Ve čtvrtek 20. dubna 2023 se převážně nad Indickým oceánem odehrálo vzácné hybridní zatmění Slunce. V části pásu, kde po zemském povrchu putoval měsíční stín, bylo zatmění prstencové, ve zbytku tohoto pásu už úplné. Jako úplné bylo pozorovatelné jen na malých pevninských lokalitách, konkrétně v západoastralském Exmouthu a ve východním Timoru. Pozorovat jej mohli i…
Více
Obecná teorie relativity, vydána Albertem Einsteinem roku 1915 předpověděla teoreticky tělesa, kterým dnes říkáme černé díry. O existenci těchto „temných hvězd“ se ale uvažovalo již více než sto let před touto teorií. Na scéně se objevují hned dvě jména – John Michell a Pierre-Simon de Laplace, který přišel právě s označením temná tělesa. Dnes se…
Více
V roce 2035 by měl být vypuštěn kosmický dalekohled ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics), jehož čtyřletá mise se zaměří na výzkum vesmíru zejména v rentgenové oblasti elektromagnetického záření. Bude tedy zkoumat i překotné jevy v okolí masivních černých děr, jimiž se na teoretické bázi zabývají i vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě. Jednou z věcí, které by mohla družice detegovat,…
Více
Srdečně vás zveme na přednášku „M87* a SGR A*: Jak vyfotit černou díru?“ Přednášející prof. Dr. Luciano Rezzolla je vedoucí oddělení teoretické (relativistické) astrofyziky na Ústavu teoretické fyziky Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu a dle ředitele Fyzikálního ústavu v Opavě prof. Zděňka Stuchlíka také možný budoucí laureát Nobelovy ceny za fyziku. Přednáška proběhne v pondělí…
Více
Mezinárodní tým fyziků spolu s vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě publikoval v červencovém čísle vědeckého časopisu Monthly Notices of Royal Astronomical Society článek, ve kterém se popisuje chování hmoty okolo černých děr zcela novým způsobem. Tyto nové modely, které vycházejí ze superpočítačových simulací a mnohem lépe popisují chování látky v takto extrémním prostředí, by mohly být prakticky aplikovány i…
Více
Profesionální i amatérští astronomové jsou už na družice zvyklí a za ta léta koexistence vypracovali řadu metod, jak jejich vliv na astronomická pozorování eliminovat. Donedávna se jednalo celkem o asi 2000 objektů, většinou umístěných na dost vysokých oběžných drahách, tedy i velmi slabě svítících. Ty nepředstavovaly vážný dopad na astronomická pozorování, protože jejich průlet zorným…
Více
Ve středu 22. června 2022 americká astronomická organizace NOIRLab (pod správou AURA – Asociace univerzit pro výzkum a astronomii) publikovala jako snímek týdne celonoční mozaiku tzv. zvířetníkového světla zachycenou ze obou stanovišť observatoře Gemini (každý dalekohled se nachází na jiné polokouli). Snímek s názvem „Když se hemisféry spojí“ (When Hemispheres Connect) zabírá v mimořádně vysokém…
Více
Opavští fyzikové se kromě černých a červích děr věnují výzkumu i dalších mimořádně kompaktních objektů ve vesmíru. Jedním z nich jsou neutronové hvězdy – mimořádně husté pozůstatky po vzplanutích supernov, které jsou tvořeny velmi hustou látkou složenou převážně z neutronů. V nedávné vědecké práci se zaměřili na poměrně nově zkoumanou vlastnost – míru kompaktnosti blízko jejího povrchu, kterou…
Více
Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Toto záření je vysíláno ze zóny, kde ještě může uniknout z vlivů silné gravitace, a podle výpočtů mohou pozorované frekvence oscilací vznikat jen u méně hmotných černých děr. U těch velice hmotných se pozorované frekvence „hvězdných“…
Více
Superhmotné černé díry mohou být dobrým sluhou, ale rovněž i velmi zlým pánem pro možné civilizace v celé Galaxii. Nová studie opavských fyziků poukazuje na tři typy produkce energie v blízkosti černých děr, tj. tři varianty tzv. Penroseova procesu. Z těchto procesů by bylo možné v budoucnu těžit obrovské množství energie; stejné procesy mohou ale vést k fatálnímu úniku…
Více
