Autor: horalek

Jubilejní 40. snímek dne NASA Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Mléčná dráha nad tyrkysovou říší divů

V každodenním zveřejňování nejkrásnějších astronomických fotografií NASA 29. května 2023 zveřejnila snímek od českého autora. K dnešnímu dni se v tomto prestižním přehledu objevilo celkem 61 českých fotografií. Dominuje mezi nimi autor dnešního Astronomického snímku dne Petr Horálek, který tímto dosáhl na celou čtyřicítku takto zveřejněných snímků. Astronomické snímky dne NASA jsou dostupné i české veřejnosti, a to…
Více

Přednáška dr. Roberta Zubrina 31. května 2023 v Opavě

Přednáška Roberta Zubrina pro Czech Mars Society

Dne 31.5. 2023 v 19:00 proběhne v Aule rektorátu Slezské Univerzity, Na Rybníčku 1, v Opavě významná přednáška, která se bude přenášet i online. Promluví zakladatel a president Mars Society dr. Robert Zubrin na téma: Humans to Mars within a decade. Součástí události bude také neformální diskuze a malé pohoštění v prostorách Unispace Lab ve…
Více

Co by kdyby neexistovalo světelné znečištění... s Tomášem Gráfem a Martinem Petráskem

Video: Co by kdyby… s Tomášem Gráfem a Martinem Petráskem

Hosté Tomáš Gráf a Martin Petrásek z Fyzikálního ústavu v Opavě se v novém dílu pořadu Co by kdyby se pokusí odpovědět na otázku „co by kdyby“ neexistovalo světelné znečistění, a také se zaměří na znečišťování oběžné dráhy a s tím i související vypouštění satelitů Starlink Elona Muska. Moderátoři si pro své zapeklité hypotetické otázky…
Více

Umělecká představa superhmotné černé díry v centru galaxie NGC 3783. Vnitřní akreční disk obklopuje vnější slabší prstenec hmoty. Zdroj: ESO/M. Kornmesser.

Dva prstence kolem černých děr? Mohla by za ně skrytá hmota!

Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Závěry nového výzkumu vědce vedou mimo jiné také k zajímavým informacím o rozložení a interakci doposud málo probádané skryté hmoty ve vesmíru. Jedním z důsledků výzkumu je možná existence dvou oddělných disků kolem superhmotných černých děr, což…
Více

Sluneční koróna při zatmění Slunce 20. dubna 2023 v detailu. Snímek vznikl kombinací 61 různých kalibrovaných expozic ze 3 různých fotoaparátů a tří více jak metrových teleobjektivů. Foto: P. Horálek (FÚ v Opavě), J. Kujal (ASHK), Milan Hlaváč, Petr Komárek (Hvězdárna Pardubice) a Tomáš Slovinský.

Výsledky z expedice za úplným zatměním Slunce do Austrálie

Ve čtvrtek 20. dubna 2023 se převážně nad Indickým oceánem odehrálo vzácné hybridní zatmění Slunce. V části pásu, kde po zemském povrchu putoval měsíční stín, bylo zatmění prstencové, ve zbytku tohoto pásu už úplné. Jako úplné bylo pozorovatelné jen na malých pevninských lokalitách, konkrétně v západoastralském Exmouthu a ve východním Timoru. Pozorovat jej mohli i…
Více

Umělecká představa černí díry. Autor: SolarSeven.

Otec černých děr?

Obecná teorie relativity, vydána Albertem Einsteinem roku 1915 předpověděla teoreticky tělesa, kterým dnes říkáme černé díry. O existenci těchto „temných hvězd“ se ale uvažovalo již více než sto let před touto teorií. Na scéně se objevují hned dvě jména – John Michell a Pierre-Simon de Laplace, který přišel právě s označením temná tělesa. Dnes se…
Více

Maximum meteorického roje Lyridy nad Sečskou přehradou v dubnu 2020. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.

O víkendu vrcholí meteorický roj Lyrid

Ze soboty 22. na neděli 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou v zemské atmosféře způsobené zánikem ledo-prachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Během maxima lze uzřít 10-15 meteorů za hodinu na tmavé obloze daleko od velkých měst a…
Více

Mise ATHENA se zaměří na pozorování zdrojů vysokoenergetického záření, tedy i okolí superhmotných černých děr v centrech galaxií. Zdroj: ESA/IRAP/CNRS/UT3/CNES/Fab&Fab. Composition: ACO.

Kosmický teleskop ATHENA prověří jevy v okolí černých děr předpovězené fyziky v Opavě

V roce 2035 by měl být vypuštěn kosmický dalekohled ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics), jehož čtyřletá mise se zaměří na výzkum vesmíru zejména v rentgenové oblasti elektromagnetického záření. Bude tedy zkoumat i překotné jevy v okolí masivních černých děr, jimiž se na teoretické bázi zabývají i vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě. Jednou z věcí, které by mohla družice detegovat,…
Více

Snímek Vícenásobný zelený záblesk západu Slunce. Foto: T. Slovinský & P. Horálek (FÚ v Opavě); CTIO, NOIRLab, NSF, AURA

Fyzikální ústav v Opavě uspěl v NASA snímkem vzácného úkazu

V úterý 28. března 2023 publikoval americký úřad NASA jako prestižní Astronomický snímek dne fotografii s názvem „A Multiple Green Flash Sunset“ (Vícenásobný zelený záblesk západu Slunce), jehož autory jsou slovenský fotograf Tomáš Slovinský a český fotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek vznikl 9. dubna 2022 na vysokohorské observatoři Cerro Tololo v…
Více

Jarní opavské finále Astronomické olympiády v kategorii AB v Opavě. Foto: Lucie Dospivová/FÚ v Opavě.

Jarní opavské finále Astronomické Olympiády 2023

Letošní ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze. Ve dnech 22. až 24. března 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Ve finále zvítězil Tomáš Patsch ze Slovanského gymnázia v Olomouci, který zvítězil v této kategorii také vloni. Prvních pět nejlepších bude v…
Více