Uvidíme dnes „Modrý úplněk“?

Úplněk nad večerními kupovitými oblaky mraky. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.
Úplněk nad večerními kupovitými oblaky mraky. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.

Úplněk nad večerními kupovitými oblaky mraky. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.

V souvislosti s dnešním úplňkem, který nastane ve 20:28 SELČ, se setkáváme s podivnou formulí „modrý úplněk“ (z angl. „blue moon“). Pojem ale nevychází z očekávaného zabarvení Měsíce, ale z anglického výrazu „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená „jednou za uherský rok“. Upozorňuje se tak na fakt, že v průběhu astronomického období definovaným daty jeho začátkem a koncem nastávají vzácně hned 4 úplňky, obvykle totiž bývají jen 3.

V tomto případě léto 2024 začal letním slunovratem 20. června 2024 a končí podzimní rovnodenností 22. září 2024. Úplňky v tomto období nastaly 22. června, 21. července, další nastanou 19. srpna a 18. září. Za „modrý měsíc“ označuje třetí z těchto čtyř, tedy ten 19. srpna 2024. Mimochodem, ten čtvrtý, zářijový úplněk bude ještě zajímavější – nastane při něm zatmění Měsíce (viz https://progresy.physics.cz/ukazy-2024/).

Existuje ale i druhá varianta, a sice že nastane druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci, což také není zcela obvyklé. Takové situace nastala v srpnu 2023 a znovu se jí dočkáme až v květnu 2026.

Skutečně do modra zabarvený Měsíc se na obloze objevit může, ale nenazýváme jej „modrý úplněk“, nesouvisí totiž s fází Měsíce nebo datem v kalendáři. Do modra se Měsíc zabarví před zraky jeho pozorovatelů v těch vzácných případech, kdy je naše atmosféra nasycena či znečištěna specifickými částicemi o velikosti alespoň 1 mikronu. Nejčastěji za to může popel, který se do zemského ovzduší dostane při velkém požáru či silné sopečné erupci. Tyto částice rozptylují dlouhovlnnou část spektra viditelného světla (červenou) a do našich očí pak doputuje jen ta modrá. Známý je případ z roku 1883, kdy indonéská sopka Krakatoa vyvolala tak silnou erupci, že ji vědci přirovnali ke 100megatunové jaderné bombě. Popel z exploze Krakatoa vystoupal do atmosféry až 80 kilometrů a obsahoval mnoho takových částic. Lidé proto byli svědky modře zabarveného Měsíce na mnoha místech na světě i několik dní v kuse.

Pokud ale zemské ovzduší není takovýmto způsobem znečištěno, modře zbarvené Měsíce na fotografiích jsou výsledkem jen speciálních modrých filtrů v mobilech či fotoaparátech nebo zpracováním fotek v počítači.

Samozřejmě nejdůležitější neznámou je ale počasí, které nevypadá na všech místech na území Česko-Slovenska zcela příznivě.

Kontakty a další informace:

Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 553 684 548

Bc. Lucie Dospivová
Referát pro vnější vztahy SÚ v Opavě
Email: lucie.dospivova@physics.slu.cz
Telefon: + 420 553 684 214