 25. října 2022 z Česka a Slovenska.
Města jsou řazena od západu na východ. Časy jsou v SELČ.

Město	Začátek zatmění	Střed zatmění	Konec zatmění	Velikost zatmění
Cheb	11:11:56	12:14:15	13:17:59	39,0 %
Plzeň	11:12:14	12:15:44	13:20:09	39,8 %
Praha	11:12:41	12:16:48	13:22:12	41,6 %
České Budějovice	11:13:59	12:17:43	13:22:42	40,2 %
Liberec	11:12:11	12:17:03	13:23:09	43,3 %
Pardubice	11:13:17	12:18:31	13:24:54	43,3 %
Brno	11:14:36	12:20:15	13:26:58	43,2 %
Bratislava	11:16:05	12:21:49	13:28:34	42,4 %
Opava	11:14:23	12:21:15	13:29:03	45,8 %
Trenčín	11:15:38	12:22:22	13:30:00	44,6 %
Ostrava	11:14:42	12:21:49	13:29:50	46,1 %
Banská Bystrica	11:16:23	12:23:57	13:32:17	45,8 %
Rimavská Sobota	11:17:17	12:25:26	13:34:15	46,4 %
Poprad	11:16:40	12:25:09	13:34:15	47,6 %
Prešov	11:17:17	12:26:25	13:36:04	48,7 %
Košice	11:17:40	12:26:44	13:36:21	48,4 %
Humenné	11:17:46	12:27:22	13:37:22	49,5 %
Snina	11:17:52	12:27:38	13:37:47	49,8 %

 

Listopad 2022

Celý listopad: Vyhlížejte zářivé Tauridy

O další bolidy by se ještě na konci října a pak zejména na začátku listopadu mohly postarat dvě větve (severní a jižní) meteorického roje Taurid. Mateřskou kometou jižní větvě je krátkoperiodická kometa 2P/Encke (vrací se ke Slunci za 3,3 roku), která proletěla kolem Slunce v létě roku 2020 a znovu se vrátí v říjnu roku 2023. Severní větev má pravděpodobně na svědomí drolící se asteroid 2004 TG10. Je obvyklé, že proudy Taurid produkují opravdu jasné bolidy. Jižní Tauridy mají období aktivity trvající zhruba dva měsíce (mezi 10. zářím a 20. listopadem, s třemi nevýraznými maximy 10. 10., 31. 10. a 15. 11.). Severní Tauridy bývají nejaktivnější necelý měsíc později (od 28. 10. do 17. 11., s maximem kolem 2 až 3. listopadu). Při malé zenitové frekvenci přibližně 5-10 meteorů za hodinu vychází jejich společné neostré maximum na datum okolo 4. listopadu 2022. Měsíc bude v té době ve fázi krátce před úplňkem (nastává 8. listopadu), ale i tak je šance, že při maximu roje zachytíte nějaký velmi jasný bolid. Jsou i případy, kdy bolidy Taurid dosáhly právě jasu Měsíce v úplňku a rozzářily noční krajinu!

Prosinec 2022

8. prosince: Nejlepší výhled k rudé planetě a její vzácné zakrytí Měsícem

Planeta Mars bude v průběhu roku pozvolna zjasňovat a 1. prosince ve 3:18 SEČ se nejvíce přiblíží k Zemi, a to na vzdálenost 81,5 milionu kilometru. O týden později, 8. prosince v 6:36 SEČ dosáhne tzv. opozice se Sluncem (bude na opačné straně oblohy než Slunce) a největší jasnosti -1,9 magnitudy. V té době planetu najdeme velice vysoko v souhvězdí Býka, bude tak nejlépe pozorovatelná z naších končin, jak jen to je možné. Při této opozici sice nedosáhne největšího možného přiblížení k Zemi (to se odehrává pouze u opozic na konci srpna – jednou za zhruba 15-16 let), ale právě její prakticky maximální možná výška nad obzorem pro středoevropského pozorovatele tento neduh velice významně vykompenzuje. Navíc zimní noci jsou chladné, vzduch klidný a tím spíš bude pohled na Mars přes dalekohled opravdu jedinečný. Na povrchu rudé planety budou k vidění základní albedové útvary (místa s menší čí větší odrazivostí slunečního světla) a samozřejmě polární čepičku. Pastva pro oči to bude i pro ty, kteří nebudou mít zrovna nějaký hvězdářský dalekohled po ruce: Mars se celou dubu bude pozvolna pohybovat před souhvězdím Býka, jemuž dominují jedny z nejkrásnějších očima viditelných otevřených hvězdokup – Hyády a Plejády. Jednoznačně se tak nabídne mnoho příležitostí pro důmyslnou astrofotografii.

A to není všechno: Právě v okamžik opozice Marsu, 8. prosince 2022 časně ráno, nastane ještě vzácnější zákryt Marsu Měsícem v úplňku! Dva vzácné jevy pozorovatelné prakticky najednou, to už je opravdu mimořádná nebeská událost! Měsíc bude rudou planetu zakrývat zhruba okolo 6. hodiny ranní (časy se budou lišit v minutách s ohledem na pozici pozorovatele na česko-slovenském území), tedy jen půl hodiny před časem opozice Marsu se Sluncem. Okolo 7. hodiny SEČ se rudá planeta opět objeví zpoza západního okraje měsíčního disku. Na pozorování postačí malý dalekohled (triedr), ovšem pokud budete disponovat středním astronomickým dalekohledem o průměru nad 8 centimetrů, budete si moci vychutnat pozvolný zákryt rudé planety za nerovným okrajem jasného měsíčního disku.

14. prosince: Zimní rojení meteorů

Posledním skutečně excelentním pravidelným meteorickým rojem budou v roce 2022 Geminidy, které sice nemají nejlepší pozorovací podmínky (skvělé budou až v roce 2023), ale vyplatí se na ně podívat. Mateřským tělesem roje Geminid je planetka (3200) Phaeton, pravděpodobně bývalá a dnes již vyhaslá kometa. Radiant roje se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, hvězd Castor a Pollux. Na prosincové obloze vychází už za večerního soumraku a během noci stoupají vysoko nad jižní obzor, kde vrcholí po půlnoci. Nejvíce meteorů lze tedy vždy očekávat mezi půlnocí a 3. hodinou ranní. Meteory jsou pomalé a často poměrně jasné, se stoupající výškou radiantu stoupá frekvence nad 100 meteorů v hodině! Nejvyšší aktivitu lze očekávat v noci ze 13./14. prosince, maximum totiž nastává 14. prosince ve 14 hodin SEČ, tedy až ve dne (noc předtím bude aktivita stoupat, pak už prudce klesat). Měsíc ruší v druhé polovině s fází 6 dní po úplňku v souhvězdí Lva.

I tak se vyplatí vyhlížet zejména 14. prosince 2022 mezi půlnocí hodinou a svítáním (okolo 6. hodiny). Za ideálních podmínek (jasno, pozorování mimo města) lze v průběhu ranních hodin za svitu Měsíce spatřit na 200 jasnějších meteorů. Pokud už bude někde ležet sněhová pokrývka, nenechte se odradit mrazem a zkuste aspoň na pár chvil strávit čas pod nebem. „Padající hvězdy“ nad „ladovskou krajinou“ jsou vskutku pohádkovým zážitkem.

23. prosince: Předvánoční novoluní a třpytivý hvězdný šestiúhelník

V pátek 23. prosince 2022, jen 3 minuty před Štědrým dnem, se Měsíc octne ve fázi novu. Vánoční svátky tedy budou bezměsíčně, a pokud je budete trávit někde v přírodě, dál od větších měst, za jasného počasí se sama příroda postará o krásnou zářivou „výzdobu“. Bezměsíčné zimní noci totiž nahrávají k vyhlížení nejjasnějších hvězd noční oblohy poblíž slabé Mléčné dráhy v okolí majestátního souhvězdí Orionu. V jeho rameni leží načervenalé hvězda Betelgeuze, velký rudý obr na sklonku svého života. Betelgeuzi pak ve velkém nebeském prostoru obklopují jasné hvězdy Rigel (noha Oriona), Aldebaran (souhvězdí Býka), Capella (souhvězdí Vozky), Pollux (souhvzědí Blíženců), Procyon (souhvězdí Malého psa) a Sírius (nejjasnější hvězda noční oblohy v souhvězdí Velkého psa). Tyto výrazné hvězdy utváří na nebi velký obrazec, odborně asterismus, nazývaný „Zimní šestiúhelník“. Nejlépe je útvar viditelný okolo půlnoci, dokonce i z měst. Mimo města jej „protíná“ zmíněná Mléčná dráha. Znovu nastane předvánoční novoluní v roce 2025 (nov 20. prosince). Přímo vánočního novoluní se dočkáme až v roce 2030.

27-31. prosince: Předsilvestrovská planetární přehlídka

Za poněkud horších podmínek než v červnu se nabídne ještě jeden vzácný výhled ke všem 5 jasným planetám Sluneční soustavy a Měsíci v jeden okamžik, a to mezi 27. prosincem 2022 a Silvestrem, tedy 31. prosincem 2022. Planety Venuši a Merkur budeme ale muset vyhlížet ještě za jasného světla během soumraku velice nízko nad jihozápadním obzorem, a to okolo 16:40 SEČ. Saturn, Jupiter a Mars se pak budou na nebi nacházet dost vysoko na jejich pozorování i po soumraku. Měsíc bude v průběhu podívané pozvolna dorůstat.

Zdroje a doporučené odkazy:

[1] Kniha Tajemná zatmění (nakl. Albatros, 2018)
[2] Seasky.org – Kalendář úkazů na rok 2022
[3] Fourmilab.ch – Data úplňků v přízemí a odzemí
[4] IMO.net – kalendář meteorických roku na rok 2022
[5] Calendar-12.com – Kalendář měsíčních fází na rok 2022
[6] Alpo-astronomy.org – Informace o opozici Marsu v roce 2022

Kontakty a další informace:

Bc. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO!  a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 734 268 124