Kometa C/2024 G3 (ATLAS) na denní obloze nad oblačností ze Záhradného 14. ledna 2025. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.
V posledních dnech se astronomům nabízela velmi vzácná příležitost: Zaznamenat prakticky přesně po 18 letech kometu na denní obloze. Zatímco v roce 2007 to byla kometa McNaught, 14. ledna 2025 se takovouto kometou stala C/2024 G3 (ATLAS). Úspěšná fotografická pozorování této komety na denní obloze se podařila během každodenního cestování za jasnou oblohou na Slovensku a v Maďarsku i Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Kometa C/2024 G3 (ATLAS) byla objevena 5. dubna 2024 Tylerem Linderem na chilské stanici W68 přehlídkového systému ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) jako objekt o jasnosti 19,2 magnitudy. Už krátce po svém objevu vyvolala mezi vědci pozdvižení, neboť následná pozorování, která pomohla určit přesné parametry dráhy komety, ukázala, že 13. ledna 2025 se má jádro této vlasatice octnout již velmi blízko Slunce. Bod přísluní byl spočítán na 0,09 astronomické jednotky (zhruba 13,5 milionu km), což už je vzdálenost, při které se očekává, že jádro komety nemusí vydržet nápor slunečního větru a může dojít k jeho fatální destrukci. Právě to se očekávalo i u komety C/2024 G3 (ATLAS).
Kometa ATLAS před východem Slunce 11. ledna 2025 z vyhlídku u Spišského hradu. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě
O tom, že kometa může být tak jasná, že by ji bylo možné zaznamenat i na denní obloze, astronomové s opatrností predikovali jen několik dní před jejím průletem přísluním. Velice jim přitom pozorování usnadnila vesmírná sluneční observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), která už od roku 1995 téměř nepřetržitě sleduje Slunce z tzv. libračním bodě L1, který se nachází zhruba 1,5 milionu km od Země směrem ke Slunci, ve společném těžišti těchto dvou těles. Na palubě SOHO se mimo jiné nacházejí tzv. koronografy, z nichž ten s označením LASCO C3 má široké pole a dokáže tak zobrazit i objekty letící několik stupňů úhlově daleko od naší mateřské hvězdy. Kometa se ve zorném poli tohoto koronografu začala zjevovat 11. ledna a setrvala v něm následující 4 dny. Z jasového signálu hlavy komety na snímcích astronomové odhadli, že kometa dosáhla maximální jasnosti zhruba -3,8 magnitudy, a to den po průletu přísluním 14. ledna 2025. Jen pro představu – hlava komety byla jen asi 2-3x slabší než planeta Venuše (která je po Slunci a Měsíci třetím nejjasnějším objektem oblohy).
Úspěšné pozorování komety C/2024 G3 (ATLAS) na denní obloze učinil na území Slovenska a následně i Maďarska mimo jiné Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. „Poprvé jsem kometu zaznamenal na vyhlídce nedaleko Spišského hradu 11. ledna 2025 časně ráno jen asi 30 minut před východem Slunce. Kometa byla tak jasná, že se dala – se znalostí, kam se přesně dívat – najít i volným okem proti jasné obloze probíhajícího rozbřesku,“ popisuje Horálek.
Kometa ATLAS před východem Slunce 12. ledna 2025 u obce Gemer. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě
Zatímco 11. ledna 2025 bylo pozorování ještě poměrně snadné, neboť počasí relativně přálo, o den později už bylo třeba učinit mnohem větší přesun a zároveň i mít větší štěstí. V neděli 12. ledna 2025 se Petr Horálek musel vydat až téměř k maďarským hranicím. „Předpověď počasí favorizovala oblast okolo Rožňavy, ale nakonec jsem musel jet ještě dál – až do lokality Gemer nedaleko Tornaľy. Kometu jsem už očima neviděl, v jejím směru byla hustá oblačnost, a když vyšla nad ni, už bylo příliš světlé nebe. Do východu Slunce tehdy zbývalo jen asi 10 minut, přesto jsem takřka naslepo nafotil několik desítek snímků a až v počítači jsem zjistil, že kometu na nich mám,“ vzpomíná Horálek na své druhé úspěšné pozorování komety. Výsledný obrázek byl následující den publikován jako Astronomický snímek dne NASA.
V den průletu komety přísluním, 13. ledna 2025, se Petr Horálek za kometou vydal do podhůří Vysokých Tater. „Oblačnost byla na většině území většinou nízká, inverzní, takže bylo třeba se vydat do hor. Samotné Vysoké Tatry ale byly obklopeny vlastní lokální oblačností, jasno bylo jen na vrcholcích, například na Lomnickém štítu. Já jsem nakonec našel dobré podmínky přímo na parkovišti u Skanzenu Pribylina, odkud jsem kometu zkoušel naslepo fotit krátce po pravém poledni,“ vysvětluje Horálek s tím, že kometa v té době byla úhlově jen asi 5° daleko od Slunce, bylo třeba využít znalosti zorného pole použitého objektivu a opět fotit „naslepo“. „Obloha byla poměrně čistá, ale ve vzduchu poletovalo mnoho ledových krystalek, které se na jednom snímku mohly snadno zaměnit za kometu. Nasnímal jsem tedy 72 obrázků na montáži, která byla ustavena tak, aby kompenzovala rotaci Země a obrázky jsem tak mohl sloučit matematickou cestou v počítači. Problém bylo také Slunce, které jsem si musel zakrýt – využil jsem své auto, jenž jsem zaparkoval před aparát právě tak, aby jeho střecha zakryla naši hvězdu a do objektivu se nedostaly ze Slunce prakticky žádné odlesky,“ vysvětluje Horálek. Kometu pak odhalil z výsledného souboru dat po jejich poskládání do jednoho finálního záběru, kterému výrazně zvýšil kontrast.
Kometa C/2024 G3 (ATLAS) na denní obloze 13. ledna 2025 ze slovenské Pribyliny. Kometa se nachází v horní části snímku, ve spodní leží Slunce zakryté střechou auta. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.
Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 14. ledna 2025 za soumraku z obce maďarské Tiszacsermely. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.
Poslední úspěšné pozorování pak Horálek učinil 14. ledna 2025, a to jak ze Slovenska, tak z Maďarska. Kometa sice už proletěla přísluním, ale díky nakumulovanému teplu ze Slunce ještě navýšila svou jasnost. Stala se tak nejjasnější kometou od 14. ledna 2007, kdy se na denní obloze dala pozorovat vlasatice C/2006 P1 McNaught. Jasnosti památné „Velké komety 2007“ ale nedosáhla. „Kometu ATLAS jsem nejprve zkusil zaznamenat z východoslovenského Záhradného na Prešovsku, a to asi hodinu před polednem. Bohužel i přes příznivou předpověď počasí se nakonec nad východ Slovenska nasunula souvislá střední oblačnost, která se nechtěla rozpadat. Po obědě jsem se tedy rozhodl přesunout se výrazně jižně od Trebišova, až na hranice s Maďarskem. Když jsem tam okolo 14:30 dojel, oblačnost byla i tam, musel jsem tedy ještě asi 30 kilometrů cestovat do Maďarska a kometu jsem úspěšně zaznamenal až krátce po západu Slunce u obce Tiszacsermely. Tehdy jsem ji krásně spatřil v binokuláru a měl jsem jen asi 10 minut na to ji zaznamenat – velmi rychle zapadla za obzor,“ vzpomíná na zatím poslední úspěšné pozorování komety Petr Horálek. Za kometou přitom nacestoval zhruba 1400 km a později se mu podařilo i z dat pořízených v Záhadném před polednem toho dne kometu na snímcích odhalit. Dodává ale, že žádný ze záběrů není „jednocvak“, všechny snímky vznikly matematickým skládáním desítek GB dat, aby se redukoval digitální šum a bylo tak možné kometu na snímcích lépe identifikovat. Na území Slovenska se kromě Horálka úspěšně kometu podařilo na denní obloze zaznamenat i Ľubomíru Janošťiakovi z Brezna.
Kometa C/2024 G3 (ATLAS) na denní obloze z Brezna 14. ledna 2025. Foto: Ľubomír Janošťiak.
V následujících dnech bude kometa pozorovatelná už prakticky jen z rovníku a zejména pak z jižní zemské polokoule. Po průletu přísluním velmi rychle slábne, astronomové se ale chtějí pokusit zaznamenat její členitý vějířový ohon, který byl patrný už při jejím průletu přísluním v koronografu LASCO C3. Záznam komety na denní obloze je přitom velmi vzácný. Kromě letošní komety C/2024 G3 ATLAS, loňské komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS) a komety C/2007 P1 McNaught se v tomto století k podobné události neschýlilo. V minulém století tuto vzácnou příležitost nabídla kometa C/1965 S1 Ikeya-Seki ve dnech 20. a 21. října 1966. Zda se podobné události dočkáme v dohledné době, nikdo neví. Kometa C/2024 G3 ATLAS každopádně od Slunce letí pryč a znovu se k němu vrátí podle současných výpočtů zhruba za 600 tisíc let.
Související odkazy:
[1] Dnešní snímek dne NASA z FÚ v Opavě ukazuje prchavou kometu za úsvitu
[2] Světová galerie komety C/2024 G3 (ATLAS)
Kontakty a další informace:
Mgr. Petr Horálek
Astrofotograf a autor snímků
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853
RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 553 684 548
Bc. Lucie Dospivová
Referát pro vnější vztahy SÚ v Opavě,
programový mluvčí Unisféry
Email: lucie.dospivova@physics.slu.cz
Telefon: + 420 553 684 214