Ve dnech 3. – 12. února 2022 se Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě vydal na expedici za pozorováním a především snímáním polárních září v oblasti okolo města Tromsø v Norsku. Navázal na expedici v říjnu loňského roku do Švédsta a Norska a využil období před rovnodenností, kdy se polární záře vyskytují nad polárním…
Více
V hlavním vysílacím čase uvede v dnes 7. února ve 20:00 TV Prima ZOOM (s reprízou 10. února v 15:45) dokumentární film „Do Chile za zatměním Slunce“, jehož autory jsou studenti Jiří Dobrý a Jiří Malík z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Ve spolupráci s MgA. Ondřejem Smékalem a dalšími pedagogy vytvořili unikátní kombinaci žánru „road movie“…
Více
V úterý 25. ledna 2022 se odehrála v rámci cyklu „Besedy z gauče“ Gymnázia Jeseník online přednáška Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě o snímcích dne v NASA (… aneb Co skrývají oceněné snímky?). Petr Horálek popisuje (více jak) dvacet úspěšných snímků, které zobrazují nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy zachycené po celém světě.…
Více
V pondělí 17. ledna ve 23:48 nastal první úplněk roku 2022, který se podle folklóru nazýval „vlčí“. Šlo také o jeden z úhlově nejmenších úplňků v roce. V úzkém pásu v severních a východních Čechách a na severní Moravě tento úplněk ozvláštnil prchavý úkaz: Přelet Mezinárodní kosmické stanice ISS. Na Opavsku se odehrál jen 8 minut po úplňku, ve 23:56,…
Více
Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Toto záření je vysíláno ze zóny, kde ještě může uniknout z vlivů silné gravitace, a podle výpočtů mohou pozorované frekvence oscilací vznikat jen u méně hmotných černých děr. U těch velice hmotných se pozorované frekvence „hvězdných“…
Více
… aneb Za podmanivou sluneční korónou v komplikované době koronaviru V sobotu 4. prosince 2021 se odehrálo jediné letošní úplné zatmění Slunce (a také jediné do dubna 2023). Pás úplného zatmění tentokrát procházel na území prakticky nejhůře dostupné oblasti na světě – na šestém kontinentě, v Antarktidě. Cesta na samotnou Antarktidu byla velice drahá (začínala…
Více
Superhmotné černé díry mohou být dobrým sluhou, ale rovněž i velmi zlým pánem pro možné civilizace v celé Galaxii. Nová studie opavských fyziků poukazuje na tři typy produkce energie v blízkosti černých děr, tj. tři varianty tzv. Penroseova procesu. Z těchto procesů by bylo možné v budoucnu těžit obrovské množství energie; stejné procesy mohou ale vést k fatálnímu úniku…
Více
Rok 2021 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu krásné úkazy na obloze. Viděli jsme částečné zatmění Slunce, meteorický roj Perseidy, četné konjunkce Jupiteru a Saturnu s Měsícem a neposledně také noční svítící oblaky. Rok 2022 bude na úkazy ještě bohatší! Pod nebe nás nalákají četné meteorické roje, ještě výraznější…
Více
Ve středu 10. listopadu 2021 od 17 hodin se v Unisféře Fyzikálního ústavu v Opavě (Bezručovo náměstí 13) uskuteční unikátní přednáška „Klenoty chilské oblohy“. Přednáška bude jedinečná v tom, že nabídne reálně celosférické fotografie nočního nebe z pouště Atacama promítnuté do kupole Unisféry, a tak diváci budou moci prakticky stanout pod úchvatnou chilskou oblohou. O…
Více
Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. Zatímco v polárních oblastech jsou celkem běžné, v nižších zeměpisných šířkách je jejich výskyt vzácnější. Cestovatelé se tedy často za nimi vydávají zejména do Skandinávie nebo na sever amerického kontinentu. Stálým pozorováním polárních září se ukazuje, že ačkoliv hlavním katalyzátorem bývají většinou silné sluneční erupce a skokově rychlejší…
Více
