Noční svítící oblaka nad Laboe v Německu 21. června 2019. Foto: Matthias Süßen/Wiki.
Od počátku června přibližně do poloviny července se z území střední Evropy naskýtá každoročně možnost vyhlížet nezvyklý typ oblačnosti, tzv. Noční svítící oblaka (zkratka NLC z anglického Noctilucent Clouds). Oproti běžným oblakům se NLC nacházejí mimořádně vysoko, zhruba 85 km nad zemským povrchem a přes den nejsou vůbec vidět. Pozorovatelné se stávají jen za soumraku nebo za úsvitu díky jejich nasvětlení Sluncem, které se v té době nachází hluboko pod obzorem a oblaky tak vynikají jako bělavé, stříbřité či elektricky modré závoje nízko nad severním obzorem proti tmavé obloze. Nejčastěji se vyskytují v týdnech okolo letního slunovratu, který letos připadá na 21. června. Pokud jsou výrazné, dají se zaznamenat i na aparáty chytrých telefonů.
V týdnech okolo letního slunovratu
Oproti běžné oblačnosti, která se nachází ve výšce maximálně 15 kilometrů (u bouřkových oblak vzácně až 20 kilometrů), se Noční svítící oblaka nacházejí výrazně výš – v mezosféře asi 85 kilometrů nad zemským povrchem. Řídká oblaka se vytvářejí pouze tehdy, je-li v mezosféře ustálená teplota okolo -130°, což se odehrává v období letního slunovratu (na severní polokouli tedy v týdnech okolo 21. června). První pozorování oblak pochází z konce 19. století, rozvoj digitální fotografické techniky zejména v posledních letech je umožnil zaznamenávat snadno a četně po celém světě. Kvůli vysoké sluneční aktivitě je i malá šance, že se zadaří je zaznamenat spolu s možnými polárními zářemi.
Sopky, meteory i změna klimatu
Noční svítící oblaka nad Uppsalou ve Švédsku 11. července 2014. Foto: Gofororbit/Wiki.
Noční oblaka vznikají nabalováním ledových krystalků na prachové částice, které v této výšce zanechal meteorický prach, sopečné erupce (velký výskyt NLC v posledních letech způsobil i materiál z erupce sopky Tonga) nebo i průmyslová činnost lidí. Led se v této výšce vytváří především reakcí atmosférického kyslíku s vodíkem pod vlivem slunečního záření či fotochemickým rozpadem metanu. Vloni se také spekulovalo, že za jejich výskytem stojí nadměrný počet startů raket zejména Falcon Heavy společnosti SpaceX. Tato spekulace ovšem nebyla doposud potvrzena. Zcela jistě za výskytem oblak ale stojí lidská průmyslová činnost: NLC se výrazně více začaly objevovat na nebi od roku 1885, tedy v průběhu průmyslové revoluce. Podle nedávných vědeckých studií (např. v Geophysical Research Letters) vyšší výskyt Nočních svítících oblak úzce souvisí i s urychlující se změnou klimatu.
Vyhlížejte za soumraku a za úsvitu
Noční oblaky přímo nesvítí, ale rozptylují záření ze Slunce nacházejícího se pod obzorem. Protože oblaky leží ve výšce okolo 85 km, dá se snadno spočítat, že Slunce musí ležet v hloubce asi 6°-16° pod obzorem, tedy v době, kdy už je u nás hluboký soumrak. V našich zeměpisných šířkách je můžeme v červnu a první polovině července vyhlížet mezi 22. hodinou a půlnocí, nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou (letního středoevropského času), a to vždy na severu, resp. mezi severozápadním a severovýchodním obzorem. Jejich výskyt se nikdy nedá předpovědět dopředu, je tedy nutné v tomto období a ve zmíněných časech vyhlížet do směrů, kde se mohou objevit. Je také nutné mít co nejlépe odkrytý severní obzor.
Noční svítící oblaka 23. června 2024 nad obcí Záhradné na východě Slovenska. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.
První pozorování z Jeseníku
Noční svítící oblaka 4. června 2025 z Jeseníku. Foto: Pavel Klásek.
Letošní sezóna Nočních svítících oblak v Česku a na Slovensku již začala. První úspěšné pozorování učinil astronom a fotograf Pavel Klásek z Jeseníku, a to ve středu 4. června 2025 okolo 3:35 ráno letního středoevropského času. Oblaky byly toho rána pozorovatelné několik desítek minut proti prakticky čisté obloze, patrné byly i při pohledu pouhýma očima. Ostatně ne vždy jsou NLC výrazné – někdy je zaznamená jen aparát. V posledních letech ale nastaly i takové případy, kdy se NLC nad naším územím vyskytly prakticky po celé obloze a byly tak výrazné, že je lidé snadno zaznamenali i z centra větších měst. S památnými případy jsme se setkali například 21. června 2019 nebo 5. července 2020. Podrobnou statistiku pozorování NLC nad naším územím vedenou Tomášem Tržickým z České astronomické společnosti můžete najít na webu ukazy.astro.cz/nlc-pozorovani.php.
Jak o ně nepřijít? Pomohou online webkamery
Neboť výskyt oblak není pro každou noc jistý, je proto třeba neustále vyhlížet v inkriminovaných časech oblast okolo severního obzoru, nebo sledovat webkamery směřující tím směrem. V Česku i na Slovensku se nacházejí desítky takových kamer, patřících zpravidla hydrometeorologickým ústavům, ale také soukromým organizacím (například horským střediskům). Pokud se na kamerách v daných časech, tedy mezi 22. hodinou a půlnocí či ráno mezi 2. a 4. hodinou, objeví struktury připomínající NLC, může pozorovatel s předstihem několika desítek minut zareagovat a úkaz jít vzápětí pozorovat na vlastní oči (nebo jej fotografovat). Zájemci, kteří by o úkaz nechtěli přijít, se mohou zaregistrovat k odběru zpráv upozorňujících na viditelnost NLC na stránce ukazy.astro.cz/nlc-registrace.php.
Jak NLC vyfotografovat?
Noční svítící oblaka 5. července 2020 nad rybníkem Hrádek. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.
Noční svítící oblaky se dají snadno vyfotografovat. Jde totiž zpravidla o poměrně výrazný úkaz, navíc probíhající v době soumraku nebo úsvitu, kdy je ještě relativně světlá obloha. Dost záleží jen na tom, jak rozsáhlá NLC na obloze jsou. Pokud se rozkládají jako slabý závoj nízko nad obzorem, je nutný světelnější objektiv a fotoaparát na stativu. V případě těch opravdu rozsáhlých postačí mnohdy chytrý telefon a mód panoramatického snímání, neboť NLC se mohou rozkládat na velké úhlové ploše od severozápadu k severovýchodu. Nejkrásnější snímky přitom vznikají, jsou-li NLC komponovány s nějakým hezkým pozemským objektem – klidnou vodní hladinou, městskými památkami nebo třeba košatým stromem. Svá pozorování můžete nahrát do galerie na webu ukazy.astro.cz, kde vzniká dlouhodobá databáze pozorování tohoto úkazu.
Kontakty a další informace:
Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853
RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420734 268 124
Zajímavé odkazy:
[1] Noční svítící oblaky – Online webkamery a aktuální výskyt
[2] Noční svítící oblaky – Upozornění na úkaz
[3] Noční svítící oblaky – Celosvětová galerie