Pozoruhodné a vzácné úkazy v roce 2025

Rok 2024 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu krásné úkazy na obloze. Viděli jsme částečné zatmění Měsíce, meteorické roje Perseidy a Geminidy, četné konjunkce, zákryt Saturnu Měsícem, překvapivě jasná noční svítící oblaka, jasné komety a neposledně také několik polárních září. Rok 2025 rovněž nabídne zajímavé úkazy! Pod nebe nás nalákají opět meteorické roje, četné planetární konstelace, dva vzácné zákryty planet Měsícem, i dále možné polární záře viditelné z našeho území, ale především částečné zatmění Slunce a po dlouhých letech i úplné zatmění Měsíce.

Ve vybraném seznamu jsou nejzajímavější úkazy, které by (krom dopředu nepředpověditelného vývoje počasí) měly mít vhodné pozorovací podmínky a jsou pozorovatelné z Česka i Slovenska. V roce 2025 se může objevit i jasnější kometa, informace o kometách lze průběžně sledovat například na stránce Gideona van Buitenena. Sluneční aktivita (25. pozorovaný sluneční cyklus) dosahuje maxima, což i nadále znamená zvýšené šance na polární záře viditelné i z našeho území, tak jak k tomu bylo v průběhu roku 2024. Je dobré neustále sledovat sluneční aktivitu, viz dále. Pro vyhlížení slabých objektů (komet, meteorických rojů, mlhovin a hvězdokup, či zvířetníkového světla) je potřeba vybírat noci, kdy neruší měsíční svit (tedy okolo novu) a cestovat za nimi mimo města, daleko od světelného znečištění. Fáze Měsíce v roce 2025 najdete například na stránce https://www.calendar-12.com/moon_phases/2025. O dalších úkazech Fyzikální ústav v Opavě podrobně informuje na webu https://progresy.physics.cz nebo https://www.astro-novinky.eu.

Rozcestník

Celý rok 2025

• Po celý rok: Možné polární záře
• Po celý rok: Krásná setkání s Večernicí i Jitřenkou

Leden 2025

• 3./4. ledna: Meteory ze ztraceného souhvězdí
• 4. ledna: Saturn se schová za Měsíc
• 12.-16. ledna: „Rudá“ planeta nejblíže a vysoko nad hlavou
• 14. ledna: Těsné setkání měsíčního a marsovského úplňku
• 18. ledna: Nebeské „rande“ Venuše a Saturnu

Únor 2025

• 1. února: Podmanivé setkání planet s Měsícem
• 9. února: Blízké setkání Marsu a Měsíce

Březen 2025

• 1.–15. března: Hledá se Merkur. Zn.: Pomocí Venuše
• 14. března: Úplněk před západem mírně ztmavne
• Druhá polovina března: Vyhlížejte světlo zvířetníku
• 29. března: Užijte si částečné zatmění Slunce

Duben 2025

• 1. dubna: Nebeská kuřátka v zajetí Měsíce
• 21. dubna: Meteory z roje Lyrid
• 25. dubna: Planetární paráda za rozbřesku

Květen 2025

• 3.–6. května: Mars v Jesličkách
• 6. května: Ráno vyhlížejte prach z Halleyovy komety

Červen a červenec 2025

• Červen a první polovina července: Vyhlížejte mrazivě krásná noční oblaka
• 20. a 21. července: Pozoruhodná setkání v červenci

Srpen 2025

• 12. srpna: Velké setkání nejjasnějších planet
• 12./13. srpna: Perseidy za měsíčního svitu
• 20. srpna: Bohatá nebeská konstelace

Září 2025

• 31. srpna – 2. září: Venuše u Jesliček
• Celé září: Mléčná dráha a tenké Saturnovy prstence
• Konec září: Vyhlížejte opět světlo zvířetníku
• 7. září: Úplné zatmění Měsíce na obzoru
• 19. září: Nebeský trojúhelník a zmizení Venuše za Měsícem

Říjen 2025

• 21. října: Říjnový prach z Halleyovy komety

Listopad 2025

• Celý listopad: Občas zazáří jasná Taurida
• 5. listopadu: „Velký úplněk“ na čtení novin

Prosinec 2025

• 13./14. prosince: Zimní rojení Geminid
• 20. prosince: Předslunovratové novoluní, Jupiter a třpytivý hvězdný šestiúhelník

Více

• Zdroje a doporučené odkazy
• Kontakty a další informace

 

Celý rok 2025

Po celý rok: Možné polární záře

V roce 2025 se Slunce dosahuje maxima své aktivity a je tedy opět možné, že budeme svědky i více polárních září viditelných nebo alespoň fotograficky zaznamenatelných z našeho území. Největší šance jsou na jaře a na podzim, ale i v ostatních měsících je dobré být na pozoru, sledovat sluneční aktivitu a s ní i aurorální monitory, které nám mohou pomoci s odhadem, či se zrovna v nejbližším období nějaká polární záře na obloze neukáže. Jak z těchto monitorů číst? Čtete dále.

V Česku a na Slovensku nečekejte jasné záře jako v severských oblastech, obvykle jsou zaznamenatelné jen fotograficky a očima je těžké je spatřit (mimo jiné i kvůli přemíře škodlivého světelného znečištění z měst). Zájemcům o pozorování polárních září doporučujeme sledovat tzv. aurorální monitory, na počítači https://www.solarham.com nebo https://www.spaceweatherlive.com, příp. mobilní aplikace Aurora Alerts (https://aurora-alerts.com/).

Důležitý je přitom ukazatel „Bz“ (kolmá složka IMF, tj. magnetického pole oblaku ze Slunce) – pokud tato hodnota klesne do záporných čísel, znamená to, že silokřivky IMF se lépe napojují na zemské magnetické pole a částice lépe vstupují do zemské atmosféry. Reálně a velmi často stačí na fotograficky zaznamenatelnou záři hodnoty již od Bz -10 nT, ale to platí, pokud tato hodnota trvá dostatečně dlouho a nekolísá střídavě do kladných hodnot. Dalším důležitým údajem je rychlost slunečního větru. Obecně platí, že čím vyšší rychlost solárního větru a zápornější hodnota Bz, tím lépe, a při rychlosti nad 800 km/s stačí Bz -6 nT. Aplikace přitom využívají družicemi naměřené hodnoty slunečního větru v reálném čase, které můžete přímo sledovat zde: https://www.swpc.noaa.gov/products/real-time-solar-wind.

Spolu s výše zmíněným je uváděna ještě hustota částic na cm krychlový (více jak 15 částic je už silná hodnota) a tzv. Kp index (je-li hodnota vyšší jak 7, šance viditelnosti slabých září u nás jsou docela vysoké, při Kp 6 lze záře zkoušet zaznamenat fotograficky; tato hodnota ovšem neukazuje aktuální stav). Významná je také hemisférická síla (energetický příkon geomagnetické aktivity) uváděná v některých aurorálních monitorech. Pokud hodnota přesahuje 100 GW, je geomagnetická bouře už dost silná a umožňuje viditelnost polární záře z našich končin. Všechny údaje lze sledovat na této stránce: https://www.spaceweatherlive.com/en.html. Důležitý je také obrázek aurorálního oválu (https://www.solarham.net/oval.htm), tj. pravděpodobnosti, kde jsou silné záře nad hlavou (až červená zóna). Pokud tato zóna zasahuje cca nad úroveň Dánska, záře je možné nízko nad obzorem vyhlížet i u nás.

JAK VYSOKÉ HODNOTY? Příklady hodnot naměřených při silných polárních zářích v Česku a na Slovensku 23. dubna a 5. listopadu 2023 mohou lépe odhadnout, kdy se schyluje k podmínkám pro jasné polární záře i v tuzemsku. Konkrétně byly udávány následující hodnoty: Bz -21 nT, Rychlost větru: 460 km/s, Hustota 15 částic/cm³, Kp 6-7, Hemisférická síla 120 GW. Při takových (a výraznějších) hodnotách můžeme čekat záře i u nás, dokonce jasnější.

POZOR: I když NOAA (Národní úřad pro oceány a atmosféru, USA) modeluje pohyby slunečního větru a hustších oblaků nabitých částic, nelze tyto modely brát za směrodatné. Tedy, je-li předpovězeno, že například oblak doletí k Zemi ve 21 hodin, opravdu nečekejte, že úkaz ve 21 hodin nastane! Modelování pohybu slunečního větru je velice obtížné a vychází vesměs jen z dějů na Slunci a stavu jeho a zemského magnetického pole. Sluneční vítr ale k Zemi putuje až dva dny a za tu dobu se na své pouti může změnit své vlastnosti (rychlost, intenzitu, ale i směr). Polární záře se tedy nedají předpovídat s jistotou, pouze v hodnotách pravděpodobností.

Po celý rok: Krásná setkání s Večernicí i Jitřenkou

Jasná planeta Venuše bude v roce 2025 velmi častým aktérem při nebeských setkáních, tzv. konjunkcích, a to zejména s Měsícem ve fázi zpravidla úzkého srpku, ale i s jasnými planetami. Venuši budeme nejprve pozorovat jako jasnou „Večernici“ za soumraku a pozdních večerů nad západním obzorem, a to od ledna až do konce března. Už 10. ledna 2025 dosáhne největší východní elongace (octne se úhlově nejdále od Slunce na večerní obloze) a o měsíc později bude na večerním nebi nejvýše pozorovatelná nad středoevropským obzorem.

Maximální jasnosti na večerní obloze (-4,6 magnitudy) pak dosáhne 16. února 2025 a v té době bude v malých dalekohledech patrná její fáze podobná Měsíci před první čtvrtí.  O měsíc a půl později se dostane na své dráze mezi nás a Slunce a zmizí tedy na denní obloze (23. března 2025 projde tzv. dolní konjunkcí se Sluncem). Po tomto momentu se začne na nebi předcházet Slunce na ranní obloze a pozvolna se objevovat za rozbřesku jako „Jitřenka“ před východem Slunce. Na časné ranní dubnové obloze ji najdeme v maximu jasnosti 24. dubna 2025, přičemž tímto započne svou dlouhodobou viditelnost na ranním nebi, nabízející pozorovatelům mnoho krásných nebeských setkání. Nejvýše nad středoevropským obzorem se octne 14. srpna 2024 a jako „Jitřenka“ bude k vidění až téměř do konce roku 2025.

V průběhu roku 2025 nás s planetou Venuší zaujmou zejména tyto krásné konjunkce a nebeské konstelace:

• 3. ledna 2025 večer – na večerní obloze nastane krásná konjunkce Venuše s mladým Měsícem
• 18. ledna 2025 večer – na večerní obloze nastane těsná konjunkce Venuše se Saturnem (2° a 10’), nedaleko bude planeta Neptun (viz lednové úkazy)
• 1. února 2025 večer – na večerní obloze nastane krásná konstelace s mladým Měsícem a planetou Saturn (viz únorové úkazy)
• 1. a 2. března 2025 večer – na večerní obloze nastane krásná konjunkce s mladým Měsícem a planetou Merkur; všechna tělesa budou daleko od měst viditelná ve zvířetníkovém světle (viz březnové úkazy)
• 25. dubna 2025 ráno – na časné ranní obloze za rozbřesku budeme moci najít krásnou konstelaci Venuše, úzkého Měsíce a Saturnu (viz dubnové úkazy)
• 23. a 24. května 2025 ráno – na časné ranní obloze za pokročilého rozbřesku nízko nad jihovýchodem bude k vidění pěkná konstelace Venuše, Měsíce a Saturnu
• 22. června 2025 ráno – na časné ranní obloze nastane krásná konjunkce Venuše s ubývajícím Měsícem
• 20., 21. a 22. července 2025 ráno – na časné ranní obloze nastane krásná konjunkce Venuše s ubývajícím Měsícem nedaleko hvězdokup Hyády a Plejády v souhvězdí Býka (viz červencové úkazy)
• 12. srpna 2025 ráno – na časné ranní obloze spatříme těsnou konjunkci planety Venuše s jasnou planetou Jupiter, dělit je bude jen 51,6′ (viz srpnové úkazy)
• 20. srpna 2025 ráno – na časné ranní obloze bude k vidění velmi pěkná konstelace Venuše, Měsíce, Jupiteru a jasných hvězd Castor a Pollux v souhvězdí Blíženců (viz srpnové úkazy)
• 31. srpna 2025 ráno – na časné ranní obloze spatříme Venuši blízko otevřené hvězdokupy M44-Jesličky v souhvězdí Raka (viz srpnové úkazy)
• 19. září 2025 ráno – na časné ranní obloze spatříme těsnou konjunkci Venuše s hvězdou Regulus (v souhvězdí Lva), nedaleko bude Měsíc (viz zářijové úkazy)
• 19. září 2025 odpoledne – na denní obloze za dobrých povětrnostních podmínek bude možné dalekohledem pozorovat zákryt Venuše Měsícem (viz zářijové úkazy)
• 19. října 2025 ráno – na časné ranní obloze nastane krásné setkání Venuše s velmi úzkým Měsícem (a jeho popelavým svitem)

Leden 2025

3./4. ledna: Meteory ze ztraceného souhvězdí

Téměř pravidelně každý kalendářní rok začíná z astronomického hlediska jedním z nejbohatších meteorických rojů – Kvadrantidami (nebo též Quadrantidami). Roj je aktivní v období přibližně od 1. do 10. ledna. V mnoha ohledech lze o Kvadrantidách, jejichž mateřským tělesem je trochu netradičně planetka 2003 EH1, hovořit jako o jednom ze tří nejsilnějších meteorických rojů celého roku. Svědčí o tom především hodnota zenitové frekvence udávaná obvykle údajem 120 meteorů za hodinu (nebo spíše s proměnlivou frekvencí maxima mezi 60 a 200 meteory za hodinu). Naopak v neprospěch roje hraje krátké trvání maximální aktivity roje (zhruba 6 hodin) a obecně vysoká pravděpodobnost oblačného počasí, znemožňujícího pozorování oblohy právě na začátku ledna. A když už se vyčasí, velice často ruší Měsíc, který právě v lednu bývá dost vysoko nad obzorem (a úplněk intenzivně přezáří noční oblohu). Přitom při dobrém počasí lze reálně počítat se spatřením kolem 60-80 meteorů roje za hodinu, a to zejména v časných ranních hodinách daleko od měst.

V roce 2025 nastává maximum za průměrně příznivých podmínek. Vrchol aktivity lze pozorovat v noci ze 3. na 4. ledna 2025 (z pátka na sobotu), přičemž maximum nastane už 3. ledna v 16 hodin SEČ). Aktivita po maximu bude klesat, ale spolu s vycházejícím radiantem roje před rozbřeskem se udrží na vyšších hodnotách. Radiant, nacházející se v již neexistujícím souhvězdí Zedního kvadrantu (zrušeno v roce 1922), tedy v dnešním souhvězdí Pastýře, se bude nacházet vysoko nad severovýchodním obzorem právě až v druhé polovině noci (tedy 4. ledna mezi půlnocí a 6. hodinou ranní), kdy zároveň nebude rušit Měsíc. Ten bude zapadat už později zvečera ve fázi úzkého srpku (a zároveň v krásné konjunkci s planetou Venuší – viz úvodní informace o viditelnosti Venuše v roce 2025).

4. ledna: Saturn se schová za Měsíc

V sobotu 4. ledna 2025 se na večerní obloze za schýlí k opravdu pozoruhodné a poměrně vzácné nebeské podívané – Měsíc zakryje planetu Saturn. Podívaná je to přitom především pro majitele dalekohledů, neboť při pohledu přes dalekohled nebude náš kosmickou soused zakrývat jen samotnou planetu, ale i její prstence, které pouhýma očima nevidíme. Při pohledu bez dalekohledu se ale zejména první polovina úkazu bude dát pozorovat poměrně pěkně, neboť Saturn je poměrně výrazný objekt. Ostatně, už za soumraku 4. ledna 2025 se budou obě tělesa na nebi k sobě postupně přibližovat. Zákryt Saturnu nastane nad jihozápadním obzorem okolo 18:36 SEČ (pro Prahu, na různých místech ČR a SR se bude čas lišit v minutách), přičemž Saturn v průběhu minuty a půl postupně zmizí za Sluncem přímo neosvětlenou částí Měsíce. Výstup Saturnu zpoza osvětlené části měsíčního kotouče se odehraje přibližně o hodinu později, okolo 19:36 SELČ. Pokud bude čistý vzduch, úkaz bude k vidění krásně i pouhýma očima, neboť obě tělesa jsou jasná (viditelná i z měst) a v době výstupu Saturnu budou ještě zhruba 10° nad západojihozápadním obzorem.

Proč vůbec nastává zákryt Saturnu Měsícem? Náš kosmický souputník se pohybuje kolem Země na dráze mírně protažené, ale také mírně „sklopené“ k hlavní rovině Sluneční soustavy, a tak častěji pozorujeme jen tzv. konjunkce – úhlová přiblížení Měsíce k jasným planetám nebo hvězdám. Když se ale stane, že je Měsíc na své dráze právě poblíž roviny zemské dráhy (tzv. roviny ekliptiky), může před planetou přímo přejít. Nemusí se jednat nutně jen o Saturn, všechny planety obíhají Slunce poblíž roviny ekliptiky, a tak každá z nich je „kandidátem“ na zákryt Měsícem. Úkaz je to ale poměrně vzácný. Statisticky můžeme z jednoho místa na Zemi vidět během roku sotva jeden takový zákryt planety Měsícem. Tento úkaz je pro nás opravdu vzácný: Znovu se na česko-slovenském území k zákrytu Saturnu Měsícem schýlí až 9. prosince 2036!

12. – 16. ledna: „Rudá“ planeta nejblíže a vysoko nad hlavou

Planeta Mars se v polovině ledna 2025 octne po více jak dvou letech v opozici se Sluncem – bude tedy na opačné straně oblohy než Slunce, pozorovatelná celou noc a také nejjasnější. Datum a čas opozice připadá na čtvrtek 16. ledna 2025 ve 3:32 SEČ. Už čtyři dny dříve, 12. ledna ve 13:32 SEČ, se „rudá“ planeta octne nejblíže k Zemi, a to na vzdálenost 95,7 milionu kilometru. Největší jasnosti dosáhne právě v tomto období, a to -1,4 magnitudy. Při jejím maximálním úhlovém průměru 14.6” (v den maximálního přiblížení k Zemi) bude možné už malými dalekohledy na jejím povrchu pozorovat některé povrchové útvary jako polární čepičku a tmavá povrchová údolí.

V době maximálního přiblížení k Zemi a následné opozici se Sluncem planetu najdeme velice vysoko v souhvězdí Blíženců, bude tak nejlépe pozorovatelná z naších končin, jak jen to je možné. Při této opozici sice nedosáhne největšího možného přiblížení k Zemi (to se odehrává pouze u opozic na přelomu srpna a září – jednou za zhruba 15-16 let, nejdříve až 11. září 2035), ale právě její prakticky maximální možná výška nad obzorem pro středoevropského pozorovatele tento neduh velice významně vykompenzuje. Navíc zimní noci jsou chladné, vzduch klidný a tím spíš bude pohled na Mars přes dalekohled opravdu jedinečný. Na povrchu rudé planety budou k vidění základní albedové útvary (místa s menší čí větší odrazivostí slunečního světla) a samozřejmě polární čepičku. Pastva pro oči to bude i bez dalekohledu: Mars upoutá pěknou kompozicí s hvězdami Castor a Pollux v souhvězdí Blíženců, s nimiž v den opozice vytvoří téměř dokonalou přímku.

Protože bude ležet velmi blízko ekliptiky, nabídnou se v první půlce roku 2025 i krásná nebeská setkání Marsu s Měsícem. Velmi pěkné bude 14. ledna (mezi přízemím a opozicí) s jasným Měsícem v úplňku (viz dále). Další opravdu těsné konjunkce s Měsícem se v průběhu roku odehrají 9. února večer (rovněž viz dále), 9. března časně ráno, 6. dubna časně ráno, 4. května časně ráno, 1. června večer a nakonec ještě 29. června pozdě večer. V některých z těchto případů nastanou ve světě i zákryty Marsu Měsícem, bohužel žádný z nich nebude pozorovatelný z Česka ani Slovenska. I tak se ale jednoznačně nabídne mnoho příležitostí pro důmyslnou astrofotografii.

14. ledna: Těsné setkání měsíčního a marsovského úplňku

Na časné ranní obloze v úterý 14. ledna 2025 v 5:28 SEČ (pro Prahu, jinde je rozdíl v minutách) se poměrně vysoko nad západním obzorem schýlí k opravdové pozorovatelské „lahůdce“ – Měsíc ve fázi jen zhruba 5 hodin po úplňku (ten nastane 13. ledna 2025 ve 23:37) těsně přiblíží k jasnému Marsu, který v té době bude téměř v opozici se Sluncem a zároveň téměř nejblíž k Zemi. Už při pohledu pouhýma očima budeme v průběhu celé noci sledovat, jak se úplněk pozvolna k „rudé“ planetě přibližuje. V době maximálního úhlového přiblížení bude obě tělesa dělit jen 13,2’ (tedy méně jak polovina úhlové velikosti úplňku).

Tato krásná konjunkce se bude dát snadno zaznamenat i na lepší typ chytrého telefonu, na zachycení drobných detailů na Měsíci a Marsu však bude zapotřebí fotografování přes teleskop. Přes něj bude patrné, že jak Měsíc, tak Mars mají velmi podobnou fázi – oba budou mít prakticky zcela osvětlený kotouč (neboť oba budou v ten moment nasvětleny Sluncem zpříma), oba tedy budou ve fázi úplňku. Při tomto úkazu si také lidé budou moci vyvrátit jednu známou každoroční „kachnu“, a sice, že Mars na pozemské obloze i při přiblížení k Zemi nikdy nemůže dosáhnout úhlové velikosti Měsíce.

Tento typ konjunkce nebude v roce 2025 ojedinělý. Další opravdu pěkné konjunkce Marsu s Měsícem se v průběhu roku odehrají 9. února večer (viz dále), 9. března časně ráno, 6. dubna časně ráno, 4. května časně ráno, 1. června večer a nakonec ještě 29. června pozdě večer.

18. ledna: Nebeské „rande“ Venuše a Saturnu

Pokud se v sobotu 18. ledna 2025 večer podíváte vysoko nad jihozápadní obzor, spatříte velmi pěknou konjunkci dvou planet Sluneční soustavy. Jasnou „Večernici“ Venuši bude vlevo dole doprovázet slabší Saturn. Obě planety bude možné při jejich nebeském setkání pozorovat očima i z měst, přičemž Venuše se bude dát najít už za soumraku. Maximální úhlové přiblížení nastane v 18:30 SEČ, v té době bude obě planety dělit úhlová vzdálenost 2° 10’ (zhruba čtyři měsíční úplňky vedle sebe). Po setmění pak pomocí malého dalekohledu bude také k nalezení planeta Neptun, který bude ležet asi 11,5° východně od zmíněné dvojice planet.

Únor 2025

1. února: Podmanivé setkání planet s Měsícem

Pokud se v sobotu 1. února 2025 z příznivého počasí podíváte za soumraku nad jihozápadní obzor, budete odměněni velmi podmanivým nebeským setkáním: Téměř v přímce se budou nedaleko od sebe promítat planeta Venuše, srpek mladého Měsíce (ve fázi 3 dny po novu) a planeta Saturn. Celou konstelaci bude možné vyhlížet už za soumraku okolo 17:30 SEČ, přičemž s pokročilým soumrakem bude více nápadný popelavý svit Měsíce (sluneční světlo rozptýlené zemskou atmosférou na jinak neosvětlenou část Měsíce). Konstelace se bude dát pozorovat do zhruba 19:00-19:30 SEČ, kdy tělesa začnou pozvolna zapadat za obzor. Fotogenické setkání bude snadno pozorovatelné i z měst a zachytitelné i na horší méně kvalitní aparáty chytrých telefonů.

9. února: Blízké setkání Marsu a Měsíce

Na pozdní večerní obloze v neděli 9. ledna 2025 ve 20:11 SEČ (pro Prahu, jinde je rozdíl v minutách) se velmi vysoko nad jihovýchodním obzorem vysoko nad západním obzorem schýlí k opravdové pozorovatelské „lahůdce“ – Měsíc ve fázi jen zhruba 3 dny před úplňkem těsně přiblíží k jasnému Marsu, který bude stále ještě dost jasný po opozici se Sluncem. Už při pohledu pouhýma očima budeme v průběhu večera sledovat, jak se Měsíc pozvolna k „rudé“ planetě přibližuje. V době maximálního úhlového přiblížení bude obě tělesa dělit jen 9’ (tedy méně jak třetina úhlové velikosti úplňku). Krásná konjunkce se bude dát snadno zaznamenat i na lepší typ chytrého telefonu, na zachycení drobných detailů na Měsíci a Marsu však bude zapotřebí fotografování přes teleskop. Přes něj budou lépe patrné měsíční krátery a také náznak polární čepičky na „rudé“ planetě, lepší vybavení ukáže na Marsu i základní albedové útvary (místa s menší čí větší odrazivostí slunečního světla). Další opravdu těsné konjunkce s Měsícem se v průběhu roku odehrají ještě 9. března časně ráno, 6. dubna časně ráno, 4. května časně ráno, 1. června večer a nakonec ještě 29. června pozdě večer.

Březen 2025

1.  – 15. března: Hledá se Merkur. Zn.: Pomocí Venuše

Rádi byste zahlédli na obloze planetu Merkur? Tak to máme pro vás jeden tip. Planeta Merkur, jak známo, je první planetou od Slunce, a tedy obtížně pozorovatelná, neboť se často objevuje jen velmi nízko nad obzorem za jasného soumraku nebo rozbřesku. Navíc její jasnost je mnohdy srovnatelná se středně výraznými hvězdami na obloze, takže se často dá snadno přehlédnout. V březnu 2025 se ale naskytnou velmi dobré pozorovací podmínky, které její vyhledání umožní na večerní obloze.

Planeta Merkur se začne za soumraku objevovat už na konci února, přičemž nejprve bude její nalezení velmi obtížné (velmi nízko nad západním obzorem za jasného soumraku). Situace se ale rapidně změní 1. března 2025, kdy se do výhledu k Merkuru dostane mladý Měsíc a spolu s jasnou Venuší utvoří všechna tři tělesa úhlově velký fotogenický trojúhelník poměrně snadno pozorovatelný i z měst, a to zhruba po 18:30 SEČ nízko nad západním obzorem. V dalších dnech se Měsíc přesune výš nad obzor, zatímco naopak jasná „Večernice“, planeta Venuše, se bude k Merkuru úhlově nápadně přibližovat.

V sobotu 8. března 2025 Merkur dosáhne největší východní elongace (bude úhlově nejdál od Slunce a bude tedy pozorovatelný nejlépe na večerní obloze). S planetou Venuší ale ještě v dalších večerech budou tvořit čím dál snáze identifikovatelný planetární pár (viditelný i z měst), přičemž úhlově nejblíže se octnou v úterý 11. a ve středu 12. března 2025. Obě planety najdeme nízko nad západním obzorem krátce před 19. hodinou SEČ a dělit je bude přibližně 5,5° (Merkur bude níže vlevo od Venuše). Oba objekty budou úhlově blízko vedle sebe i v dalších dnech, ale pozorovatelné už budou hůře. Jejich viditelnost objektů pak skončí zhruba po 15. březnu 2025 – toho večera se už budou za jasného soumraku nacházet velmi nízko nad západním obzorem a poměrně rychle zapadnou.

14. března: Úplněk před západem mírně ztmavne

V pátek 14. března 2025 na časné ranní obloze budeme pozorovat zapadající úplněk v poněkud nezvyklém stavu: Ještě, než zapadne za obzor, začne vstupovat do zemského stínu, nastane totiž jeho zatmění. Zatmění sice bude úplné, ale z česko-slovenského území spatříme jen počáteční polostínovou (a v Česku i částečnou) fázi, úplné zatmění proběhne bohužel celé pod obzorem.  Úkazu si povšimneme zejména po cca 5:45 SEČ, kdy se Měsíc nízko nad západním obzorem bude zdát z levého okraje nezvykle tmavší díky sílícímu jevu polostínového zatmění. Částečné zatmění začíná v 6:09 SEČ a jeho počátek tak bude pozorovatelný zejména ze západních Čech, kde Měsíc zapadá až 20 minut po začátku zatmění. Na Slovensku bude úkaz viditelný podstatně hůře – Měsíc bude zapadat ještě před začátkem částečného zatmění.

Nejkrásnější úplnou fázi zatmění, která potrvá 1 hodinu a 5 minut, bude možné v rámci Evropy pozorovat až ve Španělsku a Portugalsku, Velké Británie, Irsku nebo na Islandu. V rámci evropským státům přidružených souostroví se nejlepšího výhledu k úkazu dočkají pozorovatelé z Kapverdských a Azorský ostrovů (obě portugalské provincie), odkud bude pozorovatelná celá fáze úplného zatmění nad obzorem a Měsíc bude zapadat až v průběhu částečného zatmění (fáze úplného zatmění bude končit za svítání, Měsíc už bude nízko nad západním obzorem). V celém průběhu bude nad obzorem jev pozorovatelný z Kanady, USA střední Ameriky a v západní polovině jižní Ameriky; ideální podmínky budou v poušti Atacama v Chile. Viditelnost úkazu na vámi zvoleném místě si můžete vygenerovat na interaktivní mapě Xaviera Jubiera.

Druhá polovina března: Vyhlížejte světlo zvířetníku

Ve čtvrtek 20. března 2025 v 10:01 SEČ se Slunce na obloze octne v tzv. jarním bodě a na severní polokouli nastane jarní rovnodennost. A právě s ní bude možné za nejlepších podmínek vyhlížet „březnovou zář pro fajnšmekry“ – tzv. zvířetníkové světlo. V roce 2025 jsou k tomu podmínky ideální, neboť v druhé polovině března – tedy okolo data rovnodennosti – na večerní obloze neruší Měsíc. Daleko od měst je bude tedy výhled ke zvířetníkovému světlu zcela nerušen. Nejlepší jarní období v roce 2025 pro vyhlížení zvířetníkového světla nastane mezi 17. a 31. březnem. V té době jej pozorujte po soumraku nad západním obzorem daleko od měst.

Zvířetníkové světlo se táhne podél ekliptiky (roviny zemské dráhy, která se na obloze pomyslně promítá do zvířetníkových souhvězdí – odtud ten název) a nejde vlastně o nic jiného než prach v okolí Slunce soustředěný do rozsáhlého disku, na který se ze Země díváme z boku a který rozptyluje sluneční záření. Když tedy Slunce zapadne a následně skončí i soumrak, obloha ztmavne a nad západním obzorem lze proti hvězdnému pozadí najít mlhavý kužel neostré záře. Díky sklonu ekliptiky vůči horizontu se právě v období jarní rovnodennosti zvířetníkové světlo od obzoru nejvíce vyklání a je tudíž večer nejlépe vidět (stejné podmínky se pak nabízejí na zářijové obloze před rozbřeskem). Kužel se navíc v druhé polovině března na opravdu tmavé obloze nese až k hvězdokupě Plejády v souhvězdí Býka a vytváří se slabým obloukem zimní Mléčné dráhy pozoruhodnou kompozici, o níž se každým rokem snaží mnoho fotografů na severní zemské polokouli s nějakou pěknou pozemskou krajinou v popředí. V roce 2025 pohled ke světlu zpočátku doplní nízko nad obzorem za soumraku planety Venuše s Merkurem. Po celé období bude vysoko v Býku (nedaleko hvězdokupy Hyády a Plejády) také jasné planeta Jupiter. Na opravdu tmavé obloze tedy bude „hrot“ kužele zvířetníkového světla dosahovat právě až k této jasné planetě.

Světlo je bohužel přibližně 70x slabší než obloha v přezářených velkoměstech, a proto je nutné se k jeho spatření pozorovací místo, kde neruší ani světelný smog, ani případná mlha. Je samozřejmě zapotřebí jasného počasí. V České republice se dá úkaz sledovat například na Vysočině, Šumavě, v Novohradských horách, v Beskydech, Jeseníkách, na Manětínsku či v Orlických a Jizerských horách (kde jsou oblasti vyhlášené jako Rezervace tmy), na Slovensku pak z horských oblastí jako například Nízké Tatry, Veľká a Malá Fatra, ale i Muráňská planina nebo (především) z Parku tmavej oblohy Poloniny. Pokud se tedy nacházíte poblíž těchto oblastí či prostě obecně dál od velkých měst, můžete už v těchto dnech vyhlížet poměrně výrazný světelný kužel, sápající do výše až 60° nad obzor, a to v době, kdy je Slunce již déle jak hodinu pod obzorem (tedy kolem 19:00 SEČ a později). Podrobnější informace o zvířetníkovém světle najdete například v článku z roku 2021.

29. března: Užijte si částečné zatmění Slunce

Po o roce a půl se nad Českem a Slovenskem odehraje zatmění Slunce, a to uprostřed víkendu – v sobotu 29. března 2025. Bude jen částečné, ale provedou jej velmi příznivé pozorovací podmínky. Česko i Slovensko se bude nacházet na okraji zóny úkazu, který se velmi výrazné jako částečné zatmění odehraje v Kanadě, Grónsku a na Islandu (nejvýraznější nastane na severu Quebecu o velikosti 94,8 procent). Jako menší částečné jej uvidí lidé v severovýchodní Americe, prakticky celé Evropě a v části Asie. Na území Česko-Slovenska bude viditelné okolo poledne ve výšce více jak 40° nad obzorem. Při největším zákrytu bude Měsíc zakrývat až 22 procent slunečního disku (severozápad Čech).

Celý úkaz potrvá přibližně jednu a půl hodiny (na východě Slovenska méně) a pozorovat jej bude možné pouhýma očima (přes bezpečný filtr – viz níže). Zcela jistě budou probíhat četná pozorování i na českých a slovenských lidových hvězdárnách, na úkaz se ale můžete podívat i sami z pohodlí vašeho domova. Pochopitelně zkušenější pozorovatelé jej mohou zkusit zachytit i fotograficky nebo na video. Tímto úkazem pokračuje poměrně bohaté období na sluneční zatmění viditelná v Česku a na Slovensku v současné dekádě. Do roku 2030 se dočkáme ještě 4 dalších částečných zatmění, nejvýraznější bude už příští rok, 12. srpna 2026, které bude navíc ve Španělsku pozorovatelné jako úplné (do roku 2081 nejbližší úplné ke střední Evropě).

Úkaz začne nejdříve v Česku okolo 11:29 SEČ, kdy se z pravého kraje začne do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu.  Čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím menší zatmění také nastane (na východě Slovenska proběhne v maximu jen asi 7procentní zákryt a úkaz začne až po 12:00 SEČ). Maximum úkazu proběhne na území Česka i Slovenska mezi 12:15-12:30 SEČ podle polohy pozorovatele. Konec pak okolo 13. hodiny, rovněž v závislosti na poloze pozorovatele. Slunce po celou dobu úkazu bude velmi vysoko nad jižním obzorem.

Níže je uvedena tabulka s viditelností úkazu ve vybraných česko-slovenských městech. Pro podrobnosti o úkazu na vámi vybraném místě stačí navštívit interaktivní mapu Xaviera Jubiera a v mapě si zvolit svou lokalitu. Na pozorování je nutné se vybavit speciálním filtrem pro ochranu zraku. Podrobnější informace o tomto úkazu a dalších zatměních Slunce, která nás v následujících letech čekají, najdete v knize Tajemná zatmění.

Tabulka: Viditelnost zatmění Slunce 29. března 2025 z Česka a Slovenska.
Města jsou řazena od západu na východ. Časy jsou v SEČ.

Město	Začátek zatmění	Střed zatmění	Konec zatmění	Velikost zatmění v maximu
Cheb	11:30:05	12:15:27	13:01:07	22,7 %
Plzeň	11:32:30	12:16:14	13:00:11	20,7 %
Praha	11:35:02	12:17:58	13:01:03	19,9 %
České Budějovice	11:35:33	12:16:36	12:57:49	17,7 %
Pardubice	11:38:28	12:19:34	13:00:46	17,9 %
Brno	11:41:15	12:19:34	12:57:57	15,2 %
Bratislava	11:43:45	12:18:53	12:54:04	10,7 %
Ostrava	11:45:22	12:22:25	12:59:28	14,2 %
Banská Bystrica	11:49:28	12:22:16	12:55:04	10,8 %
Poprad	11:52:43	12:24:09	12:55:33	9,8 %
Košice	11:56:48	12:25:01	12:53:12	7,8 %
Humenné	11:58:35	12:26:07	12:53:33	7,4 %

Při pozorování zatmění Slunce (ale i přechodů planet přes Slunce, slunečních skvrn či jiných úkazů spojených s přímým pohledem na Slunce) je zapotřebí dodržovat bezpečností pravidla. Při přímém pohledu na Slunce hrozí vážné či dokonce trvalé poškození zraku dokonce i při značném procentu zakrytí Slunce Měsícem. Ve všech případech se tomu proto vyvarujte. Obecně existuje několik metod, jak Slunce pozorovat nepřímo (projekcí, videosnímáním a následným promítáním na monitoru…). Přímé pozorování vyžaduje užití nějakého filtru. Podrobné informace najdete na speciální stránce.

Duben 2025

1. dubna: Nebeská kuřátka v zajetí Měsíce

Velmi pěknou podívanou nabídne před svým západem Měsíc v úterý 1. dubna 2025. Ve fázi úzkého srpku ve fázi 3 dny po novu a s popelavým svitem (sluneční světlo rozptýlené v zemské atmosféře na neosvětlenou část Měsíce) se nejprve přiblíží k jasné hvězdokupě Plejády v souhvězdí Býka (lidově také „Kuřátka“ nebo „Sedm sester“) a po 22. hodině SELČ postupně začne zakrývat některé hvězdné členky této asi 100 milionů let staré otevřené hvězdokupy. V průběhu tohoto úkazu budou jak kupa, tak Měsíc pozvolna klesat k obzoru, přičemž krátce před půlnocí už bude jejich pozorování obtížné, neboť oba objekty se budou klesat za západo-severozápadní obzor. V té době bude Měsíc zakrývat střed kupy.

Před samotným zákrytem (okolo 22. hodiny SELČ) se naskytne příležitost pro širokoúhlé fotografické zachycení celé scény, které krom Měsíce u Plejád bude dominovat i hvězdokupa Hyády s jasnou hvězdou Aldebaran a také už v triedru snadno vyhledatelná planeta Uran.

21. dubna: Meteory z roje Lyrid

Každoročně okolo 22. dubna vrcholí meteorický roj Lyrid, jehož mateřskou kometou je C/1861 G1 (Thatcher). Roj nemá příliš vysokou aktivitu, obvykle okolo 18 meteorů v hodině (vzácně ale může krátkodobě vystoupat na 90 za hodinu). V roce 2025 má poměrně dobré pozorovací podmínky, protože při jeho pozorování nebude příliš rušit svým svitem Měsíc, který by jinak slabší meteory přezářil.

I když roj vrcholí v odpoledních hodinách 22. dubna (vrchol je předpovězen na 15:30 SELČ), jeho maximum není nijak ostré a dá se tedy sledovat jak v předcházející, tak následující noci, tedy 21./22. a 22./23. dubna 2025. Měsíc se přitom se objeví v nocích maxima roje až časně ráno ve fázi úzké srpku. Nejvhodnější je meteory z Lyry vyhlížet v časných ranních hodinách (od 2. hodiny do rozbřesku), tedy v době, kdy už je radiant v souhvězdí Lyry, odkud meteory zdánlivě vylétají, vysoko nad obzorem.

K pozorování je potřeba vybrat místo alespoň 50 km daleko od měst, ideálně v horách nebo na vyvýšených místech s dokonalým výhledem, neboť meteory vylétají ve směru od souhvězdí Lyry náhodně po celé obloze. Z měst prakticky nemá význam roj sledovat – zář světelného smogu přesvítí většinu meteorů a člověk uvidí jen jeden-dva za celou noc. Na pozorování netřeba dalekohled, stačí s teplým vybavením (oblečením, spacákem, lehátkem či karimatkou) pozorovat ve volné přírodě a dívat se kamkoliv do oblohy.

Úkaz se můžete pokusit i fotografovat. Nezbytný je stativ, fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým záběrem. Fotoaparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například kvůli větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy. Fotografujte se samospouští či přes dálkové ovládání, aby se ani při tomto kroku fotoaparát neroztřásl. Proces opakujte (či využijte sekvenčního snímání), dokud do záběru nevletí kýžený meteor.

25. dubna: Planetární paráda za rozbřesku

V pátek 25. dubna 2025 si příroda nachystá za přízně počasí podmanivou podívanou pro „ranní ptáčata“. Pokud budete mít dokonale odkrytý východní obzor, nízko nad ním se před 5. hodinou SELČ zjeví nezvyklá „šňůra“ dvou planet – Venuše a Saturnu – mezi nimiž bude v téměř dokonalé přímce vsazen Měsíc ve fázi úzkého srpku 2 a půl dne před novem. Venuši a Saturn bude přitom dělit úhlová vzdálenost jen zhruba 4°. K úkazu se schýlí za již velmi pokročilého rozbřesku, takže ke spatření této nezvyklé konjunkci hned tří těles Sluneční soustavy bude zapotřebí opravdu čistá obloha a výhled z vyvýšeného místa (kopce, hory, případně vrchních pater paneláku).

Květen 2025

3.-6. května: Mars v Jesličkách

Hned z počátku května, konkrétně mezi 3. a 6. květnem 2025, budeme moci vysoko nad jihozápadním obzorem v malých dalekohledech pozorovat velmi nezvyklou podívanou: Planeta Mars se bude promítat před otevřenou hvězdokupou M44 (lidově zvanou „Jesličky“ nebo „Včelí úl“) v souhvězdí Raka. Hvězdokupa je pozorovatelná mimo města i pouhýma očima, její plnou krásu ovšem oceníme až při pohledu malým dalekohledem (například v triedru). Její nejjasnější část na obloze zabírá plochu o průměru přibližně 1,5°, tedy tří měsíčních úplňků vedle sebe.

K hvězdokupě se Mars přiblíží ze severozápadu 3. května 2025. V té době se poblíž bude promítat i Měsíc v první čtvrti. Nejblíže se „rudá“ planeta ke středu kupy promítne 4. a 5. května a vizuálně při pohledu malým dalekohledem s kupou „splyne“. V té době bude mít Mars jasnost 1,0 magnitudy a bude tedy poměrně jasným objektem viditelným i z měst.

Celý zdánlivý průchodu Marsu před Jesličkami bude možné vyhlížet každý ze zmíněných květnových večerů od soumraku až do pozdních nočních hodin, velmi vysoko nad jihozápadním obzorem. Kvůli svitu Měsíce je velmi vhodné vybavit se malým dalekohledem – kupa je sice viditelná i bez něj, ale na Měsícem osvětlené obloze je výrazně méně kontrastní. K pozorování postačí opravdu jen běžný triedr. Už při pohledu očima se sice bude zdát, že planetu obklopuje slabá mlhavá skvrna, ale až v triedru se záhy okolo Marsu objeví několik desítek nejjasnějších hvězd této asi 600 světelných let vzdálené otevřené hvězdokupy.

V roce 2025 se dočkáme ještě jednoho podobného představení – na přelomu srpna a září se poblíž této hvězdokupy objeví i jasná planeta Venuše (viz srpnové úkazy).

6. května: Ráno vyhlížejte prach z Halleyovy komety

Země prochází hned dvakrát do roka proudem ledo-prachových částic, které za sebou zanechala při svém průletu kolem Slunce ta nejslavnější vlasatice ze všech: Halleyova kometa. Je ironií, že při jejím předposledním návratu v roce 1910 byl tento fakt převrácen naruby a vynesl skupince lidí dost velké jmění za rozšíření poplašné zprávy, že zemská atmosféra se při průchodu tímto proudem otráví a lidé smrtelně onemocní, pakliže nepožijí speciální lék. Meteorické roje ale člověka neotráví, ba naopak. A to platí i o meteorickém roji η-Aquaridy (nebo také Eta-Aquaridy), které jsou způsobeny právě ledo-prachovými zrnky z periodické komety 1P/Halley. Konkrétně v noci 5./6. května 2025 časně ráno (maximum 6. května 2025 okolo 5. hodiny SELČ, ale není příliš ostré). Podmínky budou dobré: Měsíc bude ve fázi jen 6 dní před úplňkem, zapadat tedy bude ještě okolo 3. hodiny (v krásné konjunkci s hvězdou Regulus), zatímco meteory má smysl sledovat právě až od 3. hodiny ranní do rozbřesku.

Meteory jsou rychlé a létají v nemalé četnosti, ale bohužel spíše nad pozorovateli poblíž rovníku a na jižní zemské polokouli. U nás souhvězdí Vodnáře, v němž radiant roje leží, vychází v druhé polovině noci jen nízko nad obzor, takže můžeme spatřit všeho všudy tak 10 meteorů za hodinu. I tak je to hezký dojem, že zanikající ledo-prachová zrnka pochází z oné slavné komety, která se ke Slunci vrátí až v roce 2061. A co víc, jak bylo zmíněno, tímto proudem Země prochází v průběhu roku dvakrát. Poprvé v květnu a podruhé v říjnu, kdy nám zase způsobuje meteorický roj Orionid (viz říjen 2025).

Úkaz se můžete pokusit i fotografovat. Nezbytný je stativ, fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým záběrem. Fotoaparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například kvůli větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy. Fotografujte se samospouští či přes dálkové ovládání, aby se ani při tomto kroku fotoaparát neroztřásl. Proces opakujte (či využijte sekvenčního snímání), dokud do záběru nevletí kýžený meteor.

Červen a červenec 2025

Červen a první polovina července: Vyhlížejte mrazivě krásná noční oblaka

V červnu a v červenci 2025 bude opět v možné vyhlížet mrazivou krásu Nočních svítících oblak (NLC), které úzce souvisí s meteorickým prachem a rovněž kolísáním sluneční aktivity. Ta bude v roce 2025 vysoká (maximum se očekává právě v roce 2025), vysoké vrstvy zemské atmosféry budou mít méně stabilní podmínky, což obvykle zapříčiňuje menší výskyt NLC než v jiných letech. V roce 2024, kdy byla sluneční aktivita rovněž vysoká, jsme ale mohli pozorovat Noční svítící oblaka velmi četně, za čímž s největší pravděpodobností stál vysoko do atmosféry uvolněný materiál ze sopky Tonga 15. ledna 2022. Je tedy možné, že i v roce 2025 bude výskyt NLC častější navzdory vysoké sluneční aktivitě.

NLC se tvoří tedy ve výšce okolo 85 kilometrů nad zemským povrchem, a to zejména okolo polárního kruhu. Nesvítí vlastním světlem, ale rozptylují světlo Slunce, které je v inkriminovaných hodinách nasvětluje odspodu (zatímco samo se nachází v hloubce mezi 6° a 16° pod obzorem). U nás jsou díky tomu pozorovatelné ve zmíněných měsících mezi 22. hodinou a půlnocí, nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou (letního středoevropského času), a to vždy na severu, resp. mezi severozápadním a severovýchodním obzorem. Jejich výskyt se nikdy nedá předpovědět dopředu, je tedy nutné v tomto období a ve zmíněných časech vyhlížet do směrů, kde se mohou objevit. Je také nutné mít co nejlépe odkrytý severní obzor.

Noční svítící oblaka vypadají při pohledu očima jako zářící pavučinky na obloze a někdy mohou nabídnout opravdu majestátní divadlo. Pokud nemáte zkušenost s tím, jak NLC vypadají a nechcete o pohled na ně přijít, sledujte průběžně online webové kamery mířící k severnímu obzoru nebo se přihlaste k odběru upozornění na http://ukazy.astro.cz/nlc.php.

20. a 21. července: Pozoruhodná setkání v červenci

Na konci července 2025 nám obloha nabídne velmi pěknou a fotogenickou sérii nebeských uskupení, o které se postarají hned 2 planety Sluneční soustavy, ubývající Měsíc a o „podkladovou scénu“ známé otevřené hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka. Nebeská uskupení budou k vidění v časných ranních hodinách před rozbřeskem (tedy před 4. hodinou ranní), ale nízko nad obzorem je budeme moci vyhlížet už krátce po 2. hodině ráno.

V neděli 20. července 2025 bude Měsíc vycházet po půlnoci nad severovýchodem úhlově relativně blízko hvězdokupy Plejády, přičemž asi 7° jihovýchodně od něj najdeme v malém dalekohledu také planetu Uran. Později se objeví velmi jasná planeta Venuše u hvězdokupy Hyády s výraznou hvězdou Aldebaran. Jak bude celé uskupení pozvolna stoupat nad východní obzor, Měsíc se bude k Plejádám mírně přibližovat. O den později, v pondělí 21. července 2025, se pak nad východo-severovýchodem objeví toto uskupení ještě těsnější. Měsíc bude mezi Plejádami a Venuší, se kterou spolu s hvězdou Aldebaran utvoří téměř rovnoramenný trojúhelník. S oběma hvězdokupami to bude ještě pěknější pohled než o den dříve, neboť Měsíc bude oproti nedělní situaci slabší, jeho srpek užší, a na tmavé obloze uvidíme více hvězd a také popelavý svit Měsíce na jeho Sluncem přímo neosvětlené části. Malým dalekohledem přitom budeme moci stále najít jižně od Plejád planetu Uran.

Srpen 2025

12. srpna: Velké setkání nejjasnějších planet

K velmi vzácné nebeské podívané se schýlí v časných ranních hodinách v úterý 12. srpna 2025. Nejjasnější planety Sluneční soustavy – Venuše a Jupiter – se na ranní obloze přiblíží na úhlovou vzdálenost jen 51,6′ (méně jak dva měsíční úplňky vedle sebe). Samotné maximální přiblížení nastane až po rozednění, ale už před rozbřeskem planety budou úhlově dosti blízko. Jasná dvojice vyjde nad severovýchodním obzorem okolo 2:30 SELČ (čas východu se bude lišit v závislosti na místě pozorování řádově v minutách), slabší Jupiter bude ležet severně (vlevo nahoře) od výrazně jasnější Venuše. Při pohledu pouhýma očima budou dosti blízko sebe a vizuálně nepřehlédnutelné i z měst až do svítání okolo 5. hodiny ranní, kdy už budou ležet vysoko nad východním obzorem (v té době se nízko nad východo-severovýchodním obzorem bude dát vyhledat také planeta Merkur).

Ve středně velkém dalekohledu (s průměrem nad 10 cm) je budeme moci Jupiter s Venuší sledovat v jednom zorném poli. Venuše se bude jevit jako velmi nápadný bělavý oválek (s fází podobnou Měsíci mezi úplňkem a poslední čtvrtí), Jupiter jako kotouček s pruhy (atmosférickými pásy) a v jeho blízkosti se v jedné rovině ukáží 3 „Galileovské měsíce“ – Io, Ganymedes a Callisto. Čtvrtý, Europa, se bude promítat ve větších teleskopech před samotnou planetou poblíž „Velké červené skvrny“ (slavná dlouhotrvající Jupiterova bouře) a od kotouče se vzdálí až po 4. hodině ranní. Dalšího těsného setkání Jupiteru a Venuše se dočkáme už o necelý rok později – na večerní obloze 9. června 2026. Tehdy bude planety dělit úhlová vzdálenost o polovinu větší než při tomto srpnovém úkazu. Nenechte si jej proto ujít.

A to není všechno. Shodou okolností v to ráno bude pozvolna spět k maximu aktivity meteorická roj Perseid. Aby toho nebylo málo, v té samé době, kdy se naskytne pohled na přiblížení obou jasných planet, se nad jižním obzorem bude nacházet Měsíc úhlově nedaleko planet Saturn a Neptun, které v to ráno budou rovněž v konjunkci (úhlově asi 1° 14’ daleko od sebe). Zatímco Měsíc a Saturn budou vidět pohodlně očima, Neptun je třeba vyhledat malým dalekohledem, například triedrem. Brzké ráno 12. srpna 2025 tedy nabídne hned několik vzácných nebeských úkazů najednou!

12./13. srpna: Perseidy za měsíčního svitu

Nejoblíbenější „kosmický ohňostroj“ roku – meteorický roj Perseid – se v roce 2025 netěší příznivým podmínkám, ale i tak si jej nenechte ujít. Podívaná už totiž neodmyslitelně patří k letnímu přírodnímu koloritu (a s tím obdobím souvisí i více volna, teplejší a často příznivější počasí, možnosti výletů do přírody a zážitků pod „čirákem“) a je možnost uvidět opravdu jasné meteory ve větší četností.

Maximum roje, za nímž stojí kometa 109P/Swift-Tuttle a které s sebou nese připomenutí přes 1760 let staré nespravedlnosti (nespravedlivou a krutou popravu svatého Vavřince), vychází v roce 2025 na noc 12./13. srpna (z úterý na středu) a měsíční fáze připadá 3 dny po úplňku. Náš soused tedy bude svým svitem výrazně rušit po většinu noci v souhvězdí Ryb. Perseidy ovšem nejsou aktivní jen v noc maxima, jejich aktivita začíná už ve třetí dekádě července a končí v závěru srpna. Vyplatí se tedy pozorovat zejména v týdnech před maximem, tedy přibližně od 1. srpna 2025, a to vždy v časných ranních hodinách (nejvíce meteorů je vždy vidět ráno mezi půlnocí a 5. hodinou ranní). V noc maxima bude možné za svitu Měsíce spatřit jen ty nejjasnější meteory, zejména mezi půlnoci a 4. hodinou ranní by frekvence mohla vystoupat na 20-30 meteorů za hodinu. Vytrvalé pozorovatele na ranní obloze před rozbřeskem odmění vzácná konjunkce jasných planet Venuše a Jupiteru (viz předchozí úkaz).

20. srpna: Bohatá nebeská konstelace

Opravdu velmi bohatou konstelaci nabídne na ranní obloze 20. srpna 2025 hned šest výrazných objektů oblohy. Pět z nich – jasné planety Venuše a Jupiter, Měsíc (s popelavým svitem) a hvězdy Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců – se uskupí do úhlové blízkosti do tvaru motýla, přičemž toto nebeské uskupení bude pozorovatelné už od 3. hodiny ranní SELČ nízko nad severovýchodním obzorem. Jak uskupení pozvolna vystoupá výš nad východní obzor a začne pozvolna svítat, okolo 4:30 SELČ se ještě nad obzorem objeví planeta Merkur. Tato mimořádně bohatá nebeská konstelace bude snadno pozorovatelná i z měst a jednoznačně bude patřit mezi ty nejsnáze fotografovatelné v průběhu celého roku 2025. Nebude problém ji zachytit i na fotoaparáty pokročilejších chytrých telefonů. Nenechte si ji proto ujít!

Září 2025

31. srpna  – 2. září: Venuše u Jesliček

Na přelomu srpna a září, konkrétně mezi 31. srpnem a 2. zářím 2025, budeme moci nízko nad severovýchodním až východním obzorem před rozbřeskem v malých dalekohledech pozorovat vizuálně velmi pěknou podívanou: Planeta Venuše se bude promítat poblíž otevřené hvězdokupy M44 (lidově zvanou „Jesličky“ nebo „Včelí úl“) v souhvězdí Raka. Hvězdokupa je pozorovatelná mimo města i pouhýma očima, její plnou krásu ovšem oceníme až při pohledu malým dalekohledem (například v triedru). Její nejjasnější část na obloze zabírá plochu o průměru přibližně 1,5°, tedy tří měsíčních úplňků vedle sebe.

K hvězdokupě se Venuše úhlově přiblíží z jihozápadu 31. srpna 2025. Nejblíže se „Jitřenka“ ke středu kupy promítne 1. září 2025, a to jižně. V té době bude mít planeta jasnost -3,9 magnitudy a bude opravdu jasným objektem viditelným i z měst. Při pohledu očima se bude zdát, jako by jasná Venuše ležela poblíž mlhavé skvrnky.

Celý zdánlivý průchodu Venuše poblíž Jesliček bude možné vyhlížet každý ze zmíněných dní časně ráno od čtvrté hodiny do rozbřesku nízko nad východo-severovýchodním obzorem. Viditelný bude i očima, ale mnohem krásnější pohled nabídne malý dalekohled. K pozorování přitom postačí opravdu jen běžný triedr. V něm se záhy vedle Venuše objeví několik desítek nejjasnějších hvězd této asi 600 světelných let vzdálené otevřené hvězdokupy.

Celé září: Mléčná dráha a tenké Saturnovy prstence

V srpnu a v září se lze nejsnáze kochat nejkrásnějším úsekem Mléčné dráhy. Ten v druhé polovině léta nacházíme nízko nad jižním obzorem v místech, kde v tomto směru neruší světla ze vzdálených měst. Nádherné je vyhlížet Mléčnou dráhu vždy, když vůbec neruší svým svitem Měsíc. Letní úsek Mléčné dráhy je pozorovatelný v průběhu letních měsíců celou noc, v červnu vrcholí v půli noci, v září už je nad hlavou po setmění. Pokud budete daleko od měst, kde neruší světelné znečištění (například v jedné z oblastí tmavé oblohu v Česku či na Slovensku – v Manětíně, Jizerských horách, Beskydech, na Veľké Fatre nebo Poloninách), uvidíte stříbřitý pás hvězd s bohatými strukturami až k jižnímu obzoru, kde se v souhvězdích Štíra a Střelce Mléčná dráha opticky rozšiřuje. Tím směrem se díváme do centra naší Galaxie.

V září je celou noc pozorovatelná i planeta Saturn, která bude v opozici se Sluncem 21. září 2025 v 7:37 SELČ. Najdeme ji pouhýma očima v souhvězdí Vodnáře jako poněkud výraznější objekt v této oblasti. Jistě ale potěší každého majitele už menšího hvězdářského dalekohledu nebo návštěvníka nejbližší lidové hvězdárny, neboť právě dalekohled namířený k této planetě nabízí pohled i na její prstence. Prstence jsou přitom tak rozsáhlé, že ačkoliv je planeta Saturn od nás fyzicky okolo své opozice přes 1 miliardu kilometrů daleko, jsou jako světlý kroužek obepínající kotouček planety viditelné už ve větším binokuláru ustaveném na pevném stativu. Proto je spatřil už Galileo Galilei svým primitivním dalekohledem na počátku 17. století a nazval Saturn „planetou s ušima“.

Díky sklonu osy Saturnovy rotace vůči rovině ekliptiky se ale i prstence jeví různě nakloněné, a právě v roce 2025 budou velmi tenké – budeme se na ně dívat téměř z boku. Saturn tedy bude vypadat jako kotouček s tenkou gymnastickou obručí. Takto tenkých prstenců se přitom znovu dočkáme až na podzim roku 2038.

Konec září: Vyhlížejte opět světlo zvířetníku

Na konci září se Měsíc opět dostává do vhodné fáze na pozorování již zmíněného zvířetníkového světla – tentokráte z rána před rozbřeskem nad východním obzorem. Načasování je ideální: Podzimní slunovrat nastává 22. září 2025 (ve 20:20 SELČ) a nov se přitom odehraje už o den dříve, 21. září 2025. Poté Měsíc ruší svým svitem jen večer čili rána jsou až do 5. října 2025 bezměsíčná (až do fáze před úplňkem, který nastane ráno 7. října, po něm se Měsíc přesouvá na ranní oblohu). Ve střední Evropě se rovina zvířetníkového světla vyklání pod nejvyšším úhlem právě okolo podzimní rovnodennosti ráno před rozbřeskem (okolo 5. hodiny SELČ) a neostrý kužel světla směruje vysoko do souhvězdí Berana přes slabou Mléčnou dráhu v Blížencích, hvězdokupy v Býku nad majestátním souhvězdím Orionu. Za vyhlížením zvířetníkového světla je nutné vyjet daleko od měst, nebo alespoň do míst, kde ve směru na východ nesvítí žádné velké město. Jako odměnu příroda nabídne hned dvě výrazné planety vysoko nad jihovýchodem – bělavý Jupiter v souhvězdí Blíženců a nízko nad východem ještě jasnější „Jitřenku“, planetu Venuši nedaleko hvězdy Regulus v souhvězdí Lva.

7. září: Úplné zatmění Měsíce na obzoru

V neděli 7. září 2025 spatříme na území Česka úplné zatmění Měsíce. Jde o vůbec první úplné zatmění viditelné z České republiky od ledna roku 2019 (po dlouhých 6 letech a 8 měsících!) a poslední až do prosince roku 2028, kdy se na Českou republiku konečně usměje štěstí. Od té doby pak budou pozorovatelná hned 3 úplná zatmění Měsíce po sobě (jedno v roce 2028 a dvě v roce následujícím).

Toto poměrně dlouhé úplné zatmění uvidíme v neděli ve večerních hodinách hned po západu Slunce. Podmínky k jeho pozorování se budou velmi lišit podle polohy pozorovatele na území Česko-Slovenska. Lépe bude pozorovatelné na Slovensku (čím více na východ, tím lépe), neboť během východu Měsíce už bude probíhat pokročilá fáze zatmění. Zatímco v Košicích Měsíc vyjde 25 minut před začátkem úplného zatmění (fáze úplného zatmění tak bude pozorovatelná za pokročilého soumraku), v Praze Měsíc bude vycházet 4 minuty po začátku fáze úplného zatmění a bude tedy poměrně těžké jej za soumraku vyhledat při jeho sníženém jasu na východním obzoru (viz následující tabulka). Částečné zatmění přitom začne v 18:27 SELČ, tedy v době, kdy Měsíc bude v Česku i na Slovensku pod obzorem. Všude na Slovensku a ve východní polovině Česka tak spatříme východ Měsíce ponořeného výraznou částí svého disku v zemském stínu krátce před úplným zatměním.

Úplné zatmění Měsíce začne v 19 hodin 30 minut SELČ velmi nízko nad východním obzorem. Tato fáze bude z důvodu jasné oblohy za soumraku velmi obtížně pozorovatelná. Nejlépe se bude dát vyhlížet na východě Slovenska, kde již bude soumrak velmi pokročilý a Měsíc už bude ležet téměř 5° nad obzorem. Zato v Česku bude Měsíc v době začátku úplného zatmění teprve vycházet a bude třeba počkat na větší tmu.

Jakmile soumrak pokročí, zatmělý Měsíc vynikne na čisté obloze v tzv. „Venušině pásu“, což je zemský stín promítnutý do zemské atmosféry. Je patrný hlavně na horách jako tmavý závoj pomalu se zvedající od východního obzoru, jak Slunce na opačné straně oblohy klesá pod obzor. Velmi nízko nad západem (na opačné straně než Měsíc) najdeme dvojici jasných objektů – planetu Mars a hvězdu Spica (souhvězdí Panny). Maximální fáze zatmění pak připadá na 20 hodin 11 minut SELČ, přičemž v té době už bychom měli červený Měsíc spatřit na čisté obloze alespoň teleskopicky a zcela jistě fotograficky i v západních Čechách. Jak bude soumrak pokračovat a Měsíc bude pozvolna stoupat v průběhu úplného zatmění nad obzor, uvidíme jej snáze jako naoranžovělý kotouč. V závěru úplného zatmění Měsíce, které nastane ve 20 hodin 52 minut, najdeme našeho kosmického souputníka už více jak 12° vysoko nad východo-jihovýchodním obzorem. Přibližně 13° východně od ztemnělého úplňku se budou nacházet dvě planety – očima viditelný Saturn a v malém dalekohledu dohledatelný Neptun. Obě planety na obloze budou dělit přibližně 2° (Neptun severovýchodně od Saturnu). Při maximální fázi zatmění se Měsíc svým severním okrajem „dotkne“ středu zemského stínu a zatmění tak bude poměrně tmavé a celkem fáze úplného zatmění potrvá 1 hodin 22 minut a 6 sekund. Půjde tedy o jedno z nejdelších úplných zatmění v tomto desetiletí.

Ještě asi hodinu budeme moci pozorovat výstup Měsíce ze zemského stínu, částečné zatmění skončí ve 21 hodin 56 minut SELČ. V té době bude Měsíc velmi vysoko nad jihovýchodním obzorem a očima bude stále patrné, že je z pravého horního okraje mírně tmavší díky poloze v zemském polostínu.  Tento jev bude pozvolna slábnout a asi po 15-20 minutách bude polostínové zatmění patrné už jen fotograficky. Konec zatmění pak nastane ve 22 hodin 55 minut SELČ výstupem Měsíce z polostínu, tuto fázi úkazu už ale pozorovat ani fotografovat nelze.

Průběh zatmění nad Českem a Slovenskem

Začátek částečného zatmění (pod obzorem)	18 hod 27 min 06 s SELČ
Východ Měsíce (Snina)	19 hod 02 min SELČ
Východ Měsíce (Košice)	19 hod 05 min SELČ
Východ Měsíce (Banská Bystrica)	19 hod 14 min SELČ
Východ Měsíce (Opava)	19 hod 20 min SELČ
Východ Měsíce (Bratislava)	19 hod 21 min SELČ
Východ Měsíce (Brno)	19 hod 25 min SELČ
Východ Měsíce (Pardubice)	19 hod 29 min SELČ
Východ Měsíce (Praha)	19 hod 34 min SELČ
Východ Měsíce (Cheb)	19 hod 43 min SELČ
Začátek úplného zatmění	19 hod 30 min 45 s SELČ
Maximální fáze zatmění	20 hod 11 min 47 s SELČ
Konec úplného zatmění	20 hod 52 min 50 s SELČ
Konec částečného zatmění	21 hod 56 min 30 s SELČ
Konec polostínové fáze *	22 hod 55 min 04 s SELČ

* tato fáze není očima ani fotograficky pozorovatelná

19. září: Nebeský trojúhelník a zmizení Venuše za Měsícem

V časných ranních hodinách v pátek 19. září 2025 spatříme už před rozbřeskem Měsíc ve fázi úzkého srpku (2 dny před novem) a jasným popelavým svitem (sluneční světlo rozptýlené zemskou atmosférou na jinak neosvětlenou část Měsíce), jak jeho vyboulená osvětlená část směřuje k jasné planetě Venuši, která se bude nacházet úhlově velmi blízko jasné hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Fotogenická konstelace se bude dát vyhlížet ještě za rozbřesku. Pro majitele dalekohledů ale tímto podívaná nekončí – Měsíc v odpoledních hodinách jasnou Venuši zakryje. Ačkoliv jde o úkaz na denní obloze (v bezpečné úhlové vzdálenosti od Slunce), na čistém nebi by mohl být vidět i pouhýma očima, neboť Venuše se dá najít i na blankytném nebi za denního světla – pokud bude čistý vzduch. Pochopitelně použití malého dalekohledu podívanou znásobí.

Celý úkaz sice potrvá více jak hodinu, ale samotný vstup Venuše za měsíční okraj (viditelný) a její výstup zpoza neosvětleného okraje bude trvat jen desítky sekund. Venuše bude mít také fázi – podobnou Měsíci mezi úplňkem a poslední čtvrtí, takže v dalekohledu se bude jevit jako zářící oválek. V Praze vstup nastane okolo 14:11 SELČ, výstup okolo 15:24 SELČ. Na jiných místech Česka a Slovenska se budou časy jevu lišit až v minutách. Přesnou předpověď úkazu pro zvolené místo nabízí například stránka In-the-sky.org nebo si můžete úkaz pro vaši lokalitu nasimulovat pomocí volně stažitelného programu Stellarium.

Říjen 2025

21. října: Říjnový prach z Halleyovy komety

V úterý 21. října 2025 vrcholí pravidelný meteorický roj Orionid, jehož zdrojem je prach z Halleyovy komety.  Maximum v roce 2025 připadá na Měsíc novu, podmínky tedy budou ideální. Radiant roje, odkud meteory zdánlivě vylétají, se promítá do „kyje“ v severovýchodní části souhvězdí Orionu. Toto místo stoupá nad obzor v pozdních nočních hodinách a vrcholí až okolo 3. hodiny ranní. Právě tehdy meteorů padá nejvíce. V průběhu maxima roje se můžeme dočkat několika jasnějších meteorů pocházejících z úlomků vůbec nejznámější vlasatice. Obecně Orionidy nejsou moc aktivním rojem (frekvence u nás dosahuje okolo 5-10 meteorů v hodině (jen vzácně více), ale občas vyprodukují i celkem jasné meteory, tzv. bolidy. Aktivita roje je navíc pozvolná, trvá déle než měsíc, od 2. října až do 7. listopadu, takže maximum není nikterak ostré. Má tedy smysl se dívat na Orionidy i několik nocí před maximem a po něm.

Úkaz se můžete pokusit i fotografovat. Nezbytný je stativ, fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým záběrem. Fotoaparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například kvůli větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy. Fotografujte se samospouští či přes dálkové ovládání, aby se ani při tomto kroku fotoaparát neroztřásl. Proces opakujte (či využijte sekvenčního snímání), dokud do záběru nevletí kýžený meteor.

Listopad 2025

Celý listopad: Občas zazáří jasná Taurida

I přes svit Měsíce by se na konci října a pak zejména na začátku listopadu mohly o několik jasných meteorů postarat dvě větve (severní a jižní) meteorického roje Taurid. Mateřskou kometou jižní větvě je krátkoperiodická kometa 2P/Encke (vrací se ke Slunci za 3,3 roku), která proletěla kolem Slunce v říjnu 2023. Severní větev má pravděpodobně na svědomí drolící se asteroid 2004 TG10, který je pravděpodobně velkým fragmentem Enckeovy komety. Je obvyklé, že proudy Taurid produkují opravdu jasné bolidy a díky jejich maximu na přelomu října a listopadu se v zámoří také občas přezdívají „helloweenské ohnivé koule“ (z angl. Helloween fireballs). Jižní Tauridy mají období aktivity trvající zhruba dva měsíce (mezi 10. zářím a 20. listopadem). Severní Tauridy bývají nejaktivnější necelý měsíc později (28. 10. až 17. 11., s maximem kolem 2 až 3. listopadu). Při malé zenitové frekvenci přibližně 5-10 meteorů za hodinu vychází jejich společné maximum okolo 5. listopadu 2025. Měsíc bude v té době právě v úplňku, ale je šance, že nebe pročísne nějaký velmi jasný bolid. Jsou i případy, kdy bolidy Taurid dosáhly právě jasu Měsíce v úplňku a rozzářily noční krajinu!

5. listopadu: „Velký úplněk“ na čtení novin

Jako (téměř) každý rok i v roce 2025 nastane úplněk, během kterého bude Měsíc zároveň procházet na své eliptické dráze tzv. přízemím, a tedy jeden úplňkový Měsíc bude úhlově největší v celém roce. Moment tohoto největšího přiblížení připadá na středu 5. října 2025 ve 23:30 SEČ, přičemž v té době bude na naší obloze vysoko nad jižním obzorem a dělit jej od Země bude 356 832 km. Samotná fáze úplňku se odehraje už ve 14:20 SELČ, úhlově velký Měsíc má tak smysl pozorovat a fotografovat už při jeho východu (okolo 16. hodiny SEČ). V průběhu noci bude Měsíc o 30 % jasnější než nejmenší úplněk v roce a bude tedy možné při jeho svitu číst i noviny.

Nečekejte ale žádný obří Měsíc! I úhlově největší úplněk v roce je stále jen asi o 15 procent větší než ten úhlově nejmenší v roce (tedy o tloušťku párátka drženého při natažené paži co nejdál od očí). To, co jistě vždycky zaujme, bez ohledu na velikost úplňku, je východ Měsíce nad obzorem. Optická iluze, při které náš mozek porovnává velikost Měsíce se vzdálenými objekty na obzoru, v nás skutečně vyvolává pocit, že je Měsíc „obrovský“.

Prosinec 2025

13./14. prosince: Zimní rojení Geminid

Posledním pravidelným meteorickým rojem bude v roce 2025 Geminid. Mateřským tělesem roje Geminid je planetka (3200) Phaeton, pravděpodobně bývalá a dnes již vyhaslá kometa. Radiant roje se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, hvězd Castor a Pollux. Na prosincové obloze vychází už za večerního soumraku a během noci stoupají vysoko nad jižní obzor, kde vrcholí po půlnoci. Nejvíce meteorů lze tedy vždy očekávat mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Meteory jsou pomalé a často poměrně jasné, se stoupající výškou radiantu stoupá i frekvence roje. Nejvíce meteorů spatříme v noci ze 13. na 14. prosince, neboť maximum nastává po rozednění 14. prosince okolo 9:00 SEČ (a poté už aktivita roje prudce klesá). Příznivá je měsíční fáze: Měsíc bude částečně svým ne zcela výrazným svitem rušit ráno v souhvězdí Panny ve fázi 6 dní před novem. Vycházet přitom bude až okolo 2. hodiny ranní, většinu noci (včetně období mezi půlnocí a 2. ranní, kdy meteory padají nejčetněji) bude tedy bezměsíčná tma a mimo města bude možné spatřit i ty nejslabší meteory.

Vyplatí se tedy vyhlížet zejména v druhé polovině noci. Mezi půlnocí a 4. hodinou ranní souhvězdí Blíženci vrcholí a roj je v maximu. I přes svit Měsíce po jeho východu v časných ranních hodinách bude možné uvidět alespoň jasné meteory, jejich frekvence by mohla být za těchto podmínek okolo 80 za hodinu. Pokud už bude někde ležet sněhová pokrývka, nenechte se zradit mrazem a zkuste aspoň na pár chvil strávit čas pod nebem. „Padající hvězdy“ nad Měsícem osvětlenou „ladovskou krajinou“ jsou vskutku pohádkovým zážitkem.

Úkaz se můžete pokusit i fotografovat. Nezbytný je stativ, fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým záběrem. Fotoaparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například kvůli větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy. Fotografujte se samospouští či přes dálkové ovládání, aby se ani při tomto kroku fotoaparát neroztřásl. Proces opakujte (či využijte sekvenčního snímání), dokud do záběru nevletí kýžený meteor.

20. prosince: Předslunovratové novoluní, Jupiter a třpytivý hvězdný šestiúhelník

V sobotu 20. prosince 2025 ve 2:34 SEČ se Měsíc octne ve fázi novu. Jen o několik hodin později, v neděli 21. prosince v 16:04 SEČ nastane zimní slunovrat. Obloha zimního slunovratu 2025 bude tedy bezměsíčná, a pokud je budete trávit následující vánoční svátky někde v přírodě, dál od větších měst, za jasného počasí se sama příroda postará o krásnou zářivou „výzdobu“. Bezměsíčné zimní noci totiž nahrávají k vyhlížení nejjasnějších hvězd noční oblohy poblíž slabé Mléčné dráhy v okolí majestátního souhvězdí Orionu. V jeho rameni leží načervenalé hvězda Betelgeuze, hvězdný červený obr na sklonku svého života. Betelgeuzi pak ve velkém nebeském prostoru obklopují jasné hvězdy Rigel (noha Oriona), Aldebaran (souhvězdí Býka), Capella (souhvězdí Vozky), Pollux (souhvězdí Blíženců), Procyon (souhvězdí Malého psa) a Sírius (nejjasnější hvězda noční oblohy v souhvězdí Velkého psa). Tyto výrazné hvězdy utvářejí na nebi velký obrazec, odborně asterismus, nazývaný „Zimní šestiúhelník“. Nejlépe je útvar viditelný okolo půlnoci, dokonce i z měst. Mimo města jej „protíná“ zmíněná Mléčná dráha. Vysoko v Blížencích bude navíc jako nejjasnější objekt poutat pozornost planeta Jupiter, která jen o tři týdny později, 10. ledna 2026, projde bodem opozice se Sluncem a bude tedy v tomto období vůbec nejjasnější za celý rok 2025.

 

Zdroje a doporučené odkazy:

[1] Kniha Tajemná zatmění (nakl. Albatros, 2018)
[2] Gideon van Buitenen – informace o kometách
[3] Interaktivní mapy slunečních a měsíčních zatmění, Xavier Jubier
[4] Kalendář úkazů 2025
[5] IMO.net – kalendář meteorických rojů
[6] In The Sky
[7] FourmiLab – Přízemí a odzemí Měsíce
[8] Calendar-12.com – Měsíční fáze
[9] ALPO-Astronomy.org
[10] Stellarium

Kontakty a další informace:

Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 553 684 548