Rubrika: Výzkum vesmíru

Umělecká představa superhmotné černé díry v centru galaxie NGC 3783. Vnitřní akreční disk obklopuje vnější slabší prstenec hmoty. Zdroj: ESO/M. Kornmesser.

Dva prstence kolem černých děr? Mohla by za ně skrytá hmota!

Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Závěry nového výzkumu vědce vedou mimo jiné také k zajímavým informacím o rozložení a interakci doposud málo probádané skryté hmoty ve vesmíru. Jedním z důsledků výzkumu je možná existence dvou oddělných disků kolem superhmotných černých děr, což…
Více

Umělecká představa černí díry. Autor: SolarSeven.

Otec černých děr?

Obecná teorie relativity, vydána Albertem Einsteinem roku 1915 předpověděla teoreticky tělesa, kterým dnes říkáme černé díry. O existenci těchto „temných hvězd“ se ale uvažovalo již více než sto let před touto teorií. Na scéně se objevují hned dvě jména – John Michell a Pierre-Simon de Laplace, který přišel právě s označením temná tělesa. Dnes se…
Více

Mise ATHENA se zaměří na pozorování zdrojů vysokoenergetického záření, tedy i okolí superhmotných černých děr v centrech galaxií. Zdroj: ESA/IRAP/CNRS/UT3/CNES/Fab&Fab. Composition: ACO.

Kosmický teleskop ATHENA prověří jevy v okolí černých děr předpovězené fyziky v Opavě

V roce 2035 by měl být vypuštěn kosmický dalekohled ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics), jehož čtyřletá mise se zaměří na výzkum vesmíru zejména v rentgenové oblasti elektromagnetického záření. Bude tedy zkoumat i překotné jevy v okolí masivních černých děr, jimiž se na teoretické bázi zabývají i vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě. Jednou z věcí, které by mohla družice detegovat,…
Více

Pochopení tzv. akrečních disků okolo černých děr by mohlo být klíčem k realizaci fúzních elektráren na Zemi. Zdroj: NASA.

Černé díry zkoumá superpočítačové centrum. Bude to klíč k fúzním elektrárnám?

Mezinárodní tým fyziků spolu s vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě publikoval v červencovém čísle vědeckého časopisu Monthly Notices of Royal Astronomical Society článek, ve kterém se popisuje chování hmoty okolo černých děr zcela novým způsobem. Tyto nové modely, které vycházejí ze superpočítačových simulací a mnohem lépe popisují chování látky v takto extrémním prostředí, by mohly být prakticky aplikovány i…
Více

Snímek galaxie postižený přeletem mnoha družic (zejména Starlink). Foto: Daniel Beneš/FÚ v Opavě.

Problém jménem Starlink

Profesionální i amatérští astronomové jsou už na družice zvyklí a za ta léta koexistence vypracovali řadu metod, jak jejich vliv na astronomická pozorování eliminovat. Donedávna se jednalo celkem o asi 2000 objektů, většinou umístěných na dost vysokých oběžných drahách, tedy i velmi slabě svítících. Ty nepředstavovaly vážný dopad na astronomická pozorování, protože jejich průlet zorným…
Více

Část mozaiky zvířetníkového světla. Foto: NOIRLab/NSF/AURA/ P. Horálek (Institute of Physics in Opava), T. Slovinský.

Unikátní astronomický snímek vznikl ve spolupráci s Fyzikálním ústavem v Opavě

Ve středu 22. června 2022 americká astronomická organizace NOIRLab (pod správou AURA – Asociace univerzit pro výzkum a astronomii) publikovala jako snímek týdne celonoční mozaiku tzv. zvířetníkového světla zachycenou ze obou stanovišť observatoře Gemini (každý dalekohled se nachází na jiné polokouli). Snímek s názvem „Když se hemisféry spojí“ (When Hemispheres Connect) zabírá v mimořádně vysokém…
Více

Tzv. aktivní galaxie obsahují ve svých jádrech superhmotné černé díry. Zdroj: ESO.

Opavští fyzikové objevili superhmotnou černou díru

Černé díry patří mezi nejznámější a zároveň nejméně prostudované objekty ve vesmíru. Jejich existence již byla prokázána, ale jejich skutečná podstata je stále předmětem bádání. Fyzikální ústav v Opavě patří mezi světovou špičku ve výzkumu právě (a nejen) těchto exotických kosmických objektů, přičemž fyzikové se o černých dírách snaží co nejvíce dozvědět ze sledování objektů, které…
Více