Rubrika: Výzkum vesmíru

Hvězdné pole. Foto: ESA/NASA/Hubble.

Záhady fyziky hvězd pomáhá v Opavě řešit dalekohled „WHOO!“. Po rozvolnění bude opět přístupný také široké veřejnosti

Už od roku 2016 provozuje Slezská univerzita dalekohled WHOO! (White Hole Obrervatory Opava), který od začátku svého provozu posloužil již několika studentům k významným závěrečným pracím v oboru astronomie a astrofyziky. Observatoř se dokonce podílí i na spolupráci s agenturami ESA a NASA. Vedle těchto možností pro vědecko-výzkumné aktivity je ale dalekohled použitelný také pro běžná astronomická pozorování…
Více

Rekonstruovaný snímek úplného zatmění Slunce 29. května 1919. Autoři: ESO/Landessternwarte Heidelberg-Königstuhl/F. W. Dyson, A. S. Eddington, & C. Davidson, P. Horálek/Fyzikální ústav v Opavě, M. Druckmüller/Vysoké učení technické v Brně.

Češi zrekonstruovali slavný záběr „Einsteinova“ zatmění Slunce. Snímek byl oceněn i v NASA

V pondělí 5. dubna 2021 publikovala Asociace univerzit pro výzkum vesmíru NASA jako prestižní Geovědecký snímek dne fotografii s názvem „Obarvené Einsteinovo zatmění“, jehož spoluautory jsou Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě a prof. Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně. S využitím moderních výpočetních metod zpracování obrazu se pokusili „oživit“ snímek zatmění Slunce z 29. května 1919, který…
Více

Přes snímek z Hubbleova kosmického dalekohledu byl vložen modrý obraz naměřeného prstencového rozložení Skryté hmoty kolem středu kupy galaxií CL0024+17. Kredit: NASA, ESA, M.J. Jee a H. Ford (Johns Hopkins University).

Zapojte se s opavskými fyziky do hledání tajemné látky ve vesmíru. Postačí chytrý telefon!

Už od konce srpna roku 2016 probíhá mezinárodní projekt CREDO (Cosmic-Ray Extremely Distributed Observatory), na jehož realizaci se mimo jiných podílejí také vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě. Projekt je zaměřený na detekci kosmického záření a hledání tajemné “skryté látky” (nebo též “temné hmoty”) ve vesmíru. Rozklíčování její záhady by mohlo být na dosah za pomoci…
Více

Z rotace černých děr by se dala těžit mimořádně velká energie. Kredit: ESO, ESA/Hubble, M. Kornmesser.

Černé díry jsou budoucí gigantický zdroj energie, tvrdí opavští astrofyzikové

Ačkoliv futuristické, nikoliv fyzikálně nereálné: Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Jak známo, ze samotných černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci. Na tuto možnost se zaměřili…
Více

Umělecká představa červí díry. Autor: ESO/L. Calçada.

Astrofyzikové ze Slezské univerzity pátrají po červích dírách

Již více jak 85 let se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru byly napříč desetiletími využívány zejména ve vědecko-fantastických uměleckých dílech, především pak v těch ze světa filmové či seriálové tvorby. Nyní je tým vědců včetně prof. Marka Abramowicze, působícího na…
Více

Dráhy hvězd okolo černé díry Sgr A*. Autor: ESO/L. Calçada/spaceengine.org

Poselství civilizacím z centra Galaxie

V prestižním vědeckém časopise Nature byl v dubnu tohoto roku publikován článek “A Galactic centre gravitational-wave Messenger”, jehož hlavním autorem je profesor Marek Abramowicz působící na Fyzikálním ústavu Slezské Univerzity. V článku přichází s nápadem, jak by mohla cizí vyspělá civilizace dát najevo ostatním civilizacím v naší Galaxii, že existuje. Stačilo by umístit velmi hmotný…
Více