Rubrika: Výzkum vesmíru

Pochopení tzv. akrečních disků okolo černých děr by mohlo být klíčem k realizaci fúzních elektráren na Zemi. Zdroj: NASA.

Černé díry zkoumá superpočítačové centrum. Bude to klíč k fúzním elektrárnám?

Mezinárodní tým fyziků spolu s vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě publikoval v červencovém čísle vědeckého časopisu Monthly Notices of Royal Astronomical Society článek, ve kterém se popisuje chování hmoty okolo černých děr zcela novým způsobem. Tyto nové modely, které vycházejí ze superpočítačových simulací a mnohem lépe popisují chování látky v takto extrémním prostředí, by mohly být prakticky aplikovány i…
Více

Snímek galaxie postižený přeletem mnoha družic (zejména Starlink). Foto: Daniel Beneš/FÚ v Opavě.

Problém jménem Starlink

Profesionální i amatérští astronomové jsou už na družice zvyklí a za ta léta koexistence vypracovali řadu metod, jak jejich vliv na astronomická pozorování eliminovat. Donedávna se jednalo celkem o asi 2000 objektů, většinou umístěných na dost vysokých oběžných drahách, tedy i velmi slabě svítících. Ty nepředstavovaly vážný dopad na astronomická pozorování, protože jejich průlet zorným…
Více

Část mozaiky zvířetníkového světla. Foto: NOIRLab/NSF/AURA/ P. Horálek (Institute of Physics in Opava), T. Slovinský.

Unikátní astronomický snímek vznikl ve spolupráci s Fyzikálním ústavem v Opavě

Ve středu 22. června 2022 americká astronomická organizace NOIRLab (pod správou AURA – Asociace univerzit pro výzkum a astronomii) publikovala jako snímek týdne celonoční mozaiku tzv. zvířetníkového světla zachycenou ze obou stanovišť observatoře Gemini (každý dalekohled se nachází na jiné polokouli). Snímek s názvem „Když se hemisféry spojí“ (When Hemispheres Connect) zabírá v mimořádně vysokém…
Více

Tzv. aktivní galaxie obsahují ve svých jádrech superhmotné černé díry. Zdroj: ESO.

Opavští fyzikové objevili superhmotnou černou díru

Černé díry patří mezi nejznámější a zároveň nejméně prostudované objekty ve vesmíru. Jejich existence již byla prokázána, ale jejich skutečná podstata je stále předmětem bádání. Fyzikální ústav v Opavě patří mezi světovou špičku ve výzkumu právě (a nejen) těchto exotických kosmických objektů, přičemž fyzikové se o černých dírách snaží co nejvíce dozvědět ze sledování objektů, které…
Více

Vědci z Fyzikální ústavu v Opavě patří mezi světovou špičku ve výzkumu exotických objektů ve vesmíru, zejména pak černých děr. Ilustrační obrázek: Jordy Davelaar et al./Radboud University/BlackHoleCam

Opavští fyzikové patří mezi světovou špičku ve výzkumu černých děr

Opavští fyzikové opět slaví úspěch. Jejich vědecké práce zabývající se výzkumem vesmíru, především pak fyziky kolem stále záhadných černých děr, patří ve světové vědecké komunitě mezi ty nejcitovanější a pravidelně dosahují nejuznávanějších vysokých hodnocení. Vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě tak patří mezi světovou špičku výzkumníků v oboru stavby a vývoje vesmíru, fyziky exotických kosmických objektů nebo důsledků…
Více

Hvězdné pole. Foto: ESA/NASA/Hubble.

Záhady fyziky hvězd pomáhá v Opavě řešit dalekohled „WHOO!“. Po rozvolnění bude opět přístupný také široké veřejnosti

Už od roku 2016 provozuje Slezská univerzita dalekohled WHOO! (White Hole Obrervatory Opava), který od začátku svého provozu posloužil již několika studentům k významným závěrečným pracím v oboru astronomie a astrofyziky. Observatoř se dokonce podílí i na spolupráci s agenturami ESA a NASA. Vedle těchto možností pro vědecko-výzkumné aktivity je ale dalekohled použitelný také pro běžná astronomická pozorování…
Více

Rekonstruovaný snímek úplného zatmění Slunce 29. května 1919. Autoři: ESO/Landessternwarte Heidelberg-Königstuhl/F. W. Dyson, A. S. Eddington, & C. Davidson, P. Horálek/Fyzikální ústav v Opavě, M. Druckmüller/Vysoké učení technické v Brně.

Češi zrekonstruovali slavný záběr „Einsteinova“ zatmění Slunce. Snímek byl oceněn i v NASA

V pondělí 5. dubna 2021 publikovala Asociace univerzit pro výzkum vesmíru NASA jako prestižní Geovědecký snímek dne fotografii s názvem „Obarvené Einsteinovo zatmění“, jehož spoluautory jsou Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě a prof. Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně. S využitím moderních výpočetních metod zpracování obrazu se pokusili „oživit“ snímek zatmění Slunce z 29. května 1919, který…
Více