Rubrika: Výzkum vesmíru

Interakce černých děr či splynutí velkých kosmických objektů vysílá do vesmíru záření podobné hudebním akordům. Zdroj: Max Isi/NASA/FÚ v Opavě.

Černé díry vyhrávají do vesmíru „kosmickými akordy“, zjistili opavští fyzikové

Opavští astrofyzikové při svém dlouhodobém výzkumu černých děr došli k zajímavému zjištění: gravitační vlny uvolňované z okolí černých děr či při slučování dvou hmotných vesmírných těles doprovází další vlnění, které se dá přirovnat k akordům hrajících hudebních nástrojů. Vlastnosti těchto „akordů“ umožní fyzikům nejen mnohem lépe určit parametry objektů, které tyto vlny generují, ale také…
Více

Polární záře na pólu planety obíhající vzdálený pulzar. Umělecká představa: JPL/NASA.

Planety u pulzarů mohou mít polární záře

Spolupracovníci Fyzikálního ústavu v Opavě, astronomové z Astronomického centra Mikuláše Koperníka Polské akademie věd, přišli s velmi zajímavým výsledkem svého výzkumu. Jak známo, polární záře vznikající interakcí částic ve hvězdném větru s atmosférou planet detekujeme kromě Země také na Jupiteru nebo Saturnu. Ovšem doposud se jen teoreticky předpokládalo, že stejný jev probíhá i u planet…
Více

Záření unikající z akrečního disku v okolí supermasivní černé díry. Umělecká představa: ESO, ESA/Hubble, M. Kornmesser

Student Fyzikálního ústavu v Opavě na stopě fotonů v discích okolo černých děr

Černé díry jsou zpravidla obklopeny rozsáhlými disky hmoty, které vědci odborně nazývají akrečními disky. Silná gravitace černé díry ovlivňuje jak fyzikální procesy probíhající v discích, tak emitované záření, což umožňuje astronomům studovat strukturu disků a také poznávat vlastnosti samotné černé díry. Zatímco z černých děr neunikne ani světlo, disky září extrémně jasně. Informace o tom, jak se…
Více

Během kolizí černých děr dochází k překotnému uvolňování gravitačních vln. Studium těchto kolizí umožňuje, aby Antonina Zinhailo z Fyzikálního ústavu v Opavě ověřila nové teorie popisu gravitace. Zdroj: NANOGrav collaboration/Scitechdaily.com.

Kolize černých děr pomáhají studentce Fyzikálního ústavu v Opavě ověřit nové teorie gravitace

V rámci svého studia na Fyzikálním ústavu v Opavě se studentka navazujícího doktorandského studia fyziky, Antonina Zinhailo, zaměřila na studium černých děr, ale z hlediska fyziky trošku jinak. Zabývá se jimi totiž v tzv. alternativních teoriích gravitace. Co to přesně znamená, se dozvíte v článku. Antonina Zinhalio, která pochází z Ukrajiny, se rozhodla studovat fyziku a astrofyziku na Fyzikálním ústavu v Opavě…
Více

Roman Konoplya, Ph.D. spolupracuje s Fyzikálním ústavem v Opavě na výzkumu černých děr. Foto: Štěpán Bajt/SU v Opavě.

Další významný úspěch! Dr. Konoplya z Fyzikálního ústavu získává cenu GA ČR!

Grantová agentura České republiky (GA ČR) uděluje od roku 2003 vybraným řešitelům za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce Cenu předsedy GA ČR. Letos předsednictvo GA ČR rozhodlo o jejím přidělení pracovníkovi Výzkumného centra teoretické fyziky a astrofyziky Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě Romanu Konoplyovi, Ph.D.za řešení projektu Testování silné…
Více

Umělecká představa černé díry v binárním systému J1655-40. Zdroj: NASA/CXC/A.Hobart.

Doktorandka z Fyzikálního ústavu v Opavě spolupracuje s vědci ve slavné laboratoři Los Alamos

Studentka Teoretické fyziky na Fyzikálním ústavu SU v Opavě, Zuzana Turoňová se ve své doktorandské práci zaměřila na výzkum specifických vlastností rentgenových binárních systémů, ve kterých jednou ze složek je černá díra. Tento zajímavý výzkum, jehož cílem je porozumění vzniku a vývoji těchto binárních systémů, v budoucnu přispěje k popisu chování látky v okolí černých děr a pomůže tak…
Více

Zemětřesení na Zemi se mohou předpovídat na základě intenzity záření přicházejícího z kosmu. Zdroj: IFJ PAN/NASA/JSC.

Pozorování kosmického záření pomůže předpovídat zemětřesení na Zemi, tvrdí opavský vědec

Mezinárodní tým vědců ve spolupráci s Fyzikálním ústavem v Opavě přišel v rámci úspěšného projektu CREDO na velmi zajímavou věc: Existuje zřetelný vztah mezi globální seismickou aktivitou a změnami v intenzitě kosmického záření zaznamenanými na povrchu naší planety. Pozorování kosmického záření tak potenciálně pomůže předpovídat zemětřesení na Zemi. Silná zemětřesení mají obvykle za následek mnoho…
Více

Umělecká představa superhmotné černé díry v centru galaxie NGC 3783. Vnitřní akreční disk obklopuje vnější slabší prstenec hmoty. Zdroj: ESO/M. Kornmesser.

Dva prstence kolem černých děr? Mohla by za ně skrytá hmota!

Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Závěry nového výzkumu vědce vedou mimo jiné také k zajímavým informacím o rozložení a interakci doposud málo probádané skryté hmoty ve vesmíru. Jedním z důsledků výzkumu je možná existence dvou oddělných disků kolem superhmotných černých děr, což…
Více

Sluneční koróna při zatmění Slunce 20. dubna 2023 v detailu. Snímek vznikl kombinací 61 různých kalibrovaných expozic ze 3 různých fotoaparátů a tří více jak metrových teleobjektivů. Foto: P. Horálek (FÚ v Opavě), J. Kujal (ASHK), Milan Hlaváč, Petr Komárek (Hvězdárna Pardubice) a Tomáš Slovinský.

Výsledky z expedice za úplným zatměním Slunce do Austrálie

Ve čtvrtek 20. dubna 2023 se převážně nad Indickým oceánem odehrálo vzácné hybridní zatmění Slunce. V části pásu, kde po zemském povrchu putoval měsíční stín, bylo zatmění prstencové, ve zbytku tohoto pásu už úplné. Jako úplné bylo pozorovatelné jen na malých pevninských lokalitách, konkrétně v západoastralském Exmouthu a ve východním Timoru. Pozorovat jej mohli i…
Více

Umělecká představa černí díry. Autor: SolarSeven.

Otec černých děr?

Obecná teorie relativity, vydána Albertem Einsteinem roku 1915 předpověděla teoreticky tělesa, kterým dnes říkáme černé díry. O existenci těchto „temných hvězd“ se ale uvažovalo již více než sto let před touto teorií. Na scéně se objevují hned dvě jména – John Michell a Pierre-Simon de Laplace, který přišel právě s označením temná tělesa. Dnes se…
Více