Dne 31.5. 2023 v 19:00 proběhne v Aule rektorátu Slezské Univerzity, Na Rybníčku 1, v Opavě významná přednáška, která se bude přenášet i online. Promluví zakladatel a president Mars Society dr. Robert Zubrin na téma: Humans to Mars within a decade. Součástí události bude také neformální diskuze a malé pohoštění v prostorách Unispace Lab ve…
Více
Hosté Tomáš Gráf a Martin Petrásek z Fyzikálního ústavu v Opavě se v novém dílu pořadu Co by kdyby se pokusí odpovědět na otázku „co by kdyby“ neexistovalo světelné znečistění, a také se zaměří na znečišťování oběžné dráhy a s tím i související vypouštění satelitů Starlink Elona Muska. Moderátoři si pro své zapeklité hypotetické otázky…
Více
Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Závěry nového výzkumu vědce vedou mimo jiné také k zajímavým informacím o rozložení a interakci doposud málo probádané skryté hmoty ve vesmíru. Jedním z důsledků výzkumu je možná existence dvou oddělných disků kolem superhmotných černých děr, což…
Více
Ve čtvrtek 20. dubna 2023 se převážně nad Indickým oceánem odehrálo vzácné hybridní zatmění Slunce. V části pásu, kde po zemském povrchu putoval měsíční stín, bylo zatmění prstencové, ve zbytku tohoto pásu už úplné. Jako úplné bylo pozorovatelné jen na malých pevninských lokalitách, konkrétně v západoastralském Exmouthu a ve východním Timoru. Pozorovat jej mohli i…
Více
Obecná teorie relativity, vydána Albertem Einsteinem roku 1915 předpověděla teoreticky tělesa, kterým dnes říkáme černé díry. O existenci těchto „temných hvězd“ se ale uvažovalo již více než sto let před touto teorií. Na scéně se objevují hned dvě jména – John Michell a Pierre-Simon de Laplace, který přišel právě s označením temná tělesa. Dnes se…
Více
Ze soboty 22. na neděli 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou v zemské atmosféře způsobené zánikem ledo-prachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Během maxima lze uzřít 10-15 meteorů za hodinu na tmavé obloze daleko od velkých měst a…
Více
V roce 2035 by měl být vypuštěn kosmický dalekohled ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics), jehož čtyřletá mise se zaměří na výzkum vesmíru zejména v rentgenové oblasti elektromagnetického záření. Bude tedy zkoumat i překotné jevy v okolí masivních černých děr, jimiž se na teoretické bázi zabývají i vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě. Jednou z věcí, které by mohla družice detegovat,…
Více
