V posledních týdnech pravděpodobně již každý zaznamenal informace o objevu nové planetky pojmenované 2024 YR4, která se do médií dostala díky pravděpodobné srážce se Zemí v následující dekádě. Planetka 2024 YR4 objevená v prosinci minulého roku měla podle výpočtů být potenciálně nebezpečnou už zhruba za 7 let, tedy v roce 2032. Nová pozorování však ukazují,…
Více
O tom, že polární záře mohou vznikat hned na několika planetách ve Sluneční soustavě i jinde ve vesmíru, vědci už několik desítek let vědí. Nová studie opavských fyziků však ukazuje, že polární záře mohou vznikat i nad pozůstatky hmotných hvězd, nad tzv. neutronovými hvězdami. Zároveň tak potvrzují dřívější pozorování, která učinila NASA pomocí rentgenové observatoře…
Více
Opavští astrofyzikové při svém dlouhodobém výzkumu černých děr došli k zajímavému zjištění: gravitační vlny uvolňované z okolí černých děr či při slučování dvou hmotných vesmírných těles doprovází další vlnění, které se dá přirovnat k akordům hrajících hudebních nástrojů. Vlastnosti těchto „akordů“ umožní fyzikům nejen mnohem lépe určit parametry objektů, které tyto vlny generují, ale také…
Více
Spolupracovníci Fyzikálního ústavu v Opavě, astronomové z Astronomického centra Mikuláše Koperníka Polské akademie věd, přišli s velmi zajímavým výsledkem svého výzkumu. Jak známo, polární záře vznikající interakcí částic ve hvězdném větru s atmosférou planet detekujeme kromě Země také na Jupiteru nebo Saturnu. Ovšem doposud se jen teoreticky předpokládalo, že stejný jev probíhá i u planet…
Více
Černé díry jsou zpravidla obklopeny rozsáhlými disky hmoty, které vědci odborně nazývají akrečními disky. Silná gravitace černé díry ovlivňuje jak fyzikální procesy probíhající v discích, tak emitované záření, což umožňuje astronomům studovat strukturu disků a také poznávat vlastnosti samotné černé díry. Zatímco z černých děr neunikne ani světlo, disky září extrémně jasně. Informace o tom, jak se…
Více
V rámci svého studia na Fyzikálním ústavu v Opavě se studentka navazujícího doktorandského studia fyziky, Antonina Zinhailo, zaměřila na studium černých děr, ale z hlediska fyziky trošku jinak. Zabývá se jimi totiž v tzv. alternativních teoriích gravitace. Co to přesně znamená, se dozvíte v článku. Antonina Zinhalio, která pochází z Ukrajiny, se rozhodla studovat fyziku a astrofyziku na Fyzikálním ústavu v Opavě…
Více
Grantová agentura České republiky (GA ČR) uděluje od roku 2003 vybraným řešitelům za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce Cenu předsedy GA ČR. Letos předsednictvo GA ČR rozhodlo o jejím přidělení pracovníkovi Výzkumného centra teoretické fyziky a astrofyziky Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě Romanu Konoplyovi, Ph.D.za řešení projektu Testování silné…
Více
Studentka Teoretické fyziky na Fyzikálním ústavu SU v Opavě, Zuzana Turoňová se ve své doktorandské práci zaměřila na výzkum specifických vlastností rentgenových binárních systémů, ve kterých jednou ze složek je černá díra. Tento zajímavý výzkum, jehož cílem je porozumění vzniku a vývoji těchto binárních systémů, v budoucnu přispěje k popisu chování látky v okolí černých děr a pomůže tak…
Více
Mezinárodní tým vědců ve spolupráci s Fyzikálním ústavem v Opavě přišel v rámci úspěšného projektu CREDO na velmi zajímavou věc: Existuje zřetelný vztah mezi globální seismickou aktivitou a změnami v intenzitě kosmického záření zaznamenanými na povrchu naší planety. Pozorování kosmického záření tak potenciálně pomůže předpovídat zemětřesení na Zemi. Silná zemětřesení mají obvykle za následek mnoho…
Více
Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Závěry nového výzkumu vědce vedou mimo jiné také k zajímavým informacím o rozložení a interakci doposud málo probádané skryté hmoty ve vesmíru. Jedním z důsledků výzkumu je možná existence dvou oddělných disků kolem superhmotných černých děr, což…
Více
